Jednou z nejvýznamnějších politik EU je politika ekonomické a sociální soudržnosti (PESS). Náklady na její realizaci tvoří asi 35 % výdajů společenství. Finanční prostředky poskytují tzv. strukturální fondy (SF) a Fond soudržnosti. Jako každá politika má i PESS stanoveny své cíle, pravidla a...
| Jednou z nejvýznamnějších politik EU je politika ekonomické a sociální soudržnosti (PESS). Náklady na její realizaci tvoří asi 35 % výdajů společenství. Finanční prostředky poskytují tzv. strukturální fondy (SF) a Fond soudržnosti. Jako každá politika má i PESS stanoveny své cíle, pravidla a finanční rámec. V současnosti platí programové období 2000 až 2006, tj. tato pravidla budou platná také v době předpokládaného vstupu ČR do EU.
Cíle byly oproti minulosti zredukovány na tři: 1. podpora rozvoje a strukturálních změn v zaostávajících regionech, 2. podpora ekonomické a sociální konverze strukturálně postižených oblastí a 3. podpora adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání a odborné přípravy a podpora zaměstnanosti. Každý z těchto cílů má jiná kritéria pro oprávněnost finanční pomoci, přičemž cíle 1 a 2 jsou územně omezeny na jednotky NUTS II, resp. III. Podle současných kritérií budou všechny regiony ČR úrovně NUTS II spadat pod cíl 1 (kromě Prahy). Politika ekonomické a sociální soudržnosti je realizována prostřednictvím kapitálových grantů, které jsou poskytovány ze strukturálních fondů: Evropský regionální rozvojový fond (největší), Evropský sociální fond, Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (podpůrná sekce) a Finanční nástroj pro podporu rybolovu. Prostředky ze strukturálních fondů jsou k dispozici formou iniciativy členských států (94 % SF), iniciativy společenství (asi 5 %) a v rámci tzv. inovačních opatření a technické pomoci (měně než 1 % SF). Jednoznačně největší důraz je kladen na iniciativu členských států, tj. členské státy si samy (v rámci daných pravidel) stanovují priority a formy pomoci a jsou oprávněné a zodpovědné za vytvoření organizační struktury nezbytné pro poskytování pomoci. Přístup k strukturálním fondům není pro žádnou zemi automatický. Nejdříve je potřeba vypracovat programové dokumenty a zajistit potřebnou organizační strukturu. Základním dokumentem, který slouží pro jednání s EU, je tzv. Národní rozvojový plán a na něj navazující operační programy. Národní rozvojový plán ČR by již měl být hotov, konečná verze operačních programů se předpokládá ke konci tohoto roku. Tyto dokumenty slouží jako podklad pro jednání s Evropskou komisí, jehož výsledkem bude tzv. Rámec podpory společenství. Podle všeho bude ČR připravena čerpat finanční podporu ze strukturálních fondů ihned po svém vstupu do EU. Prostředky ze SF mohou pokrýt vždy pouze část rozpočtů budoucích projektů, v průměru se předpokládá krytí 50 % nákladů z EU a 50 % z jiných zdrojů. Podle současných odhadů by ze SF mohla ČR v letech 2004 - 2006 získat zhruba 170 - 190 mld. Kč. Tomáš Píšek, Centrum pro evropská studia, VŠB - TU Ostrava |
