(historie, státní podpora, vyhodnocení, průzkum, příklady) Zpracoval CzechInvest, agentura pro podporu zahraničních investic Růst investic ve zpracovatelském průmyslu se takřka v žádné zemi neobejde bez konkrétní přímé podpory státu, regionů a měst. To se týká i České republiky, která se v...
(historie, státní podpora, vyhodnocení, průzkum, příklady)
Zpracoval CzechInvest,
agentura pro podporu zahraničních investic
Růst investic ve zpracovatelském průmyslu se takřka v žádné zemi neobejde bez konkrétní přímé podpory státu, regionů a měst. To se týká i České republiky, která se v uplynulých letech svým vývojem v oblasti podpory průmyslových investic zařadila mezi standardní země snažící se o rozvoj ekonomiky a vyšší příliv investic. Základním krokem pro nastartování procesu bylo založení agentury pro podporu zahraničních investic CzechInvest, příspěvkové organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zaměřené na aktivní marketing zahraničních investorů a průmyslových nemovitostí v České republice.
Dalším krokem bylo zahájení optimalizace legislativního prostředí a tvorba programů podpory. Patří sem schválený zákon o investičních pobídkách a Systém podpory rozvoje průmyslových zón. Díky těmto programům byla v České republice zahájena a realizována řada projektů průmyslových zón a investic.
POBÍDKY ZVYŠUJÍ ZÁJEM ZAHRANIČNÍCH INVESTORŮ
Agentura CzechInvest, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu, se stále více prosazuje v oblasti podpory přílivu investic do českého zpracovatelského průmyslu. Z původně ryze marketingové agentury, jejímž cílem bylo propagovat Českou republiku na globálním trhu přímých zahraničních investic, se postupně transformuje do klasické rozvojové agentury.
Programy, které navrhla a realizuje, se staly významným příspěvkem k celkovému zkvalitnění investičního klima v ČR. Bezpochyby nejkomplexnějším je systém investičních pobídek pro zahraniční i tuzemské výrobce, jehož součástí je i systém podpory rozvoje průmyslových zón (PZ).
V rámci systému investičních pobídek nabízí vláda výrobním společnostem daňové úlevy, hmotnou podporu při vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců a zároveň i investičně připravená území průmyslových zón.
"Čas potřebný na realizaci investičního záměru je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících rozhodnutí o umístění investice. Nevypořádané vlastnické vztahy v územích určených územními plány pro průmysl, chybějící infrastruktura i malý zájem obcí aktivně se podílet na vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst v průmyslových oborech, byl vážnou překážkou pro příliv investic do zpracovatelského průmyslu. Proto jsme se návrhem programu rozvoje PZ snažili obce v této oblasti motivovat," vysvětluje Ing. Hana Chlebná, náměstkyně generálního ředitele CzechInvestu. "Věřím, že uvedená opatření přispěla loni k příznivému obratu ve vývoji ekonomiky. Celkový příliv zahraničního kapitálu činil téměř pět miliard dolarů, tj. 92% nárůst v porovnání s rokem předchozím. Významnou měrou se na něm přitom podílely i investice do zpracovatelského průmyslu."
DOŠLO K OŽIVENÍ
Agentura CzechInvest již několik let monitoruje trh průmyslových nemovitostí. Je pořizovatelem celostátní databáze průmyslových zón a nevyužívaných průmyslových objektů, která obsahuje v současné době přibližně 200 registrovaných položek. Je využívána nejen jako významný marketingový nástroj při jednáních s konkrétními investory, ale zároveň slouží státu i obcím k posouzení nabídky a poptávky v jednotlivých oblastech a získání informací o cenové nabídce.
Zkušenosti s jejím zpracováním CzechInvest promítl do návrhu programu rozvoje průmyslových zón, který přispěl k oživení investičních aktivit v této oblasti. Pracovníci agentury z nich čerpají při metodické pomoci v případech, kdy obce připravují projekty k založení průmyslové zóny i žádosti o státní finanční podporu na její rozvoj.
NOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA
Aktivity CzechInvestu vycházející ze systému investičních pobídek vlády přináší znatelný nárůst zájmu zahraničních podnikatelů o působení v ČR. Systém je uplatňován od dubna 1998. Do konce března 2000 udělila vláda investiční pobídky celkem 29 společnostem, jejichž projekty do výstavby nových průmyslových závodů představují hodnotu minimálně 1,7 miliardy USD a 11 300 přímých pracovních míst.
CzechInvest tak doplnil svoje předchozí výsledky na celkem více než 2,6 miliardy dolarů a 23 500 přímých pracovních míst zajištěných od roku 1992. I z těchto údajů je zřejmé, jak investiční pobídky akcelerují příliv kapitálu do průmyslové výroby.
Systém podpory rozvoje průmyslových zón byl do státního rozpočtu zařazen v roce 1999. Státní podporu na jejich založení obdrželo v loňském roce 19 obcí. Dotaci v celkové výši kolem 150 miliónů korun, vedle obecních peněz, použily na vybudování technické infrastruktury na 330 hektarech. Na nových průmyslových zónách bylo již v roce 1999 uskutečněno sedm projektů v hodnotě 284 miliónů dolarů a vzniklo celkem na 2900 přímých pracovních míst.
Byla prokázána ekonomická efektivnost investic, kdy jedna koruna ze státního rozpočtu, vložená do nákladů na podporu rozvoje PZ, přinesla 66 korun investic do průmyslové výroby.
BORSKÁ POLE: NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ ZÓNA
Zájem společností o podnikání ve městech, která jim vycházejí vstříc, se zvyšuje. K nejúspěšnějším průmyslovým zónám patří Borská pole v Plzni, kde byla v uplynulých třech letech vybudována infrastruktura v hodnotě 310 miliónů korun. V této zóně bylo již investováno 250 miliónů dolarů (přes 9 miliard korun) přímých zahraničních investic. Z původních téměř 100 hektarů volných ploch zůstalo dosud nevyužito asi 15 hektarů.
