Publikace podává výsledky projektu

Řešitelský tým zahrnoval 11 odborníků, zejména geografů. Přínosem byla účast socioložky, protože hlavní zaměření grantového úkolu spočívalo v hledání odpovědí na to, jak lidé povodně vnímají, jak na ně reagují a jaké ponaučení by si z nich měli odnášet.

V roce 1998, tedy již za rok po povodních na Moravě, jen ti, které povodeň skutečně postihla, ji stále vnímali jako problém. Většina ostatních nikoliv.

Dopady povodní na psychiku lidí jsou důležitým tématem a je kladem řešení úkolu, že je neignoruje. Neškodilo by uvážit zkoumání chování lidí za povodní, především z hlediska rozhodování státního aparátu. Zásady protipovodňové prevence jsou uváděny realisticky, již rozlišení ekologů a vodohospodářů ukazuje na podivný stav české reality. Východiskem může být jedině kulturní krajina jako soubor kulturních krajinných ekosystémů, v nichž působí přírodní látkové a energetické toky, které lidé více či méně úspěšně usměrňují. Právě resortismus je jednou z příčin podivnosti české cesty ve vnímání povodní nejen ve vědě, ale i ve státní správě, kupodivu méně na úrovni obcí. Publikace obsahuje případové studie, které ukazují rozdílné projevy povodní, jejich průběh a především dopady na krajinu.

V případě Hanušovicka se jedná o celistvý obraz, který vychází z morfologie reliéfu a vodní sítě, postihuje vegetační kryt a podává krajinu v jejím kulturním vývoji, následuje charakteristika povodně a jejích následků (1997), navrhovaná protipovodňová opatření nepoklonkují technokratickým řešením, jsou podstatně lepší, protože dokáží lépe rozumět přírodě, především vegetačnímu krytu a rovněž povodni jako procesu.

Vsetínsko je charakterizováno především výstižně geomorfologicky, ve vztahu k sesuvům a hledá se návaznost osídlení a sesuvů, není opomíjen, ale ani přeceňován vegetační kryt, řešitelé se nevyhýbají konstatování lidské neodpovědnosti, mohli však v návrzích ochrany být odvážnější, kritičtější k současnému stavu.

Přerovsko je prostorem, kde je údolní niva vůbec nejširší v celé ČR. Řešitelé se zaměřili zcela právem na postup utváření kulturní krajiny, na osídlení, charakter zástavby, protože osud některých obcí byl skutečně tragický. Analýza je skutečně velmi hluboká, ale návrhy opatření nejsou adekvátní - jako by se řešitelé lekli být hlubší.

Otrokovice jsou zastoupeny sídlištěm Bahňák. Historie území i průběh povodně jsou podány výstižně, brilantní je vegetační analýza. V návrhu opatření je cítit trochu alibismu, tady byla zanedbána, stejně jako v případě pražského metra, především údržba, nicméně návrhy pro Povodí Moravy jsou na místě.

Desná je charakterizována typologií krajiny, vývojem kulturní krajiny, lidskými zásahy a stavem využívání, oprávněně je kladen důraz na vliv povodně jako hydrologického procesu na reliéf koryta/údolního dna, k výstižné hydrologii a geomorfologii přistupuje perfektní charakteristika bioty na biotopech s návrhy, jak regulovat sukcesi.

Olešnice je čerstvého data (povodeň v letošním roce) a je třeba ocenit pohotovost řešitelů i jejich schopnost využít dlouhodobější sledování tohoto území, jež bylo publikováno i mezinárodně. Oprávněně je kritizováno prostorové uspořádání vegetačního krytu krajiny, který utrpěl blokací pozemků. Není opomenuta typologie kulturní krajiny, její historie i současnost.

Lze odpovědně říci, že řešitelé přinesli nové poznatky jak studiem u nás dosud neznámé literatury, tak především vlastním studiem terénním. Zadání rozhodně splnili a prokázali vědecké kvality, které by měly být využity v hledání náprav nejen povodní, ale především v přístupu lidí k povodním.

Alois Hynek,

katedra geografie Přírodovědecké fakulty

Masarykovy univerzity v Brně