PŮSOBNOST V NOVÉM ZÁKONĚ

Podle § 2 zákona se posuzují vlivy na obyvatelstvo a na životní prostředí, tj. na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky.

Proces zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí.

Vychází se ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru, tj. v regionu, jehož životní prostředí a populace by mohly být provedením záměru závažně ovlivněny.

Hodnotí se vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění a ukončení, případně důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace, pokud tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (například stavební zákon). Posuzuje se jak běžný provoz, tak možná havárie.

NÁVRH OPATŘENÍ

Proces zahrnuje i návrh opatření, jak předejít nepříznivým dopadům záměru na životní prostředí, k vyloučení, omezení nebo minimalizaci těchto vlivů, a to analýzou předpokládaných účinků navrhovaných opatření.

Každá fyzická nebo právnická osoba hodlající takový záměr provést, musí jej oznámit Ministerstvu životního prostředí nebo orgánu kraje v přenesené působnosti, v jehož správním obvodu se záměr navrhuje. Pokud se tato záležitost týká území více krajů, podává se oznámení na ministerstvo. To rozhodne, který krajský úřad je příslušný, aby věc posoudil, a postoupí mu neprodleně oznámení k dalšímu řízení.

Oznamovatel je povinen předložit oznámení příslušnému úřadu písemně a na technickém nosiči dat, případně zaslat elektronickou poštou. Podrobné náležitosti tohoto postupu jsou uvedeny v příloze č. 3 zákona.

Příslušný úřad zašle do pěti pracovních dnů ode dne obdržení oznámení jeho kopii k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Ve stejné lhůtě zajistí podle § 16 zákona zveřejnění informace o oznámení a té jeho části, která ve smyslu přílohy č. 3 obsahuje srozumitelné shrnutí. Orgán kraje v přenesené působnosti zašle v téže lhůtě kopii oznámení ministerstvu.

Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení záměru dotčenému úřadu do 15 dnů ode dne zveřejnění informace tohoto oznámení. Lhůta, kdy se mají příslušný správní úřad a územní samosprávný celek vyjádřit, začíná běžet ode dne doručení oznámení.

Příloha č. 4 k zákonu podrobně rozvádí, které náležitosti má dokumentace obsahovat. Pokud někdo předloží oznámení s obsahem a rozsahem podle této přílohy, prodlužuje se lhůta pro odpověď o dalších 15 dnů. K vyjádřením zaslaným po uplynutí stanovené lhůty nemusí příslušný úřad již přihlížet.

ZJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ

Některé záměry (definované v příloze č. 2 zákona) vyžadují provést tzv. zjišťovací řízení. Jeho cílem je upřesnění informací, které by bylo vhodné uvést v dokumentaci vlivů záměrů na životní prostředí, a to s ohledem na:

[*] povahu konkrétního záměru nebo druh záměru,

[*] faktory životního prostředí podle § 2, jež mohou být provedením záměru ovlivněny,

[*] současný stav poznatků a metody posuzování.

Zjišťovací řízení se zahajuje a provádí na základě oznámení a k němu zaslaných vyjádření. Příslušný úřad v jeho rámci zjišťuje, zda a v jakém rozsahu může daný záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo.

Používají se přitom kritéria definovaná v příloze č. 2 zákona, jež charakterizují na jedné straně vlastní záměr a příslušné zájmové území, na straně druhé z toho vyplývající možné a podstatné vlivy na populaci a životní prostředí.

ROLE MINISTERSTVA

Ve smyslu § 21 zákona je ministerstvo ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, vykonává v této oblasti vrchní státní dozor a zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona.

Zajišťuje také mezistátní posuzování záměrů, vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a vydaných stanovisek, uděluje a odnímá autorizaci, vede a jedenkrát za rok zveřejňuje ve svém věstníku seznam držitelů autorizace a do konce února každého roku vydává seznam posudků a jejich zpracovatelů za předchozí kalendářní rok.

Mezi záměry, které podléhají vždy posouzení, patří například zařízení k výrobě surového železa a oceli, neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických procesů a povrchová úprava kovů nebo plastů stejnými metodami.

Z ekologického hlediska jsou stále problematické zvláště cementárny, vápenky, výroba magnezitu nebo zařízení k těžbě azbestu a produkci výrobků obsahující azbest v množství převyšujícím 10 tun za rok. Stejně tak si ministerstvo ponechává pravomoc posoudit záměry týkající se výrobních objektů základních organických a anorganických chemikálií (uhlovodíků, kyselin, zásad, oxidů, solí, chlóru, amoniaku apod.), pesticidů a průmyslových hnojiv.

Na úseku vodohospodářství jde o čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 10 mil. m3 za rok, odběr nebo převod vody mezi povodími přes 100 mil. m3 za rok, přehrady, nádrže a jiná zařízení pro zadržování nebo akumulaci vody s objemem přes 10 mil. m3, projekty úprav ovlivňujících odtokové poměry (odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, meliorace apod.) na ploše od 50 ha.

Jako takový záměr se považuje nový dobývací prostor (nebo změna stávajícího) černého uhlí a ostatních nerostných surovin, těžba ropy v množství nad 50 t za den a zemního plynu nad 50 tisíc m3 za den, rafinerie ropy, primární zpracování ropných produktů, skladování ropy, ropných a chemických produktů s kapacitou od 100 tisíc tun. Patří sem samozřejmě i těžba uranu, úprava uranové rudy chemickou a jinou cestou, a s tím související odkaliště a kalová pole.