Borská pole si díky velmi dobré spolupráci mezi CzechInvestem a městem Plzeň vybrala koncem loňského roku pro svou jedinou evropskou základnu v Evropě i mexická společnost NEMAK. Patří k největším světovým výrobcům a dodavatelům hliníkových hlav válců pro motory.
Strategickému rozhodnutí usadit se v ČR předcházela rozsáhlá studie hodnotící více než 25 zemí západní a střední Evropy. První investice v plzeňské průmyslové zóně bude činit 30 miliónů dolarů, přičemž v novém závodě najde zpočátku uplatnění na 200 pracovníků. NEMAK předpokládá, že požadavky potencionálních evropských zákazníků si vyžádají investice v hodnotě dalších 100 miliónů dolarů. Úspěšně se zde rozvíjí i aktivita japonského koncernu Matsushita, kterému nedávno udělila vláda pobídky na rozšíření výroby televizorů Panasonic. Investicí v hodnotě 72,6 mil. USD bude vytvořeno dalších 1440 nových pracovních míst.
Na Borských polích jsou i domácí podnikatelé. Z nich je zatím největším výrobce masných lahůdek Schneider, který do rozvoje závodu vložil 90 miliónů korun (neprověřeno).
n Městský industriální park Plzeň-Borská pole byl založen v roce 1995 s cílem podpořit potřebnou diverzifikaci, modernizaci a rozvoj hospodářské základny města a jeho prosperitu. Na počátku roku 1996 se město Plzeň rozhodlo investovat do vybudování infrastruktury a především se podařilo získat prvního významného investora - japonskou společnost Matsushita. Ta v rekordně krátké době vybudovala a uvedla do provozu nový závod na výrobu barevných televizorů značky Panasonic.
PRŮMYSLOVÁ ZÓNA KLADNO - KROČEHLAVY
Dobrým příkladem práce CzechInvestu v regionech je i průmyslová zóna Kladno-Kročehlavy. Tu si předloni zvolila jako první japonská společnost Showa Aluminium - výrobce součástek pro klimatizace v automobilovém průmyslu. Showa byla mezi prvními, komu byly ze státního a městského rozpočtu uděleny investiční pobídky. Pro Japonce určitou roli sehrála lokalizace území - blízkost Prahy, velkého kulturního centra a sídla vysokých škol, se kterými může firma navázat spolupráci a jejich absolventy získat jako nové zaměstnance.
Výstavbu objektu v kladenské zóně ohlásily již i francouzská společnost Sagem - výrobce mobilních telefonů, dánské LEGO a belgické Barco, zájem projevili další investoři. V současné době je však dvacetihektarová plocha průmyslové zóny zaplněná. Předpokládá se, že v blízkém výhledu zde najde zaměstnání zhruba 2500 lidí. Konkrétně v této zóně na každou korunu z veřejných zdrojů proinvestoval soukromý sektor 55 korun.
n V souvislosti s umístěním projektu japonské společnosti Showa Aluminium v nově založené průmyslové zóně Kladno - Kročehlavy uvolnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (v únoru 1998) formou účelově vázané dotace městu Kladno 22,7 mil. Kč jako příspěvek na zajištění investiční přípravy daného území.
Investiční činností spolufinancovanou z prostředků města částkou 20,5 mil. Kč byla realizována příprava území o rozloze cca 20 ha pro umístění nových záměrů investorů.
NESPLNILY OČEKÁVÁNÍ
Přes nesporně převažující pozitivní výsledky v rozvoji průmyslových zón nevycházejí některé dobré záměry. Loni byly vyhlášeny pilotními projekty průmyslové zóny v Karviné a Bystřici nad Pernštejnem, ale jejich realizace zatím nepokračuje, jak se očekávalo. V Karviné byly vynaloženy státní prostředky ve výši několik desítek miliónů korun na vybudování infrastrukturní sítě v nové zóně, ale dosud se nepodařilo najít zájemce, kteří by zde začali podnikat. V regionu je přitom vysoká nezaměstnanost.
Problémem, zvláště pro zahraniční firmy, zřejmě nadále zůstává odlehlost tohoto území, protože dálnice, která urychluje přepravu, je od zóny příliš vzdálená. Ukazuje se, že s touto závažnou skutečností nepočítaly ve svých projektech i jiné obce.
Tato příčina, vedle jiných, zřejmě sehrála nemalou roli při zvažování velké kanadské společnosti, zabývající se zpracováním dřeva, zda umístit nový závod v průmyslové zóně v Bystřici nad Pernštejnem. V ní se již "zabydlely" některé menší a střední podniky, ale očekávalo se, že zmíněná zahraniční společnost by znatelně pomohla řešit očekávaný nárůst nezaměstnanosti. Zejména když v regionu dojde v nejbližších letech k postupnému útlumu těžby uranové rudy.
CzechInvest hledá možnosti, jak oživit i tuto průmyslovou zónu, aby se vynaložené prostředky nestaly "mrtvou" investicí.
HALY DO NÁJMU
Náměstkyně Ing. Hana Chlebná je přesvědčena, že přitažlivost PZ pro podnikatele podpoří i jiné formy státní podpory: "Jestliže jsme do těchto zón již vložili značné finanční prostředky, je nezbytné posílit jejich marketing a zároveň v nich dále zkvalitňovat naši nabídku. Například tím, že na části území podpoříme výstavbu jednoduchého výrobního objektu, podnikatelského inkubátoru apod. a nabídneme tyto prostory na přechodnou dobu investorovi do výhodného nájmu. Tím mu umožníme okamžitě realizovat výrobu i zahájit výstavbu svého vlastního objektu.
Podobná schémata veřejné podpory jsou standardním nástrojem urychlení investičního procesu. Firma nemusí čekat půl roku na vydání stavebního povolení a poté ještě několik dalších měsíců realizovat výstavbu výrobní haly. CzechInvest může dokumentovat na konkrétních příkladech ztrátu významných projektů, které potenciálně mohly být realizovány v ČR, pokud bychom dokázali takový objekt okamžitě nabídnout. Proto chceme pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) model financování výstavby nájemních objektů v letošním roce připravit a prosadit jej do programu PZ na příští rok."
