Poslední rozsáhlá novelizace živnostenského zákona měla přinést mj. významné změny jak do režimu provozoven, tak i do prodeje zboží mimo provozovny. Zajímalo by nás, jak se tyto změny dotýkají obcí? ODPOVĚĎ: Zákon č. 356/1999 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 3. 2000, především rozšířil v § 17...
Poslední rozsáhlá novelizace živnostenského zákona měla přinést mj. významné změny jak do režimu provozoven, tak i do prodeje zboží mimo provozovny. Zajímalo by nás, jak se tyto změny dotýkají obcí?
ODPOVĚĎ: Zákon č. 356/1999 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 3. 2000, především rozšířil v § 17 odst. 1 okruh prostor, které se pro účely živnostenského zákona považují za provozovny, tím, že jej doplnil o pojízdnou prodejnu. Naopak vypuštěn byl nejasný výraz "prodejní zařízení". Provozovnou, tj. prostorem, v němž je provozována živnost, se tak napříště rozumí také stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb.
Upřesňuje se provozování živnosti v nájemních a družstevních bytech, kde lze napříště provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka. To znamená, že u provozovny umístěné v bytě, k němuž nemá podnikatel vlastnické právo, vyžaduje nyní zákon, aby se zřízením takové provozovny souhlasil vlastník, spoluvlastník nebo zvlášť k tomu zmocněný správce bytu (popř. nemovitosti, jejíž je byt součástí).
Jinak se podnikateli ukládá obecná povinnost prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektu, ve kterém je provozovna umístěna, pouze byl-li o to živnostenským úřadem požádán. Obdobná povinnost se vztahuje i k místu podnikání /§ 46 odst. 1 písm. d) živn. zák./, k sídlu nebo organizační složce zahraniční osoby (§ 50 odst. 2 živn. zák.).
Podle nové úpravy musí podnikatel oznámit nejméně tři dny předem živnostenskému úřadu zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně. Ohlašovací povinnost plní vůči živnostenskému úřadu příslušnému k vydání živnostenského listu nebo k rozhodnutí o koncesi. Provozovny se však nezřídka nacházejí v územních obvodech jiných úřadů, takže pro "domovský" úřad má uvedené oznámení význam pouze evidenční, zatímco z hlediska praktického využití této informace má oznámení význam (např. pro účely kontroly) pro úřad, v jehož územním obvodu se provozovna nachází.
Proto zákon stanoví, že živnostenský úřad, který oznámení obdržel, je povinen informaci předat jednak živnostenskému úřadu, v jehož obvodu se provozovna nachází, jednak úřadu, který pro tento obvod vede živnostenský rejstřík. Tím se zajistí nejen vzájemná informovanost mezi úřady a realizace praktických důsledků oznámení podnikatele (zejména kontrola, aktualizace evidence provozoven), ale zároveň se omezí administrativní zatížení podnikatelů.
Bezprostředně obcí se dotýká nové ust. § 17 odst. 11, podle něhož může podnikatel, který provozuje živnost v provozovně podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, při slavnostech, sportovních podnicích nebo při jiných podobných akcích konaných v obci, v níž se provozovna nachází, prodávat i mimo tuto provozovnu potraviny a jiné zboží, které se při těchto příležitostech obvykle nabízí a jejichž prodej je předmětem jeho podnikání. Podnikateli je však zároveň uložena povinnost takový prodej oznámit písemně obci (v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech městské části nebo městskému obvodu, v nichž se akce koná) tak, aby obec oznámení obdržela nejpozději tři dny před uskutečněním akce.
Určité změny přinesla novela také do ustanovení § 18, která umožňují obcím regulovat stánkový a obdobný prodej či poskytování služeb prostřednictvím vydávání v přenesené působnosti tržních řádů (formou obecně závazné vyhlášky). V odstavci 1 cit. paragrafu se stanoví, že pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím tržní řád vymezí:
a) místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště, a jejich rozdělení (např. podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby),
b) stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti tržišť,
c) dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,
d) pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,
e) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu.
Tržní řád se /s výjimkou skutečností uvedených pod písmeny a) až c)/ vztahuje i na prodej zboží a poskytování služeb na tržištích majících charakter stavby (podle stavebního řádu).
Nová úprava zároveň obce zmocňuje nejen usměrnit v tržním řádu sortimentu prodávaného zboží či poskytovaných služeb, ale i stanovit, že na určité druhy prodeje a poskytování služeb mimo provozovnu (např. na pochůzkový a podomní prodej) nebo příležitostné akce se tržní řád nevztahuje, popř. jsou v obci nebo její části zakázány.
JUDr. JIŘÍ NESNÍDAL
