Už pátým rokem monitorují pracovníci Státního zdravotního ústavu (SZÚ) plochy, na nichž si hrají děti v mateřských školách. Cílem je posoudit možná zdravotní rizika vyplývající z přítomnosti škodlivých látek v půdě. V této době jsou už zmapována hřiště ve 25 městech, letos k nim přibude dalších šest.
Monitoring městské půdy patří do celkového systému monitorování životního prostředí (ovzduší, voda, potraviny aj.), které se dělá od roku 1994. Účelem je zjistit vztahy mezi životním prostředím a zdravím a upozornit na případná rizika.
INFORMACE POSTUPNĚ PŘIBÝVAJÍ
Prvními městy, kde se odborníci podívali na půdu hřišť mateřských škol podrobněji, jsou Karviná a Olomouc. Projekt se tam ověřoval formou pilotních studií v roce 2000. Po jejich vyhodnocení se monitoring v následujících letech rozšířil na další města. Zjišťují se škodliviny v půdě, především přítomnost vybraných toxických kovů a polycyklických aromatických uhlovodíků, z nichž některé jsou karcinogenní. Jak vysvětlila MUDr. Magdalena Zimová, CSc., z uvedeného ústavu, dostávají se tyto látky do půdy v důsledku dlouhodobého znečištění, většinou prostřednictvím prašného spadu. Viníkem je člověk: jeho průmyslová činnost, stále silnější automobilový provoz a zejména spalování fosilních paliv. To vše nutně zanechává na životním prostředí včetně půdy stopy.
Až do konce roku 2003 pracovníci SZÚ zjišťovali také mikrobiologickou kontaminaci půd, tj. jejich případné zamoření patogenními látkami, hlavně parazity. "Tato kontaminace sice byla zjištěna, ale nepodařilo se nám vysvětlit souvislost mezi kontaminací půdy na hřištích a výskytem některých onemocnění, hlavně těch, která způsobují patogenní organismy; tedy především střevního traktu. Proto se od sledování mikrobiologické kontaminace upustilo, ale s tím, že se tato problematika bude monitorovat v rámci cílených studií," řekla MUDr. Magdalena Zimová.
Další změnou po třech letech monitoringu bylo zjištění, že odběry vzorků půdy není nutné opakovat vždy po pěti letech, jak se původně uvažovalo, ale stačí desetiletá perioda. Na rozdíl od ovzduší nebo vody se totiž stav půdy nemění tak rychle.
NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM JE ARZEN
Z karcinogenních látek se do půdy z prašného spadu dostává hlavně arzen a olovo. Důsledkem jejich dlouhodobého působení je pokračující kontaminace půdy. Polycyklické aromatické uhlovodíky pocházejí především z dopravy.
Loňský rok přinesl poznatky o stavu hřišť 134 mateřských škol v deseti městech. K již dříve sledovaným přibyly Ústí nad Labem, Teplice, České Budějovice, Strakonice, Plzeň, Rokycany, Liberec a Jeseník. Opakovaně se prokázalo, že dlouhodobě jsou největším problémem karcinogenní látky - z kovů především arzen, z polycyklických aromatických uhlovodíků benzo(a)pyren. Výskyt olova se naproti tomu snižuje, což jistě souvisí s postupnou eliminací olovnatých benzinů.
Letos se v hledáčku pracovníků SZÚ ocitlo šest měst, přičemž už dochází i na velké aglomerace - mezi sledovanými je například Ostrava. Jak vysvětlila MUDr. Magdalena Zimová, není nutné odebírat vzorky úplně všude, stačí v daném městě zpracovat odběry z vytipovaných míst; z výsledků pak lze odvodit, jaká je situace i v ostatních městských lokalitách. Mateřské školy, v nichž se odebírají vzorky, vybírají místní zdravotní ústavy.
Vytváří se tak dlouhodobá databáze informací o životním prostředí. Letos chtějí pracovníci SZÚ zpracovat výsledky do přehledného geografického informačního systému.
Se získanými informacemi by měly pracovat především hygienické stanice a místní samosprávy. Městům a obcím i dalším institucím mohou posloužit například při tvorbě územních plánů, při rozhodování, jak naložit s mateřskou školou, kde jsou zjištěna vysoká zdravotní rizika apod. Cílem je objevená rizika minimalizovat.
JAK PŘEDCHÁZET RIZIKŮM
Pro každé hřiště, a nejen v mateřské škole, by měl existovat provozní řád, jak je udržovat s ohledem na to, aby děti byly co nejméně vystaveny expozici půdního prachu. Provozní řád musí obsahovat opatření k snížení prašnosti z půdního povrchu. Toho lze dosáhnout například zatravněním, vlhčením, umělým povrchem exponovaných míst apod. Jiná řešení, jako je třeba sanace povrchové půdy jejím shrnutím a navážkou nové, jsou velmi nákladná. Pokud jde o písek, tam by problém být neměl; ten se dá vyměnit celkem snadno. Monitoring SZÚ pískoviště nesleduje, protože v tomto případě pravidla určuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
Jaká je tedy situace? Představu o celkovém trendu si podle MUDr. Magdaleny Zimové zatím utvořit nelze; na to je doba, po kterou se monitoring dělá, příliš krátká. Ale určité závěry přesto vyvodit lze: "Nemyslím si, že je situace katastroficky varující. Rozhodně není vhodné z výsledků našich měření dělat strašáka. Je ale žádoucí s nimi pracovat a především udržovat v mateřských školách a na hřištích určitý režim. Každé hřiště má mít svůj provozní řád, o každé se má někdo starat. Bohužel se někdy setkáváme s tím, že místo splnění těchto základních požadavků se hřiště bez náhrady ruší. To není řešení. Zároveň je ale vidět, že se toho za poslední dobu udělalo hodně a hřiště nejen mateřských škol už začínají vypadat velmi dobře," řekla MUDr. Magdalena Zimová.
Obce se mohou na pracovníky ústavu v případě zájmu obrátit, což podle MUDr. Magdaleny Zimové ostatně dost často dělají. Ústav od letošního roku rovněž spolupracuje se Svazem odborných technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáží a opravárenských zařízení hřišť, dětských hřišť, tělocvičen a sportovišť. Brzy hodlají společně vydat metodické pokyny se všemi zásadami vyplývajícími z evropských směrnic a vztahujícími se k bezpečnosti na dětských hřištích.
Kde lze najít výsledky
Režim na dětských pískovištích upravuje zákon číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Informace o výsledcích monitoringu půdy jsou na adrese www.szu.cz.
Kontakt na Státní zdravotní ústav - tel.: 267 081 111.
