Kouzelná slůvka PPP (což je zkratka anglického "Public Private Partnership") nepochybně hýbou v posledních několika letech jak světem všech, kteří se zabývají veřejnými financemi z pozice platících, tak pochopitelně finančními institucemi, stavebními i právními firmami.
Koncept, který zjednodušeně řečeno, umožňuje financovat veřejné potřeby pomocí soukromých peněz a přitom neovlivňuje kritéria pro přijetí eura, zaujal v minulých letech nejednoho politika na západ od našich hranic. A i když pokusy o projekty, které lze shrnout pod zkratku PPP, byly činěny i v minulých letech, plně zájem o tento koncept vypukl v České republice až poté, co i na naše politiky dolehla těžká ruka kritérií nezbytných pro adopci společné evropské měny.
ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD ZATÍM NA ZÁKONY K PPP ČEKÁ
Vzhledem k tomu, že nějaká přesnější definice PPP než ta, kterou jsem uvedl výše, neexistuje a pod tento koncept se opravdu v různých zemích (PPP je dosti populární také v USA či na Novém Zélandu) schovávají ledasjaké typy projektů, položme si rovnou otázku, jak našemu veřejnému sektoru naše existující platná právní úprava pomáhá při realizaci projektů PPP.
A můžeme si také rovnou odpovědět, že vůbec, a jakýkoliv pokus v současné době o nějaký PPP projekt má podobu odvážného hledání chatrných opor ve stávající právní úpravě, která s projekty PPP téměř vůbec nepočítá. Teprve až bude český právní řád obohacen o zákony typu zákon o veřejně - soukromých partnerstvích či o zákon o koncesní smlouvě a o řadu dalších, bude možné hovořiti o skutečných PPP projektech. Teprve pak bude možno začít připravovat PPP projekty silničních a dálničních obchvatů, tunelů či nemocnic a školních či obdobných budov a začít uzavírat smlouvy o partnerství nebo bojovat o koncesní listiny. I když například Ministerstvo pro místní rozvoj se pokouší o implementaci alespoň některých institutů (například v připravované novele zákona o zadávání veřejných zakázek), jde stále jen o první krůčky.
V současné době jsme v situaci, kdy stát ve spolupráci s nově vzniklou Asociací PPP připravuje řadu zákonů, bez kterých nebude možné takové projekty na úrovni obvyklé v civilizovaném světě provést. Nejde jen o ty dva výše uvedené, neboť je nutno výrazně zasáhnout též do právní úpravy veřejných zakázek, do zákona o majetku České republiky, rozpočtových pravidel ČR atd. Vzhledem k tomu, že problematika má také silnou daňovou stránku a podobně, jde podle mého názoru o velmi dlouhý proces s řadou možných karambolů na cestě.
Je nesporné, že poměrně bouřlivý rozvoj PPP projektů jak v rámci členských států EU, tak mimo Evropu, publikace dokumentů typu "Zelená kniha o PPP" (která je v rámci unie dokumentem iniciujícím debatu o PPP projektech a jejich ukotvení v právních řádech jednotlivých členských států), povede k tomu, že řada, respektive valná většina koncepčních věcí bude vyřešena bez nás. Nicméně promítnutí koncepcí do platného právního řádu za nás nikdo neudělá a nebude to jednoduchý proces.
ZDRAVÁ DÁVKA SKEPSE NEUBLÍŽÍ
Takže shrnuto: Projekty, ve kterých se dnes zvláště municipality či kraje pokoušejí řešit svoje rozpočtové problémy (či prostě hledají ekonomicky efektivnější řešení), lze označit značkou PPP pouze kvůli jejich duchu nebo cíli, k němuž směřují. Nikoliv však kvůli jejich právnímu konceptu, neboť ten v nějaké ucelené podobě náš právní systém stále nezná. Za sebe držím palce všem, kteří bez potřebné legislativy řeší tyto rébusy, a obdivuji všechny jejich právní poradce, kteří se do toho pouštějí. Potřebují hodně kreativity a pevné nervy.
Na závěr jen jednu poznámku. Vzhledem k tomu, že na světě nikde není nic zadarmo, nelze na PPP hledět jako na samospasitelný koncept. Pro finanční instituce, stejně jako pro stavební společnosti, je to jen další kanál, jak do veřejného sektoru, který je obecně kredibilním dlužníkem, půjčit další peníze, které poté budou utraceny u stavebních firem.
PPP je nepochybně užitečný pomocník, ale i na tento koncept musí být nahlíženo se zdravou dávkou skepse a musí být užíván tam, kde zadavatel daný projekt opravdu potřebuje a chce jeho realizaci - ať už z důvodu nedostatku zdrojů či kvůli nedůvěře ve vlastní schopnosti - svěřit soukromému subjektu. To, že součástí každého takového projektu musí být kvalitní poradci hájící zájmy svých klientů, je samozřejmostí.
I když je to nyní politicky populární pojem, zde opravdu platí na sto procent, že v PPP projektech dnes zavazujeme budoucí generace. Pokud totiž například smlouva dostatečně neupraví stav stavby, předávané zpět po několika desítkách let do vlastnictví zadavateli, a stavba bude vyžadovat okamžitě rozsáhlé investice, mohou nástupci dnešních hejtmanů, primátorů a starostů zažít nejednu horkou chvilku. Snažme se udělat vše pro to, aby takových chvilek bylo co nejméně.
Veletrh URBIS 2005, Brno, 19. dubna, 14.00 - 17.00 hod., přednáškové molo pavilónu V
Panelová diskuse k problematice Public Private Partnership - municipální a regionální potenciál v ČR (pořadatel: Veletrhy Brno, a. s., Asociace PPP - Asociace pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru)
Témata:
Musí kraje a obce čekat na legislativu, nebo mohou postupovat samostatně?
Potenciál regionálních a municipálních projektů - co přichází do úvahy?
Už se něco podařilo - praktické příklady
Stát - pomoc, nebo brzda?
Pro a proti PPP řešení, kdy ano, kdy ne, proč a jak
Spektrum PPP řešení na municipální a regionální úrovni v zahraničí
Advokátní kancelář Pokorný, Wagner a spol.
(AK je členem Asociace PPP)