Zásadní opatření, která investoři požadují, bude nutné přijmout i v oblasti nápravy škod na životním prostředí. Týká se to nejen Karviné, ale i dalších regionů. Zahraniční firmy se dotazují, než do průmyslové zóny přemístí vlastní management, co v místě a okolí bude vykonáno pro zlepšení životního prostředí. Proto by opatření vlády usilující o větší motivaci zájemců o podnikání v těchto zónách mělo být komplexnější. Nestačí nabídnout zainvestované území.
CzechInvest spolupracuje v současné době se zahraničními konzultanty na vypracování studie, jejíž výsledkem by měla být hlubší analýza regenerace průmyslové oblasti. Očekává se, že přinese podněty, jak pomoci novým formám podnikání na Mostecku i Ostravsku. Očekáváme, že v tomto případě bude možné najít finanční podporu i z fondů Evropské unie.
INVESTOŘI DO KLÍČOVÝCH ZÓN
Existuje názor, že státní prostředky by měly být na základě podrobné analýzy perspektivně soustředěny do menšího počtu klíčových PZ o velikosti kolem 100 hektarů a pro každou získán minimálně 1 strategický investor. Ten by ve svém okolí zabezpečil i rozvoj subdodavatelské základny. Klasickým příkladem je mladoboleslavská automobilka.
Jestliže se významná společnost v regionu umístí, potom už je ekonomicky výhodné investovat i do menších okolních zón. Aktivnější úlohu by zde měly sehrát Regionální rozvojové agentury, které zpracovávají operační programy oblasti a znají její potřeby.
Zájem o investování v průmyslových zónách projevil privátní sektor. Zahraniční developerská firma CTP se např. podílí na vybudování technické infrastruktury v Průmyslovém parku v Humpolci. Stejné možnosti mají nyní i naši správci inženýrských sítí, jako jsou elektrárenské, plynárenské, vodárenské a jiné společnosti.
V programu na rok 2000 jsou vytvořeny podmínky k tomu, aby se tyto firmy společně s obcí a státem podílely finančně na realizaci projektů. Účast těchto společností je logická, neboť v PZ najdou nové zákazníky, i když město bude nadále rozhodovat o tom, která firma a jaká výrobní činnost se bude rozvíjet v jeho zóně.
KRNOVSKÁ AKTIVITA
Ozývají se oprávněné požadavky, aby došlo především k oživení regionů s vysokou nezaměstnaností, které procházejí složitou etapou restrukturalizace průmyslu. Ani v tomto případě by se však nemělo zapomínat na základní kriteria pro výběr lokalit. CzechInvest oceňuje např. přístup Městského úřadu v Krnově, který připravuje průmyslovou zónu.
"Jakmile pracovníci naší agentury podrobně seznámili vedení radnice s kritérii, jež u zahraničních klientů rozhodují o výběru lokality včetně požadavku na snadnější dopravní dostupnost, začali v Krnově jednat. Bezprostředně jednali s Ministerstvem dopravy a spojů o propojení regionu s přilehlou oblastí v Polsku. Nyní mají k lepší průchodnosti přes hranice již zpracovaný projekt, který prezentují společně s projektem nově založené průmyslové zóny. Potvrzuje se, že užší součinnost obcí a ministerstev při volbě vhodného území pro PZ je nezbytná.
Proto považujeme za významnou i činnost mezirezortní hodnotitelské komise, která posuzuje předložené návrhy obcí na státní finanční podporu a je koordinačním orgánem ve vztahu k výdajům veřejných rozpočtů," vysvětluje Ing. Hana Chlebná.
Tato komise bude letos navrhovat ministrovi průmyslu a obchodu k rozdělení dotace ve výši celkem 400 miliónů korun, které v březnu odsouhlasila vláda na výstavbu průmyslových zón. Dotaci obdrží především obce, o jejichž zónu projevili reálný zájem konkrétní investoři.
JAN BEDNAŘÍK
Vláda České republiky schválila dne 15. 3. 2000 usnesením č. 270 Systém podpory rozvoje průmyslových zón pro rok 2000. Žádosti pro rok 2000 bylo možné podávat do 30. 4. 2000. Současně byl stanoven termín pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory v roce 2001, a to 30. červen 2000, přičemž konečný termín uplatnění žádostí bude stanoven v návaznosti na schválení Systému pro rok 2001.
SYSTÉM PODPORY ROZVOJE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN PRO ROK 2000
1. Cíle systému podpory
Systém je zaměřen na podporu investiční přípravy území určených územními plány obcí pro průmyslovou výrobu. Předmětem podpory je poskytnutí systémové investiční dotace z výdajů státního rozpočtu obcím na vybudování technické infrastruktury území průmyslových zón, případně poskytnutí dotčených pozemků z Pozemkového fondu ČR a poskytnutí příspěvku na výkup dotčených pozemků průmyslové zóny.
Systém navazuje na usnesení vlády o investičních pobídkách a tvoří jeho samostatnou součást. V jeho rámci je přednostně poskytována podpora obcím na investiční přípravu území určených pro realizaci konkrétních investičních záměrů, jež se kvalifikují pro poskytnutí pobídek investorům v ČR - tzv. pobídkové projekty. Zároveň je tato forma státní podpory rozšířena na podporu projektů rozvoje území strategického významu za předem stanovených kritérií - tzv. rozvojové projekty. Cílem systému je trvalé zkvalitňování podmínek pro realizaci nových investičních záměrů v oblasti průmyslové výroby.
Výběr projektů se provádí na základě kritérií schválených meziresortní hodnotitelskou komisí pro příslušné rozpočtové období. Komise pro rok 2000 bude složená ze zástupců MPO, MPSV, MMR, MF, MZe, MŽP, MDS, Pozemkového fondu, Svazu měst a obcí a Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Prioritami pro stanovení kritérií v roce 2000 jsou:
[*] Zajištění usnesení vlády o investičních pobídkách v ČR.
