V transformačních ekonomikách, jakou je i Česká republika, je pravděpodobně význam přípravy pozemků pro podnikání (zejména průmyslových zón) větší než v západní Evropě. Stává se aktivní politikou na podporu ekonomického rozvoje, a to ze...
V transformačních ekonomikách, jakou je i Česká republika, je pravděpodobně význam přípravy pozemků pro podnikání (zejména průmyslových zón) větší než v západní Evropě. Stává se aktivní politikou na podporu ekonomického rozvoje, a to ze tří důvodů:
Úroveň ekonomického rozvoje: Ekonomický rozvoj je u nás stále na nižším stupni než ve vyspělých ekonomikách a přes pozitivní změny (příchod investorů ve službách, doplňování výrobních závodů etablovaných zahraničních investorů o oddělení výzkumu a vývoje) většina nových investic v ČR stále směřuje do výroby. Zájem investorů se tak logicky upírá na dostupné volné plochy a investoři očekávají, že v každém městě, o které projeví zájem, jim bude radnice schopna nabídnout dostatečně velký zainvestovaný pozemek spíše než kancelářské budovy nebo spekulativní haly.
Kompetence: Veřejná správa (jak na místní, tak na regionální úrovni) má jen omezené kompetence v oblasti ekonomického rozvoje a nemůže tak používat nástroje podpory známé z jiných zemí. Obcím a krajům buď chybějí náležité pravomoci, nebo je pro ně velmi obtížné zlepšovat kvalitu, schopnosti a dostupnost pracovní síly; ukládat nebo odpouštět daně nebo odstraňovat byrokratické bariéry a zlepšovat podnikatelské prostředí. Na druhou stranu obce hrají významnou (zásadní) roli v oblasti územního plánování, budování infrastruktury a nákupu a scelování pozemkových parcel.
Vlastnictví: Obce vlastní díky restitucím, privatizacím či odchodu vojenských posádek poměrně velké množství pozemků a staly se významnými hráči na trhu s nemovitostmi. Současně se pro drobné vlastníky stávají partnery, kterým je možno nabízet (a od kterých lze dostat zaplaceno) pozemky.
JEDEN NEZDRAVÝ JEV
Dostupné nemovitosti můžeme popisovat pomocí celkové plochy k dispozici, kvality nabízených nemovitostí a schopnosti vyhovět různým typům nabídky (tj. nejen "zelené plochy"). Čím větší je celková nabídka, tím více firem se může na daném území umístit a pracovních míst vytvořit. V posledních letech však na průmyslových zónách u měst pozorujeme jeden nezdravý jev, kterým je snižování "hustoty" pracovních míst. Zatímco před deseti lety se dosahovalo průměru okolo 100 míst na jeden hektar, poslední vývoj se blíží 40 místům, a to se ještě obvykle do zón neumísťují logistická a skladová centra, kde jsou průměry nižší. Na tomto vývoji se "podepisuje" i změna chování investorů, kteří kupují/obsazují větší plochy, než aktuálně potřebují, neboť si chtějí uchovat možnost dalšího rozvoje. To je sice pozitivní fakt, který svědčí o důvěře v podnikání v ČR, ale vede ke stále větším nárokům nejen na volnou půdu, ale i na infrastrukturu, dopravu apod.
Z ekonomického hlediska je i 40 průměrně placených míst ve výrobním (montážním) závodě větším přínosem než zemědělské využití této půdy. Na druhé straně z hlediska efektivity se nacházejí technologická centra (TC) a vědecko-technické parky (VTP). Nejenže vykazují (logicky) mnohem vyšší hustotu pracovních míst, ale především jsou tato místa lépe placená, přinášejí vyšší zisky a do místní ekonomiky z nich proudí mnohem více peněz.
KVALITA A CHARAKTERISTIKA NEMOVITOSTÍ
Kvalita a charakteristika nabízených nemovitostí se tak stává klíčovou. Každé město bude trvale potřebovat několik volných hektarů v průmyslové zóně, aby umístilo atraktivní nabídku ve výrobě. Mnohem důležitější, a to zejména pro větší města a univerzitní centra, však bude nabídka nemovitostí pro strategické služby, a to jak "nezávislých", tak v rámci institucí typu TC a VTP. Operační program Průmysl a podnikání nastavil dobré možnosti podpory jejich vzniku. Dá se očekávat, že v příštím programovacím období se dostupná finanční pomoc ještě zvýší.
Tomáš Vlasák
Petr Adámek
BermanGroup, a. s.
