Psí problémy a obecní starosti (I) V posledních týdnech se znovu diskutuje o psech vůbec a hlavně o těch volně pobíhajících a bezprizorních. Obrátili jsme se proto na několik městských úřadů s otázkou, jak si s tímto problémem poradily nebo jak se snaží jej řešit. [*] Ing. Kristián Habrda, vedoucí...
Psí problémy a obecní starosti (I)
V posledních týdnech se znovu diskutuje o psech vůbec a hlavně o těch volně pobíhajících a bezprizorních. Obrátili jsme se proto na několik městských úřadů s otázkou, jak si s tímto problémem poradily nebo jak se snaží jej řešit.
[*] Ing. Kristián Habrda, vedoucí oddělení životního prostředí Městského úřadu v Jablonci nad Nisou: "V našem městě upravují problematiku chovu a držení zvířat, tedy i psů obecně závazné vyhlášky č. 8, o čistotě a pořádku ve městě a č. 27, o některých podmínkách chovu a držení zvířat na území města Jablonce nad Nisou. V nich je mj. jasně řečeno, že pes musí být mimo oplocený pozemek majitele veden na vodítku, volné pobíhání psů na veřejných prostranstvích v zastavěných částech obce je zakázáno.
Dále je majitelům psů stanovena povinnost odstranit případné znečistění způsobené psem, doprovázející osoba je dokonce povinna dle vyhlášky č. 8 ve vyhrazených územích "disponovat technickými prostředky na odstranění znečištění, způsobeného psem". Tolik tedy teorie daná právními předpisy obce.
Ve skutečnosti však situace v Jablonci vypadá poněkud odlišně. Spousta majitelů své psy venčí tak, že je vypustí před dům, stojí ve vchodu a kouří. Po asi 15 minutách psa zavolají a odvedou zpět do bytu. Jiní tento systém vylepšili tak, že psa ráno při odchodu do práce vypustí a odpoledne při návratu vezmou zase domů.
Poměrně rozšířeným způsobem venčení psa je systém, při kterém majitel psa vezme s sebou při pochůzce na nákup. Všichni jsme již asi zažili situaci, kdy pro množství psů, uvázaných před vchodem do obchodu s potravinami, nešlo téměř do obchodu projít. Je zřejmé, že po takovémto bezprizorně se vyskytujícím pejskovi, o němž jeho majitel ani často neví, kde ho má, samozřejmě ani nemá kdo sbírat jeho, řekněme, fyziologické výměšky.
A tak v předjaří, kdy zmizí sníh, jsou potom nejjasněji zřetelné výsledky tohoto stavu - v místech nejčastějšího pohybu psů téměř nejde prokličkovat mezi množstvím exkrementů. Úřad bombardují telefonické i písemné stížnosti obyvatel města, které volají po nápravě.
Otázka je, co s touto situací lze dělat. Legislativně je možné majitele psů postihnout a v Jablonci je celá věc v rámci platných vyhlášek zajištěna (viz výše). Dále je nutno zajistit i technické zázemí pro majitele psů tak, aby mohli své povinnosti dodržovat. Proto máme již několik let instalovány speciální koše na psí exkrementy; jejich počet každoročně vzrůstá, letos jich bude v Jablonci přesně 70. V letních měsících město zajišťuje i úklid vybraných lokalit speciálním vysavačem psích exkrementů.
Poslední věcí, kterou obec v dané problematice může udělat, je zvýšení kontrol dodržování povinností, daných vyhláškou, a ukládání pokut za jejich porušování. Bohužel dle našich zkušeností nemají kontroly příliš velkou účinnost. Jakmile se totiž objeví uniformovaní strážníci městské policie, majitelé psů okamžitě buď zmizí, nebo dělají, že jim pes nepatří. Při těchto kontrolách, konaných městskou policií v Jablonci spolu s pracovníky oddělení životního prostředí, docházelo často ke komickým situacím, například když jedna majitelka táhla svého při potřebě "nakrčeného" psa úprkem z dohledu policisty.
