Průmyslová zóna do každé obce Zahraniční kapitál plyne do ČR i díky zahraničním firmám, které zde budují výrobní závody "na zelené louce". O tom, jak se na tomto přílivu zahraničních investic podílí agentura CzechInvest a co vše dělá pro to, aby u nás vznikaly průmyslové zóny, jsme hovořili s...
Průmyslová zóna do každé obce
Zahraniční kapitál plyne do ČR i díky zahraničním firmám, které zde budují výrobní závody "na zelené louce". O tom, jak se na tomto přílivu zahraničních investic podílí agentura CzechInvest a co vše dělá pro to, aby u nás vznikaly průmyslové zóny, jsme hovořili s ředitelem jejího odboru průmyslových nemovitostí a regionů Ing. Hanušem Krejčím, CSc.
[*] Jaké jsou loňské výsledky práce CzechInvestu?
CzechInvest - agentura na podporu přílivu zahraničních investic od svého vzniku v roce 1992 úspěšně dokončila 112 projektů, které přinesly investice ve výši 3,6 mld USD a téměř 36 000 nových přímých pracovních míst. I když ještě neznáme loňské výsledky, lze konstatovat, že investoři v roce 2000 přislíbili u nás investovat 1,5 mld USD, což je o 200 % více než v roce 1999. Úspěšně jsme dokončili a oznámili 35 investičních projektů, z toho 21 pobídkových. Investoři se také v loňském roce zavázali vytvořit 17 800 nových přímých pracovních míst. Kvalita a efektivita odváděné práce našich pracovníků rok od roku roste. Na jednu korunu vynaloženou ze státního rozpočtu na provoz CzechInvestu jsme zajistili 11,1 USD přímých zahraničních investic.
CzechInvest působí jako transformátor know-how na regionální agentury po celé republice i na obce a podniky tak, aby úroveň toho, co nabízejí, odpovídala úrovni Evropské unie.
[*] Jak se CzechInvest podílí na přípravě průmyslových zón?
Investiční příprava území do roku 1998, možná i 1999, byla tristní, protože připravené plochy prakticky neexistovaly. V roce 1998 jsme iniciovali první podporu ze státního rozpočtu ve výši 55 mil. Kč pro dvě průmyslové zóny - Karvinou a Bystřici nad Pernštejnem. V roce 1999 už to bylo 18 zón podpořených 158 mil. Kč a loni jsme podpořili již 33 projektů ve výši 400 mil. Kč. Pro letošek je na předpokládané zóny již 520 mil. Kč.
[*] Kolik těchto zón již existuje?
Máme 40 až 50 zón, z nichž některé jsou již zaplněné. Velice úspěšná průmyslová zóna je například na Kladně, kde je největším investorem japonský výrobce automobilových komponentů Showa Aluminium. K dalším patří francouzský výrobce mobilních telefonů Sagem nebo dánská firma na výrobu hraček Lego. Vůbec nejúspěšnější zóna je na Borských polích v Plzni, kde sídlí mj. japonský výrobce televizorů Panasonic.
[*] Zahraniční kapitál vytváří i pracovní příležitosti...
Od roku 1998 státem podpořené zóny přilákaly 50 mld. korun investic, které vytvořily předpoklad pro 13 tisíc přímých pracovních příležitostí. Dnes jsou průmyslové zóny naplněny z 50 %, což je velice dobrý poměr, když si uvědomíme, že polovina z nich vznikla v roce 2000. Za každou vloženou korunu ze státního rozpočtu se jich podle našich výpočtů vrátí zpět 66 korun.
[*] Obce, které měly o průmyslové zóny zájem, se mohly loni přihlásit o podporu. Jak dopadly?
Přihlásilo se asi 50 obcí a dvě třetiny z nich byly uspokojeny. Letos se mohou přihlásit další. Uzávěrka bude koncem února. Jestliže v prvním kole nebude dostatek kvalitních projektů, vyhlásíme další v pozdějším termínu.
[*] Můžete uvést některé konkrétní projekty?
Velký a nanejvýš atraktivní projekt připravuje Brno v oblasti Černovické terasy v sousedství letiště. Slibně vyhlíží také příprava průmyslových zón v několika dalších městech, například ve Frýdku-Místku a Kolíně.
[*] Podle jakých kritérií při vybírání zájemců postupujete?
