Stejně jako v západní Evropě také u nás jsou města, která začínají budovat svoji novou moderní identitu, známou pod pojmem jednotný vizuální styl. K jeho průkopníkům patří město Zlín, kde tento styl veřejného městského prostoru navrhla - u nás...
Stejně jako v západní Evropě také u nás jsou města, která začínají budovat svoji novou moderní identitu, známou pod pojmem jednotný vizuální styl. K jeho průkopníkům patří město Zlín, kde tento styl veřejného městského prostoru navrhla - u nás vůbec poprvé - dvojice mladých grafiků Petr Babák a Tomáš Machek, Studio Machek&Babák.
Za vizuální styl města Zlína obdrželi oba autoři v roce 1997 Národní cenu za design 96, do dnešní doby jedinou udělenou v této letité soutěži pořádané Design centrem České republiky, za práci v oblasti grafického designu. Petr Babák se s námi podělil o některé zkušenosti.
Jak byste definoval jednotný vizuální styl města?
Je to velmi zjednodušeně řečeno celková grafická tvář města. Základním kamenem každého vizuálního stylu je logotyp, a to jak jeho základní plnobarevná verze, tak další doprovodné varianty. Ve Zlíně jsme začali (v roce 1992), oba dva ještě jako studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, bez větších zkušeností z oblasti vizuálního a informačního stylu. Navíc bylo to v době, kdy městský mobiliář (tzn. zastávky veřejné dopravy, odpadkové koše, označení zastávek, lavičky atd.) byl již navržen a z velké části vyroben. Přesto se nám v návrhu výjimečně podařilo grafický vizuální styl skloubit v té době již s realizovanými návrhy průmyslových designérů. Ideálnější ale samozřejmě je, když obě skupiny tvůrců spolupracují od počátečních skic.
Navíc ve Zlíně to nebylo řešení vizuálního stylu (corporate identity) pouze města, resp. magistrátního úřadu, ale i firem, které spadají do jeho správy. Takže během sedmi let spolupráce postupně vznikaly vizuální styly pro Dopravní společnost Zlín - Otrokovice, Městskou policii Zlín, Městské lázně Zlín a do finále se blížily i práce na Technických službách Zlín.Ve Zlíně jsme však i autory nových označení směrovníků k význačným cílům ve městě nebo tabulí označujících jednotlivé ulice apod.
Z čeho jste vycházeli při návrhu logotypu Zlína?
Ze skutečnosti, že až na několik málo historických budov, je Zlín průmyslovým baťovským městem, které vyrostlo na "zelené louce". Tím je dán, jeho řekněme jednostylový - funkcionalistický - charakter, ve srovnání s jinými městy, ve kterých je možné nalézt kombinaci renesance, baroka a dalších stavebních slohů. Ve Zlíně byl jeden z požadavků spojit nový, moderní logotyp s již sice zcela nesystémovým, ale používaným heraldickým městským znakem.
Jak je tedy graficky ztvárněn nový logotyp?
Představují ho čtyři minuskové (malá písmena) litery názvu "zlín" zakončené tečkou i jako určitou reminiscencí na styl psaní textů v avantgardním období třicátých let, doplněné ve spodní hraně písmového znaku "z" o čtverec. Čtverec má vystihnout obecný charakter urbanistických postupů ve skladbě města, zatímco kruh evokuje semknutost různorodých zájmových skupin ve prospěch společné myšlenky. Barvu jsme zvolili tmavě modrou a heraldickou zlatou, kterou jsme po diskusi s heraldiky nahradili barvou žlutou. Tuto barevnost jsme zvolili s důrazem na vzájemný kontrast obou barev. Doplňkovou barvou je bílá. Pro celý projekt vizuálního stylu jsme vytvořili autorský typ písma s názvem Norma Zlín, a to ve dvou základních řezech. Nešlo tedy jen o logotyp a písmo. Naše Studio Machek&Babák vypracovalo komplexní grafický manuál (zhruba 250 stran) jednotného vizuálního stylu Zlína. Ten obsahuje doporučená řešení, jak v praxi citlivě používat jednotlivé prvky stylu. Toho jsme docílili po intenzívních a někdy i dramatických jednáních se zástupci města, resp. Magistrátu města Zlína.
Co na vašem vítězném projektu odborná porota ocenila?
Byla to zejména koncepčnost celého vizuálního stylu, stejně tak jednoduchost a moderní výraz.
Jak postupovala realizace přijatého návrhu?
Určovaly se priority vzhledem k tomu, na co měl Zlín v danou dobu finance. Připravili jsme dlouhodobý harmonogram prací. V podrobném manuálu jsme předložili řešení různých úředních dokumentů s novým logotypem. Nejen listin a tiskopisů, vyhlášek a podobně, ale též propagačních materiálů, jak uplatnit zvolenou značku a barvy v městském informačním systému, v městské hromadné dopravě, při označení úředních budov, vnitřních informačních systémech apod. Spolupráce, dotažena do maximálních detailů, byla s Městskou policií Zlín. Obhájili jsme náš poměrně odvážný návrh logotypu a zároveň předvedli jeho aplikaci na uniformách, služebních automobilech, odznacích, vlajkách psovodů. Charakteristickou "zlínskou" modrou jsou označeny rovněž Městské lázně Zlín, včetně vstupenek do bazénu nebo triček pro plavčíky. Na základě dosažených výsledků zájem o spolupráci projevil ředitel Městského divadla Zlín i vedení Zoologické zahrady Lešná.
Jenže po dalších a dalších komunálních volbách přicházeli na radnici noví lidé s poměrně jinými prioritami. Uplatnění jednotného vizuálního stylu města v celém rozsahu považovali zřejmě za nepodstatné. Podle mých informací realizace dalších grafických návrhů zatím nepokračuje.
Obdrželi jste nabídky z jiných měst na vypracování podobného projektu?
Ano, zájem postupem času projevila řada měst. Nabídky a zejména jejich bližší specifikace požadavků nebyly nikdy příliš jasné a průhledné. Přitom pracovat intenzívně na jediném projektu tohoto typu třeba rok a nakonec kdy z něho, možná při nedostatku financí zadavatele nic nevzejde, by bylo ke škodě obou stran. Prestižní záležitostí pro naše studio byla až účast ve veřejné soutěži na vytvoření jednotného vizuálního stylu města Prahy.
Jan Bednařík