Další skutečností je, že strážníků městské policie je pouze určitý počet a nelze po nich žádat, aby byli vždy a všude. Situaci by šlo řešit i odchytem "bezprizorních" psů; problémem zůstává, kam s nimi do doby, než se o ně majitel přihlásí (pokud se vůbec přihlásí). Útulky jsou přeplněné a na stavbu dalších útulků a na víc strážníků nejsou peníze. Nebylo by jednodušší a levnější, aby začal každý sám u sebe? Pokud se majiteli pejska příčí po něm uklidit, pak ať si psa raději nepořizuje.
Ve městě je totiž úklid stejně důležitou povinností majitele jako například zajištění dostatečného venčení, pohybu či stravy. Ale spousta lidí si bohužel doposud neuvědomuje, že pokud má psa či jiné zvíře, tak si pořizuje zejména povinnost. Jenže to bych asi po lidech, kteří nedokáží často ani plnit povinnosti vůči své vlastní rodině, především dětem, chtěl asi příliš".
[*] Ing. Jaromíra Vítková, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Brna: "Vyhláška města Brna č. 12/1993 o podmínkách chovu zvířat na území města mj. zakazuje volný pohyb psů (vyjma výběhu pro psy) na všech veřejných prostranstvích. Jejich vodění je dovoleno pouze na vodítku, bez něj pouze s náhubkem. Kontrolu nad dodržováním této vyhlášky provádějí výkonné orgány úřadů městských částí, městského hygienika, městské veterinární správy a městské policie.
Dále tato vyhláška říká, že zvířata, která se bez zavinění chovatele ocitla v nouzi, nebo ta, o něž se chovatel z vážných zdravotních důvodů nemůže postarat, každý předá do zařízení, která pro tyto účely zřizuje město a občanská sdružení, zabývající se ochranou zvířat.
Pro město Brno zajišťuje odchytovou a asanační činnost na základě smluvního vztahu soukromá společnost, která provozuje rovněž útulek pro opuštěná zvířata, kam přecházejí odchycená zvířata, o která se ani po skončení doby karantény nepřihlásil původní majitel.
Řešením, o kterém naše město uvažuje, je čipování chovných zvířat. Takto označené zatoulané zvíře je možné rychleji vrátit majiteli, v některých případech by se zvíře nemuselo umísťovat do útulku, zamezilo by se stresování zvířat a provozní náklady útulku by se rovněž snížily. V letošním roce bohužel nejsou na realizaci této metody značení zvířat vyčleněny finanční prostředky v rozpočtu města, proto čekáme na příznivější podmínky".
[*] Jiřina Svobodová, vedoucí sekretariátu starosty města Svitavy: "Problémy s volně pobíhajícími psy jsou samozřejmě i ve Svitavách. Hlavní tíha této problematiky padá i na městskou policii. Proti volně pobíhajícím psům strážníci zasahují zejména na oznámení občanů, ale v některých případech i z vlastní iniciativy (při hlídkové činnosti). Většinou je takový pes odchycen, v případě, že někoho ohrožuje nebo je agresivní, jsou použity i donucovací prostředky.
Odchycený pes je umístěn v městském útulku; podaří-li se zjistit jeho majitele, zaplatí nejen pokutu za volné pobíhání psa, ale i poplatek za pobyt v útulku. Výhodou je, že strážníci znají místní poměry a mezi pobíhajícími psy již mají některé "stálé zákazníky", jejichž majitele mohou ihned pokutovat a vyzvat k nápravě.
Ve Svitavách je pro odchyt psů vyškoleno šest pracovníků. Zákaz volného pohybu psů je chápán tak, že pes nemusí být zrovna na vodítku, ale musí být pod kontrolou chovatele (být v jeho okolí, poslechnout na povel).
Ve vyhlášce města Svitavy č. 6/2000, čl. 6, podmínky chovu zvířat, se říká, že chovatel je povinen ve vztahu k jím opatrovaným zvířatům zamezit volnému pohybu na veřejném prostranství a bezodkladně odstranit případné znečištění, které zvíře na veřejném prostranství způsobí (popřípadě zajistit dezinfekci místa znečištění). Je zakázáno přivádět nebo přinášet zvířata do prostorů dětských hřišť a pískovišť, na koupaliště, do zdravotnických zařízení a na hřbitov; toto ustanovení se nevztahuje na psy, doprovázející osoby zrakově těžce postižené."
(Příště České Budějovice a Pardubice)
Připravila Dana Špačková
FOTO ARCHÍV