[*] Zajištění tvorby nových pracovních míst především ve strukturálně postižených okresech a v okresech hospodářsky slabých zejména v severozápadních Čechách a na severní Moravě.
[*] Zajištění konkurenceschopnosti nabídky ČR v oblasti strategických přímých zahraničních investic.
Základními kritérii jsou:
[*] kritérium nezaměstnanosti (resp. umístění průmyslové zóny v okrese strukturálně postiženém, či hospodářsky slabém),
[*] atraktivita lokality pro investory,
[*] poměrné náklady na vybudování inženýrských sítí,
[*] připravenost obce.
Všechny projekty musí plně respektovat platné zákony a normy pro oblast životního prostředí.
Přidělení vah jednotlivým kritériím a jejich případné doplnění bude stanoveno Komisí při respektování vládou schválených priorit.
2. Vymezení předmětu podpory
Předmětem podpory je realizace výstavby technické infrastruktury vymezené průmyslové zóny a převod dotčených pozemků ve vlastnictví ČR a správě Pozemkového fondu ČR a příspěvek na výkup dotčených pozemků průmyslové zóny. Pojmem technická infrastruktura jsou pro účely systému označeny především následující typy stavebních objektů:
a) Vodovod (včetně funkčních objektů)
b) Kanalizace (včetně funkčních objektů)
c) Plynovod (včetně funkčních objektů)
d) Vedení elektrické energie (včetně funkčních objektů)
e) Přístupové komunikace
f) Terénní úpravy včetně přípravy území
g) Vynucené přeložky stávající infrastruktury
3. Vymezení příjemců podpory
Systém podpory je určen obcím České republiky, které
a) buď doloží závazek investora realizovat na území obce vymezeného pro průmyslovou výrobu investiční záměr v rozsahu a za podmínek stanovených vládou přijatým systémem investičních pobídek pro investory v ČR - tzv. pobídkové projekty,
b) nebo předloží dokumentaci k založení, případně rozšíření, průmyslové zóny strategického významu (ucelená plocha vhodného tvaru o výměře minimálně 10 ha, dobře dopravně dostupná, s odpovídajícím potenciálem kvalifikované pracovní síly) - tzv. rozvojové projekty.
4. Základní předpoklady pro poskytnutí podpory
Žadatel o podporu musí při předložení žádosti o přidělení podpory prokázat především následující základní předpoklady:
a) Prokázat vlastnické či jiné právo k pozemkům v průmyslové zóně, formou uvedenou v příloze pro žadatele, přičemž jiné právo k pozemkům v průmyslové zóně musí být řešeno minimálně na dobu pěti let.
b) Předložit rozhodnutí o umístění stavby technické infrastruktury, případně stavební povolení.
c) Prokázat schopnost zajistit požadované spolufinancování výstavby technické infrastruktury.
5. Forma podpory
Podpora může být žadateli poskytnuta ve dvou formách:
a) První formou podpory je dotace ze státního rozpočtu na vybudování technické infrastruktury, a to až do výše 60 % nákladů stavební a technologické části stavby určených na základě zadání veřejné zakázky, nejvýše však 200 Kč/m2 plochy dotčených pozemků průmyslové zóny, ke kterým má obec vlastnické či jiné právo.
Hodnotitelská komise může v ojedinělých případech, kdy se bude jednat o projekty obcí ve zvlášť postižených regionech navrhnout dotaci vyšší než uvedený maximální limit 60 %.
b) Druhou formou podpory je převod pozemků ve správě Pozemkového fondu ČR do vlastnictví obce za zvýhodněnou cenu (pozemky budou oceněny podle stavu v katastru nemovitostí), popřípadě příspěvek na výkup dotčených pozemků průmyslové zóny, nejvýše však 50 Kč/m2.
Žadatel se může ucházet o obě formy podpory, či pouze o jednu z nich. Při předložení žádosti u pobídkových projektů podle odst. 3 písm. a) může vlastnické právo k pozemkům ve správě PF ČR přejít přímo na investora, v souladu s vládním usnesením č. 298/1998.
6. Podíl obce na spolufinancování akce
Obec se musí na financování výstavby technické infrastruktury podílet nejméně 40 % (z toho v prvním roce realizace minimálně 10 %). Do podílu obce na spolufinancování akce se započítávají vlastní zdroje, úvěry, úvěry poskytnuté se státní zárukou, půjčky poskytnuté ze státního rozpočtu, příspěvky přijaté na sdruženou investiční výstavbu, dotace z předvstupních fondů EU, dotace poskytnuté ze strukturálních fondů EU, popřípadě jiné cizí zdroje výše neuvedené. Obec může na spolufinancování akce sdružovat prostředky s jinou obcí či obcemi, jakož i s neveřejnými právnickými osobami, pokud přitom obec zůstane příjemcem podpory a nebudou omezena její práva při nakládání s předmětem podpory.
7. Žádost o podporu
Žádost o poskytnutí podpory a následně žádost o uvolnění finanční podpory zpracovanou na příslušných formulářích a doloženou příslušnou dokumentací podává obec ve dvou vyhotoveních osobně nebo doporučeně poštou na adresu Česká agentura pro zahraniční investice, CzechInvest, Štěpánská 15, 120 00 Praha 2. CzechInvest postoupí přijaté žádosti s příslušným doporučením Komisi pro hodnocení žádostí o podporu rozvoje průmyslových zón.
Žádost o poskytnutí podpory pro rozvojové projekty v roce 2000 musí být doručena v řádném termínu nejpozději do 30. 4. 2000. Termín na doručení žádosti o poskytnutí podpory v roce 2001 pro tyto projekty je stanoven na 30. červen 2000, přičemž konečný termín uplatnění žádostí bude stanoven v návaznosti na schválení Systému pro rok 2001.
Po tomto termínu budou přijímány žádosti pouze po dohodě se správcem programu.
Žádost o poskytnutí podpory pro pobídkové projekty může být předkládána průběžně po dohodě s MPO (správcem programu) v souvislosti s uplatňováním systému investičních pobídek, případně zákona o investičních pobídkách.
