Je tomu již rok, co Čechy postihla katastrofální povodeň. Podařilo se už vodohospodářům zlikvidovat škody na majetku státu - vodních dílech, ochranných protipovodňových hrázích, korytech vodních toků i na stavbách kolem nich? Tuto a další...
Je tomu již rok, co Čechy postihla katastrofální povodeň. Podařilo se už vodohospodářům zlikvidovat škody na majetku státu - vodních dílech, ochranných protipovodňových hrázích, korytech vodních toků i na stavbách kolem nich? Tuto a další otázky jsme položili Ing. Václavu Báčovi, vedoucímu technickoprovozního útvaru Povodí Vltavy, s. p.
Která díla byla nejvíce poničena a kolik miliard korun bude jejich oprava stát?
Významně byly zasaženy všechny toky v povodí Vltavy. Vysočina a povodí Sázavy nebyly dotčeny tak vysokými průtoky, přesto jsme povodňový průtok zaznamenali na všech tocích. Když připomenu předpokládané náklady na výkup pozemků, povodňové škody byly vyčísleny na necelé dvě miliardy korun. Šlo o nátrže koryt, úpravy toků, odstranění nánosů, poruch na dlažbách opevnění koryt, poškození hrází, objektů na tocích, vegetace. Finančně nejnáročnější škody byly na dílech vltavské kaskády. Na vodní nádrži Orlík jde zejména o poškození konstrukce vývaru pod přehradou. To samé postihlo vodní dílo Kamýk. Vývar je betonová konstrukce, která při průtoku vody přes přepady přehrady tlumí vodu a zajišťuje stabilitu díla. Při povodni tam může vzniknout výmol velký desítky metrů, což může ohrozit stabilitu hráze. Vývar je za každým jezem. Významné škody byly i na ochranných protipovodňových hrázích, největší na Českobudějovicku u Českého Vrbného a Mělnicku v okolí Veltrus, Zálezlic, Úžic a Roztok.
Povodí Vltavy je poměrně silný investor. Má vlastní závody, investorské a inženýrské útvary. Využívá služeb řady firem. Co všechno bylo již opraveno?
Vývar na Kamýku stavbaři v současné době opravují. K opravě je připraven i vývar na Orlíku - tato významná oprava je odložena zatím na rok 2004 s ohledem na skluz v obnovení provozu vodní elektrárny Orlík. To je nutnou podmínkou pro předvádění vody přes dílo v průběhu realizace opravy. Protipovodňové hráze jsou z více než poloviny opravené a zprovozněné. První byly opravovány v okolí Zálezlic a Zelčína. Dokončené jsou na Hořínsku. Viděl jsem i rozestavěnou veltruskou hráz a další hráze na Mělnicku.
Loni stavbaři odvedli dílo zhruba za 300 miliónů korun, letos to bude za přibližně 600 miliónů. To znamená, že dokončí asi polovinu prací. Práce v dalších letech budou záviset na finančních možnostech i na přírodních a hydrologických podmínkách - na tom, zda nepřijde další povodeň. Opravy by měly skončit v roce 2005.
Finančními prostředky určenými na obnovu uvádíme stavby do původního stavu a funkce. Evropská investiční banka (EIB) půjčuje peníze státu a ty se stávají součástí státního rozpočtu. Na obnovu povodňových škod je uzavřena smlouva s EIB, která poskytuje úvěr. Finanční prostředky jdou prostřednictvím rozpočtu a Ministerstva zemědělství k jednotlivým Povodím. Jako problémová se jeví administrativní a časová náročnost schvalovacího procesu dotací u našeho zakladatele Ministerstva zemědělství, což brzdí postup v odstraňování povodňových škod.
Které škody byly z hlediska Povodí Vltavy nejbolestivější, co bylo třeba opravit nejdříve?