Základním kritériem je atraktivita průmyslové zóny, předpoklad, že připravit území v dané lokalitě má smysl. Víme přesně, jaká kritéria posuzuje zahraniční investor. Jde především o dostupnost pracovní síly, dopravní napojení i o kulturně sociální a školské zázemí té oblasti - o kvalitu vzdělání včetně učňovského, o celkový image celé lokality. Dalším kritériem je míra nezaměstnanosti. Pokud je v lokalitách jako je severní Morava nebo severní Čechy obec, jejíž projekt průmyslové zóny splňuje základní předpoklady atraktivnosti, tak přednostně prostředky poukážeme do této oblasti.
[*] Jak obce peníze využívají?
Doposud byla podpora určena na výstavbu inženýrských sítí a dopravního napojení průmyslové zóny - místní komunikace. Letos rozšíříme rámec podpory na regeneraci průmyslových zón - starých a opuštěných průmyslových areálů. Peníze půjdou také na stimulaci výstavby nájemních hal i na tzv. akreditaci průmyslových zón, což znamená, že budeme podporovat a sami školit pracovníky referátů regionálního rozvoje městských a obecních úřadů tak, aby dokázali reagovat na potřeby zahraničních investorů.
[*] Které překážky brání vzniku nových zón?
Nevyřešené majetkové vztahy. Nedá se řící, že by obce dělaly chyby. Je to spíše obecný problém, potože ČR se v důsledku restitučních procesů po roce 1989 vrátila k majetkové rozdrobenosti z roku 1948. Není výjimkou, že je na sto hektarech sto či dvě stě vlastníků. Pravděpodobnost, že některý, byť minoritní vlastník z jakýchsi důvodů nechce prodávat svůj pozemek, je dost veliká.
[*] Jak můžete obcím pomoci?
Ještě v roce 1999 jsme tolerovali smlouvu o budoucí kupní smlouvě, kdy město nebylo vlastníkem, ale mělo smluvně od konkrétní fyzické osoby přislíbeno, že ta mu pozemek v daném termínu prodá. Od letošního roku zpřísníme podmínky. Budeme vyžadovat vlastnictví obce včetně jeho vložení do katastru nemovitostí. Chceme však podporovat tento proces také tím, že budeme obcím poskytovat prostředky formou dotací úroků bankovních úvěrů, popřípadě formou návratné finanční výpomoci, tzn. bezúročné půjčky právě na výkup pozemků, což jsme v minulém období nedělali.
[*] Na co se podpora bude vztahovat?
Program, který podporoval jenom přípravu "zelené louky", rozčleníme na čtyři podprogramy. Zůstává podprogram č. 1 - příprava nových průmyslových zón. Je však doplněn možností čerpání finanční výpomoci na výkup pozemků. Podprogram č. 2 se bude týkat regenerace průmyslových zón, sanace starých průmyslových areálů, kdy kromě výstavby a rekonstrukce inženýrských sítí poskytneme podporu na demolici stávajících objektů a odstranění starých ekologických zátěží. Tento podprogram je značně finančně náročný jak ze strany státu, tak obcí. Předpokládáme však, že bude podporován ze strukturálních fondů po vstupu do Evropské unie. Takže v následujích letech budeme tento proces, byť v menším měřítku, podporovat tak, abychom se co nejlépe připravili na čerpání větších prostředků z EU.
Třetí podprogram se týká podpory výstavby a rekonstrukce nájemních hal. Příjemcem podpory nebude jen obec, ale také privátní sektor, který případně vytvoří s obcí společný podnik v podobě akciové společnosti. Nepodpoříme výstavbu hal v tom smyslu, že bychom příštím investorům přispívali na jejich výrobní provozy.
To by jistě nebylo dobře, protože investor, který není schopen nebo ochoten vložit prostředky do výstavby svých areálů, není zdravým investorem. Tento podprogram vznikl proto, že v ČR trvá povolování staveb příliš dlouho. Předpokládáme, že vznikne určitý počet nových nájemních hal, které přicházející investoři budou moci v krátké době využít pro nastartování své výroby v ČR. Čtvrtý podprogram se týká akreditace průmyslových zón. Příjemcem podpory je opět obec, která v minulosti připravila nebo připravuje projekt průmyslové zóny. Budeme podporovat přípravu marketingových materiálů o této zóně, přispívat na technické vybavení, např. na fototechniku, počítačovou a projekční techniku a na proškolení příslušných pracovníků.
[*] Jaký je zájem obcí o průmyslové zóny?
Značný a převyšuje možnosti disponibilních prostředků státního rozpočtu.
Karel Žítek
FOTO JAN PAVLÍČEK