Žádost o uvolnění finanční podpory po doporučení Komise může být doručována průběžně v průběhu roku, ve kterém je navrženo zahájení čerpání podpory, avšak s dostatečným předstihem tak, aby mohly být finanční prostředky přidělené v rámci daného rozpočtového období vyčerpány do konce kalendářního roku.
Při předložení žádosti podle odst. 3 písm. a) nebo po dohodě se správcem programu může obec předložit žádost o přidělení podpory v mimořádném termínu.
K jednotlivým typům žádosti o poskytnutí podpory musí obec připojit doklady uvedené v příloze pro žadatele.
Žádost o poskytnutí pozemků ve správě PF ČR podává obec osobně nebo doporučeně poštou na adresu Pozemkový fond ČR, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1. Náležitosti žádosti se řídí metodickými pokyny Pozemkového fondu ČR a je možné je získat na výše uvedené adrese a na všech územních pracovištích PF ČR, zřízených v každém okresním městě.
8. Rozhodnutí o přidělení podpory
CzechInvest provede kontrolu žádostí o poskytnutí podpory po formální stránce. Pokud žádost neobsahuje předepsané náležitosti, žádost vyřadí a s odůvodněním o tom informuje žadatele. Žádosti, které splňují formální náležitosti, postoupí CzechInvest s příslušným doporučením Komisi pro hodnocení žádostí o podporu rozvoje průmyslových zón, a to ve lhůtě třiceti dnů od termínu stanoveného pro doručení žádostí. Komise doporučí udělení či neudělení podpory a její výši. O přiznání podpory rozhoduje ministr průmyslu a obchodu, který vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory až do stanovené výše. Po přiznání podpory až do stanovené výše je žadatel vyzván k předložení žádosti o uvolnění finanční podpory.
Na základě posouzení a vyhodnocení žádosti o uvolnění finanční podpory vydá MPO Rozhodnutí a vystaví Limit čerpání. V Rozhodnutí uvede věcné, časové a finanční parametry akce a taktéž podmínky čerpání prostředků státního rozpočtu, které budou předmětem závěrečného vyhodnocení.
Žádosti o převod pozemků ve správě PF ČR postoupí PF ČR Komisi pro hodnocení žádostí o podporu rozvoje průmyslových zón prostřednictvím svého člena v Komisi. Komise doporučí či zamítne přiznání podpory. Převod podléhá konečnému schválení výkonným výborem prezídiem Pozemkového fondu ČR.
9. Povinnosti příjemce podpory
Příjemce podpory je povinen poskytnuté prostředky státního rozpočtu použít k účelu, na který mu byly poskytnuty, za podmínek předepsaných správcem programu.
10. Kontrola a sankce
Použití poskytnuté dotace podléhá kontrole ze strany územních finančních orgánů. V případě, že příjemce nepoužije dotaci k účelu, na který mu byla poskytnuta, vystavuje se sankcím podle § 30 zákona č. 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, ve znění pozdějších předpisů.
11. Další ujednání
Dokumentace předložená společně se žádostí se žadateli nevrací, pokud o to při podání žádosti písemně nepožádá.
VYHODNOCENÍ REALIZACE SYSTÉMU PODPORY ROZVOJE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ROCE 1999
Finančním zdrojem pro realizaci systému jsou prostředky státního rozpočtu poskytované obcím formou systémové investiční dotace na vybudování technické infrastruktury území průmyslové zóny. Na realizaci systému bylo pro rok 1999 ve státním rozpočtu vyčleněno celkem 158 mil. Kč v kapitole 322/MPO. Desetičlenná meziresortní hodnotitelská komise jmenovaná ministrem průmyslu a obchodu navrhla přidělit dotaci celkem 19 obcím, jež se pro udělení podpory kvalifikovaly. Pro 3 projekty bylo po dohodě s Ministerstvem financí ČR umožněno dvouleté financování, čímž byl vytvořen předpoklad pro realizaci programu v roce 2000.
Limit prostředků na rok 1999 byl vyčerpán ve výši 149 745 tis. Kč. Zbývající část prostředků (8 255 tis. Kč) nemohla být čerpána kvůli nesplnění podmínek pro uvolnění prostředků ze strany příjemců podpory.
Z 19 projektů, kterým byla podpora přidělena, byl finanční příspěvek čerpán jen pro 18 projektů (viz tab. 4). Z těchto 18 projektů bylo 6 pobídkových s celkovou alokací 37 450 tis. Kč, tj. 25 % prostředků čerpaných v roce 1999. Pro projekty okresů, kde míra nezaměstnanosti v současnosti přesahuje 10 %, bylo čerpáno celkem 64 345 tis. Kč, tj. 43 % rozpočtu roku 1999.
Vedle přidělených rozpočtových prostředků byla realizována podpora průmyslových zón také převodem pozemků v majetku státu z Pozemkového fondu ČR do vlastnictví obce za zvýhodněnou cenu. Tímto způsobem bylo podpořeno celkem 7 projektů v celkové výměře 54,8 ha převedených ploch. Ve smyslu usnesení vlády byl postup zapracován do metodického pokynu Pozemkového fondu ČR.
VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ NA REALIZACI SYSTÉMU V ROCE 1999
Za účelem vyhodnocení efektivnosti prostředků vynaložených na přípravu průmyslových zón ze státního rozpočtu v roce 1999 zpracoval CzechInvest průzkum, v jehož rámci byly sledovány hodnoty vybraných ukazatelů efektivnosti:
[*] rozloha investičně připraveného území celkem (v ha) včetně průměrných nákladů na přípravu území (v Kč/m2),
[*] prostředky vynaložené v rámci systému podpory ze státního rozpočtu,
[*] prostředky vynaložené z rozpočtu obcí,
[*] prostředky z jiných zdrojů, mezi nimi pak zvláště zdrojů jiných podpůrných programů a soukromé investice (banky, developerské společnosti, správci sítí apod.),
[*] soukromé investice do výroby na investiční přípravu území,
[*] počet nově vytvořených pracovních míst.