Jde o dva úhly pohledu. Jeden se týká veřejných statků - přesně majetku státu, který je v péči podniku Povodí Vltavy. Jde zejména o ochranné hráze, s jejichž opravami jsme začali hned po povodních, protože i malé průtoky mohly obce ohrožovat. Nejhrozivější pro podnik Povodí Vltavy bylo také zničení provozních a obytných objektů. Největší škody vznikly na dílech Vltavské kaskády a malých vodních elektrárnách. Poškozena byla řada provozních objektů a mnoho našich zaměstnanců žije v provizorních podmínkách. Jsme na tom často hůře, než některé obce, protože velmi ztěžka obnovujeme funkci hospodářských děl z hlediska provozního i sociálního zázemí. Byl jsem na úseku Vltavy pod Prahou. Mnozí lidé už bydlí, když se jim podařilo provizorně opravit domy, například v Hoříně na Mělnicku. Ošklivé to bylo v Libčicích, Dolanech, Klecanech. Naši lidé jsou maximálně vytíženi zaměstnáním, práce na jezech je po povodni náročná, a odpoledne musí ještě opravovat svá vlastní poškozená obydlí. První jsme byli zaplaveni a poslední nás voda opouští.
Ukázala povodeň, co by se dalo zlepšit z hlediska prevence?
Je třeba si uvědomit, že povodeň přišla po velmi dlouhé době bez záplav. Vždy jsme se intenzívně snažili o prevenci, o zvyšování předběžné opatrnosti. Jinak je prevence vnímána v době, které předchází 50 nebo 80 let bez katastrofální povodně, jinak měsíce po ní. Nedá se říci, že bychom v minulosti v oblasti prevence dělali něco zásadně špatně. Spíše jde o to, jak se chovat do budoucna. Odrážíme se od extrémního jevu s extrémními důsledky. Víme, že tato povodeň z hlediska své velikosti byla na horní hranici pravděpodobnosti. Tudíž když se bude hledat míra povodňové ochrany obce, tak známe realitu, máme zaznamenán průběh tohoto extrému. Myslím si, že se může řada názorů na některé věci změnit. Je dnes možné připustit vyšší ochranu než na stoletou vodu v lokalitách, kde jsou škody významné. Vždy je třeba sledovat, jestli míra škod odpovídá investovaným nákladům do protipovodňové ochrany - ať už je investuje soukromá osoba, obec nebo stát. To je vidět v Praze, která zvažuje ochranu na více než stoletou vodu. Nelze ji dělat celoplošně, ale jen ve významných sídlech nebo průmyslových areálech, například na Labi.
Osvědčila se při loňské povodni vodní díla, hlavně vltavská kaskáda?
Nemyslím si, že by některé dílo zásadním způsobem nefungovalo. Jsem přesvědčen, že všechny významné přehrady potvrdily, že jsou v dobrém provozním stavu a v průběhu povodně splnily svoji funkci v povodňové ochraně. Jedna menší hráz v jižních Čechách v povodí Malše se přelila a nevydržela, protože dešťové srážky v Novohradských horách byly skutečně extrémní. Bude diskuse o funkci vltavské kaskády - jestli z této soustavy můžeme ve prospěch povodňové ochrany něco "vymáčknout". Nějaké možnosti tu jsou, i když ne tak zásadní, jak se o tom psalo v médiích. Zároveň si musíme uvědomit funkci vodohospodářské soustavy pro běžný život. Plní řadu funkcí - jde o zásobování pitnou vodou, energetiku, rekreaci. To je neopomenutelné, protože se to dotýká většiny obyvatel. Povodně a povodňová ochrana se týká jen části obyvatel.
Budou se ochranné hráze zvyšovat? Nenaznačila povodeň naopak, že by se na některých místech již nemuselo betonovat, ale stačilo by vodu pustit do krajiny, kde neudělá tolik škody? Velké retenční schopnosti loni prokázal například rybník Rožmberk.
Peníze, které jsou určeny na změnu nebo na povodňovou prevenci, jdou z programu, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Nyní z něho čerpáme prostředky na opravu a rekonstrukci Novořecké hráze, která chrání rožmberskou soustavu a Třeboňsko. Ta se při povodni prolomila a je vedena jako protipovodňová investice, protože se tam zvyšuje úroveň a způsob ochrany území. Naší povinností je zajímat se o soustavu jako takovou. Participujeme na studiích, které se budou zabývat ochranou celého území. Rožmberk se stane významným prvkem v ochraně Třeboňska. Trend řízeného zaplavování krajiny sledují například Němci v povodí Labe. U nás se o tom nijak zvlášť nediskutovalo. Z hlediska našeho povodí není plně využitelné, protože údolí Vltavy jsou často sevřená. Na Mělnicku se o tom dá diskutovat. Je však potřeba říci, že by zaplavování vyvolalo škody na zemědělské půdě - její využitelnost by mohla následně klesnout.
Karel Žítek