Vzhledem k tomu, že rozvoj průmyslových zón se státní podporou byl realizován v roce 1999 poprvé a část projektů není dosud dokončena, zahrnul CzechInvest do průzkumu nákladů na realizaci rozvoje průmyslových zón i některé již dokončené projekty obcí, které byly realizovány v předešlých letech. V ostatních ukazatelích byl průzkum proveden výhradně pro 18 projektů realizovaných se státní dotací ve sledovaném období.
Výsledky průzkumu lze shrnout do následujících závěrů:
Se státní podporou je realizována investiční příprava průmyslových zón o celkové výměře 340 ha. Za předpokladu, že na 1 ha plochy průmyslové zóny lze vytvořit v průměru 50 přímých pracovních míst (převzato ze standardů EU), byly vytvořeny předpoklady pro vznik až 17 000 nových přímých pracovních příležitostí.
Vzhledem k limitovanému množství prostředků tvoří vynaložené prostředky státního rozpočtu ve výši 149 745 tis. Kč přibližně 32 % nákladů na výstavbu technické infrastruktury (ve srovnání s vládou schváleným podílem až 60 %) a pouze přibližně 19 % z celkových nákladů na pořízení investičně připraveného území průmyslových zón. Výše státní podpory na jednotkovou plochu se u jednotlivých průmyslových zón výrazně liší vzhledem k rozdílnému základu pro její výpočet. Ten byl stanoven jako celkové náklady na pořízení inženýrských sítí průmyslové zóny bez ohledu na jejich ekonomickou náročnost.
ł Průměrné celkové investiční náklady na přípravu území činí přibližně 630 Kč/m2, přičemž větší území vykazují nižší náklady na jednotku plochy. Z této hodnoty reprezentuje celkem 330 Kč/m2 (52 %) náklady na pořízení technické infrastruktury a 300 Kč/m2 (48 %) výkupy pozemků.
- V celkových nákladech se významně uplatňuje náklad na výkupy pozemků (48 %), na který stát nepřímo částečně přispívá pouze v případech, kdy se v rámci podpory převádějí do vlastnictví obce současně i pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR za zvýhodněnou cenu. Tato cena představuje přibližně 1/10 ceny průměrné, a je tudíž významným příspěvkem státu, který se dosud nezapočítává a zároveň zvyšuje rozdíly v celkové výši státní podpory přepočítané na jednotkovou plochu.
[*] V celkových nákladech se minimálně objevují investice soukromého sektoru (např. správců sítí), se kterými původní koncept programu neuvažoval jako se zdrojem spolufinancování. Soukromý sektor se významně uplatnil pouze u dvou projektů, a to v Klášterci nad Ohří - ČEZ (40,9 mil. Kč) a v Brně - Technologický park Brno (27,8 mil. Kč) a podstatně snížil veřejné výdaje na investiční přípravu dotčených území. Stanovení podmínek pro standardní systém veřejně - privátního partnerství je považováno za užitečný, a to s ohledem na v současnosti limitované možnosti veřejných výdajů i přirozenou participaci správců inženýrských sítí (resp. soukromých distribučních společností).
1/4 Státní dotací ve výši 149 745 tis. Kč byly vytvořeny podmínky pro realizaci již 7 významných investičních záměrů v hodnotě minimálně 284 mil. USD, tj. 9 940 000 tis. Kč (viz tab. 5). Přitom část takto investičně připravených území je stále k dispozici pro realizaci dalších projektů soukromého sektoru. Poměr mezi investicemi státního rozpočtu a investicemi nových výrobních společností (soukromých investorů) již dnes dosahuje hodnoty přibližně 1:66 (tj. na 1 Kč výdajů státního rozpočtu připadá 66 Kč investic do výroby).
V této souvislosti je třeba dodat, že ve vyspělých tržních ekonomikách veřejný sektor intervenuje na trhu nemovitostí ve prospěch vytváření podmínek pro podnikání již při poměru 1:10, v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti již při poměru 1:7 až 1:5. Výjimečný výsledek, kterého bylo dosaženo, je dokladem dlouhodobě nerealizovaných investic v tomto sektoru.
3/4 Státní dotací ve výši 149 745 tis. Kč bylo dosud zajištěno 2898 přímých pracovních míst. Výdaje na jedno nově vytvořené pracovní místo z uvedeného programu činí prozatím 51,7 tis. Kč. Tato částka se bude ještě dále podstatně snižovat s ohledem na postupnou realizaci nových investičních záměrů v dotčených územích průmyslových zón.
Í Z průzkumu provedeného v územích průmyslových zón, na nichž obce zahájily investiční činnost před rokem 1999, a které proto vykazují vyšší procento využití, lze odvodit již reálné efekty prostředků vynakládaných z veřejných rozpočtů, srovnatelné se statistikami převzatými z členských států EU.
Na území těchto zón byly do 4 let od jejich vzniku realizovány investice v celkové výši 13,814 mld. Kč a vytvořeno 5215 nových pracovních míst. Příprava 1 ha (včetně výkupů pozemků) stála průměrně 6,3 mil. Kč (tj. 630 Kč/m2 připravené plochy území průmyslové zóny) a vytvořila podmínky pro vznik téměř 60 nových pracovních míst.
Vzhledem k tomu, že výdaje státu spojené s podporou 60 nezaměstnaných činí za rok přibližně 10 mil Kč, je zřejmé, že za necelý rok plného provozu 1 ha průměrné průmyslové zóny by se jakýkoli podíl státní podpory na její přípravě vyplatil. Každý další rok by pak přinesl úsporu ve státním rozpočtu ve výši přibližně 10 mil Kč na jeden ha průmyslové zóny.
1. Vyhodnocení poměru investic státu a soukromého sektoru
Státní dotací ve výši 149 745 tis. Kč byly vytvořeny podmínky pro realizaci již 7 významných investičních záměrů v hodnotě min. 284 mil. USD (tj. 9 940 000 tis. Kč). Přitom část takto investičně připravených území je stále k dispozici pro realizaci dalších investic soukromého sektoru.
Poměr mezi investicemi státního rozpočtu a investicemi soukromých investorů je přibližně 1:66.
V této souvislosti je třeba dodat, že ve vyspělých tržních ekonomikách veřejný sektor intervenuje na trhu nemovitostí ve prospěch vytváření podmínek pro podnikání již při poměru 1:10, v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti již při poměru 1:5 až 7. Výjimečný výsledek, kterého bylo dosaženo, je dokladem dlouhodobě pozastavených veřejných investic v tomto sektoru.
2. Vyhodnocení nákladů na vytvoření 1 přímého pracovního místa
Státní dotací ve výši 149 745 tis. Kč bylo dosud zajištěno 2898 přímých pracovních míst.
Výdaje na jedno nově vytvořené pracovní místo z uvedeného programu činí prozatím 51,7 tis. Kč.
Tato částka se bude dále snižovat s ohledem na postupné zaplňování průmyslových zón.
PRŮZKUM ZAHRANIČNÍCH INVESTIC VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU ZA ROK 1999
Od roku 1997 sponsoruje agentura CzechInvest každoročně nezávislý průzkum mezi podniky se zahraničním kapitálem ve zpracovatelském průmyslu, který provádí firma EMRI v Praze. Výsledky průzkumu pomáhají agentuře koncipovat nové programy směřující k podpoře přímých zahraničních investic i domácích subdodavatelů a spolupodílet se na formulaci hospodářské politiky vlády.
V rámci tohoto průzkumu bylo osloveno více než 1200 výrobních společností se zahraničním kapitálem, z nichž více než 750 má více než 50 zaměstnanců. K datu konečného termínu pro zaslání údajů přišlo celkem 140 odpovědí od podniků zaměstnávajících téměř 38 000 pracovníků (cca 14 % celkového počtu zaměstnanců ve výrobních podnicích se zahraničním kapitálem).
Podniky se zahraničním kapitálem pokračují v expanzi v České republice
Příliv přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu pokračuje zejména díky novým investičním projektům na zelené louce, akvizicím a reinvesticím již usazených podniků.
Průzkum přinesl tyto poznatky:
[*] Od zahájení původní výroby již 91% firem v České republice reinvestovalo. Téměř dvě třetiny těchto firem reinvestovalo větší částku než byla jejich původní investice.
[*] 49 % firem zamýšlí expandovat v místě stávající produkce v ČR do roku 2002.
[*] 17 % firem hodlá rozšířit produkci na jiném místě v České republice.
[*] Tyto firmy společně očekávají zvýšení zaměstnanosti v roce 2000 o 20 % oproti roku 1997 a odhadují míru čistého ročního nárůstu vytvořených pracovních míst v letech 1999-2000 na 8,5 %.
[*] 61 % firem očekává vytvoření dodatečných pracovních míst v období od poloviny roku 1999 do konce roku 2000 a 23 % předpokládá udržení současného stavu. Dvanáct firem udává, že vytvoří 100 nebo více pracovních míst.
Přínosy flexibilní kvalifikované české pracovní síly se potvrdily
[*] Podniky se zahraničním kapitálem úspěšně zavedly kontinuální výrobu ve svých českých dceřiných společnostech, 26 % z nich pracuje sedm dní v týdnu a 16 % šest dní v týdnu. Plných 49 % udává, že pracují 24 hodin denně každý pracovní den.
[*] Podniky se zahraničním kapitálem se nepotýkají s problémy s odbory, neboť až 61 % těchto společností nemá pracovní sílu odborově sdruženou.
[*] 21 % firem udává, že významná část jejich výzkumných a vývojových aktivit je alokována v českých dceřiných společnostech. Toto číslo vzroste až na 40 %, pokud jsou zahrnuti zahraniční subdodavatelé. Více než jedna firma z pěti má nejméně 5 % své pracovní síly zaměstnané v oblasti výzkumu a vývoje.
[*] 11 % firem patentovalo výsledky českých výzkumných aktivit a všechny až na jednu firmu zahrnuly výsledky tohoto výzkumu do produktů, které nyní exportují.
Zahraniční firmy zaznamenávají významné provozní úspěchy
[*] 37 % firem předpokládá, že budou schopny v roce 2000 redukovat absentérství oproti roku 1999, 27 % očekává nezměněný stav.
[*] I když jisté problémy s byrokracií stále přetrvávají, již druhý rok po sobě počet firem, které zaznamenaly zlepšení situace při jednání s daňovými a pracovními úřady a s místními zastupitelstvy, převýšil počet těch, které naopak udávaly zhoršení situace. Sociální a katastrální úřady poprvé obdržely kladné hodnocení.
[*] Česká dodavatelská sféra je schopná uspokojit nároky investorů vstupujících na náš trh. Dvacet sedm procent firem zvyšuje podíl svých českých dodavatelů na celkových dodávkách komponent a surovin, 69 % udržuje stálý podíl českých dodavatelů na své rostoucí produkci.
[*] Podniky zahrnuté do výzkumu zaznamenaly silný růst exportních aktivit. 71 % společností v roce 2000 očekává zvyšující se tempo růstu exportu oproti roku 1999 a 44 % firem aktivních v letech 1997-2000 zvýšilo procento exportovaného zboží v relaci k celkové produkci.
[*] Studie CzechInvestu z roku 1998 ukázala výraznou a úspěchem korunovanou snahu firem se zahraničním kapitálem splnit standardy kvality běžné v západní Evropě. Již v roce 1998 41 % firem mělo certifikát ISO 9000 a 77 % z firem, které ho ještě nezískaly, deklarovalo alespoň úmysl ISO 9000 získat nebo již k tomuto cíli učinilo konkrétní přípravná opatření.
Zahraniční výrobci transformují českou ekonomiku
Podle odhadu se výrobci se zahraničním kapitálem:
[*] podílejí 65-70 % na celkových exportech zpracovatelského průmyslu,
[*] přímo zaměstnávají 280 000 pracovníků (podniky v zahraničním vlastnictví s více než 100 pracovníky zaměstnávají více než 25 % celkové české zaměstnané pracovní síly zpracovatelského průmyslu v podnicích podobné velikosti,
[*] společně vytvoří odhadovaných 22 500 nových pracovních míst v průběhu příštích dvanácti měsíců,
[*] zapojí zhruba 10 000 českých dodavatelů v oblasti zpracovatelského průmyslu a služeb, zajistí minimálně 500 000 pracovních míst v místních dodavatelských společnostech, což je asi 10 % celkové zaměstnané pracovní síly v České republice.
Role CzechInvestu: otevřít dveře do České republiky
CzechInvest je nezávislá organizace založená Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 1992 za účelem podpory přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Agentura poskytuje širokou paletu služeb od vyhledávání vhodných pozemků a výrobních prostor až po pomoc při získávání investičních pobídek. Veškeré služby jsou poskytovány zdarma. Do dubna 2000 CzechInvest úspěšně dokončil 85 projektů o celkovém objemu investic 2,6 mld. USD. Těchto 85 investorů plánuje vytvořit 23 000 nových pracovních míst.
Tab.1 Vývoj investic na Borských polích
Investor Země Sektor Počet Investice Zahájení
zaměstnanců
Matsushita Japonsko výroba televizí 900 66 mil. USD výroba zahájena
v roce 1996
Carrefour Francie supermarket 800 45 mil. USD provoz zahájen
v roce 1998
Vydavatelství SRN/ČR tiskárna 100 6 mil. USD provoz zahájen
Vltava v dubnu 1999
Porsche Rakousko prodej a servis 80 2,5 mil. USD výstavba zahájena
automobilů v květnu 1999
Schneider ČR výroba masných 100 90 mil. Kč zahájení výroby
lahůdek v srpnu 1999
Griffith Micro Belgie sterilizace 20 4 mil. USD územní rozhodnutí
Science lékařských nástrojů v září 1999
Orion SRN výroba 20 1 mil. USD prodej pozemku
Telescopic teleskopických investorovi
Camerascrane kamerových schválen
jeřábů v květnu 1999
Seele CZ SRN/ČR výroba prvků pro 100 2,5 mil. USD výstavba závodu
stavební zahájena
konstrukce v prosinci 1999
Nemak Mexiko výroba hlav válců 200 (až 800) 30 mil. USD rozhodnutí
motorů pro (až 130 mil. USD) o uskutečnění investice
automobily v listopadu 1999
Tab. 2 Efektivnost využití veřejných prostředků
na rozvoj průmyslové zóny Kladno - Kročehlavy
Investice ze státního rozpočtu 22,7 mil. Kč
Investice z rozpočtu města Kladno 20,5 mil. Kč
Investice z veřejných zdrojů celkem 43,2 mil. Kč
Investice soukromého sektoru celkem 68,5 mil. USD = 2400 mil. Kč
Předpokládaný počet přímých pracovních míst 1650 - 2150
Náklady z veřejných zdrojů na vytvoření 1 pracovního místa 26 - 20 tis. Kč
Investice soukromého sektoru dosahují přibližně 55násobku investic z veřejných zdrojů
Tab. 3 Investoři v zóně Kladno - Kročehlavy
Investice Počet
pracovních míst
SHOWAx 27,8 mil. USD 300
SAGEMx 15 mil. USD 800 - 1300
Dosud nezveřejná investicex 10 mil. USD 150
BARCOxx 14 mil. USD 350
Transito 1,7 mil. USD 50
x zprostředkováno CzechInvestem
xx zprostředkováno městem za účasti CzechInvestu
Tab. 4 Systém podpory rozvoje průmyslových zón (přidělené dotace v roce 1999)
Obec Velikost Přidělená
území dotace
(ha) (v tis. Kč)
1. Plzeň 45,0 20 250
2. Olomouc 18,7 8400
3. Uničov 30,6 21 000
z toho: v roce 1999 15 000
v roce 2000 6000
4. Klášterec nad Ohří 62,0 29 500
z toho v roce 1999 20 000
v roce 2000 9500
5. Podbořany 10,7 1000
6. Pardubice 50,0 22 500
7. Pelhřimov 10,5 5600
8. Stod 10,9 5600
9. Chomutov 18,2 9000
10. Ždírec nad Doubravou 5,8 1500
11. Mor. Třebová 11,5 6500
12. Blatná 10,0 2000
13. Brno 3,3 8060
14. Jičín 34,3 13 350
15. Kladno 19,8 5000
16. Staré Město 5,1 4740
17. Šumperk 13,4 9000
z toho: v roce 1999 6000
v roce 2000 3000
18. Znojmo 1,8 3500
19. Prostějov 20,0 1800
Tab. 5 Projekty realizované na průmyslových zónách se státní finanční podporou v roce 1999
Lokalita - Výše státní Investor Výše Počet nových pracovních míst
město dotace 1999 investice přímých nepřímých celkem
(tis. Kč) (mil. USD) 1)
Brno 8060 Lexmark (10-30) 15 300 450 750
Jičín 13 350 AEG 25 245 367 612
Staré 4740 expanze-zatím 10 500 750 1250
Město nezveřejněno
Šumperk 6000 Siemens/ 40 510 765 1275
Matsushita
Znojmo 3500 Pegas 25 47 70 117
Chomutov 9000 Magma 3 400 600 1000
Plzeň 20 250 Nemak 166 896 2) 2688 3584
Celkem 64 900 284 2898 5690 8588
1) Poměr mezi přímými a nepřímými pracovními místy se standardně uvádí v hodnotách 1,5 až pětinásobku (např. v elektrotechnickém a automobilovém průmyslu se počítá s 3,5 až šestinásobkem). V tabulce je s jedinou výjimkou - viz 2) použit velmi konzervativní odhad 1,5 násobku.
2) Společnost Nemak odvozuje celkový dopad v oblasti zaměstnanosti podle svého závodu v Mexiku. Nepřímá pracovní místa tvoří min. trojnásobek počtu zaměstnanců společnosti, neboť velká část dodávek a služeb je zajišťována subdodavateli. Nemak bude tuto strategii uplatňovat i v ČR.