Citlivou oblastí, jejíž posouzení zůstává také na ministerstvu, představují zařízení s jadernými reaktory (včetně jejich demontáže nebo konečného uzavření) s výjimkou menších výzkumných zařízení, zařízení na konverzi, obohacování nebo výrobu jaderného paliva, pro zpracování vyhořelého či ozářeného jaderného paliva a vysoce aktivních radioaktivních odpadů.

Bude zajímavé sledovat postoj ministerstva k poslední vytipované lokalitě pro ukládání radioaktivního odpadu u obce Růžená mezi Třeští a Telčí na Českomoravské vrchovině, k dalším variantním prostorům na Jindřichohradecku, Příbramsku aj.

Ministerstvu pro životní prostředí podle nového zákona přísluší i posouzení zařízení pro konečné uložení, zneškodnění a dlouhodobé skladování (na více než 10 let) vyhořelého či ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů na jiném místě, než kde jsou vyprodukovány.

Častými důvody pro změny územních plánů velkých územních celků jsou vždy dopravní stavby. Ministerstvo v této souvislosti posuzuje novostavby železničních tratí delší než jeden kilometr, letiště se vzletovou nebo přistávající dráhou od 2100 metrů, novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a silnic se čtyřmi nebo více jízdními pruhy delší než 10 km.

Stačí připomenout současné spory kolem městského okruhu v Praze (Stromovka, Mrázovka) a silničního (expresního okruhu) v jeho jihovýchodním (úsek Jesenice - Modletice) a severozápadním segmentu (Suchdol) nebo vedení dálnice D 47 v Moravskoslezském kraji.

Ústeckého kraje se dnes týká další splavnění labské vodní cesty. V pravomoci ministerstva však zůstává posouzení vodních cest včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1350 tun.

Často citovanému posílení pravomocí nově vzniklých krajů tak neodpovídá celkový počet 33 záměrů podléhajících vždy posouzení ministerstva a pouhých 8 záměrů, kde má rozhodující slovo krajský úřad. Navíc podle § 21 písm. e) si může ministerstvo vyhradit v jednotlivých případech i posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje.

Podstatně menší působnost zůstala ministerstvu v případě záměrů vyžadujících zjišťovací řízení. Jde o hlubinnou těžbu uhlí přes 100 tisíc tun ročně (pokud její vlivy přesahují schválený dobývací prostor), těžbu lignitu přes 200 tisíc tun ročně, těžbu a úpravu rud včetně odkališť, kalových polí, hal, odvalů apod.

V energetice se to týká zařízení ke spalování paliv o výkonu od 50 do 200 MWe a hydroelektráren se špičkovým výkonem od 50 MWe a přenosových vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepodléhají vždy posouzení. Totéž platí i o zařízeních ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu.

Ministerstvo provede rovněž zjišťovací řízení v případě budování podzemních prostor pro budování či umístění technologických zařízení od 10 000 m3, při hloubkových vrtech, především geotermálních, pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu a pro zásobování vodou. Výjimku tvoří jen vrty pro výzkum stability půdy.

POVINNOSTI KRAJŮ

Orgán kraje vede evidenci jím vydaných stanovisek a zasílá jedno vyhotovení jím vydaného stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci, do konce února každého roku zveřejňuje seznam posudků a jejich zpracovatelů za předchozí kalendářní rok. Na území hlavního města Prahy působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy.

Působnost kraje se u záměrů vyžadujících vždy posouzení zužuje na čistírny odpadních vod s kapacitou od 100 tisíc ekvivalentních obyvatel a kanalizace pro více než 50 tisíc napojených osob. V zemědělství se vztahuje na chov hospodářských zvířat s výjimkou kapacit přes 90 tisíc kg živé hmotnosti a na kafilerie.

V primárním sektoru je krajský úřad povinen posoudit také trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku většího 25 ha.

V těžkém průmyslu se jedná o úpravny černého a hnědého uhlí se vsázkou nad 3 mil. tun ročně a o pražení, aglomeraci a slinování kovových rud. Další průmyslová odvětví prezentují zařízení k farmaceutické výrobě a pro výrobu výbušnin a regeneraci nebo destrukci výbušných látek.

Nesrovnatelně větší je rozsah záměrů, při kterých orgán kraje provádí zjišťovací řízení. V primárním sektoru jde o trvalé nebo dočasné odlesnění plochy v rozmezí 5 až 25 ha, restrukturalizaci pozemků v krajině, využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání eventuálně uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše přes 10 ha.

Jeho pravomoc se vztahuje i na chov hospodářských zvířat s kapacitou v rozmezí 25 až 90 tisíc živé hmotnosti a na intenzivní chov ryb od 5 tun živé hmotnosti.

Ve vodohospodářství jde o takové úpravy, jako jsou meliorace, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, které ovlivní odtokové poměry na ploše od 10 do 50 ha, nebo o protipovodňová opatření výrazně měnící charakter vodního toku a celkový ráz krajiny.

Orgán kraje provádí zjišťovací řízení také u přehrad, nádrží a dalších zařízení určených pro akumulaci vody, pokud to nevyžaduje osouzení a pokud objem zadržované vody přesahuje 100 tisíc m3 nebo výška hráze přesahuje 10 m nad základovou spáru, a u některých odběrů podzemní vody nebo převodů vody mezi dílčími částmi povodí.

U čistíren odpadních vod provádí zjišťovací řízení, pokud jejich kapacita přesahuje 10 tisíc ekvivalentních obyvatel, nevyžaduje posouzení, a u kanalizace, na kterou je napojeno více než 5 tisíc osob.

Působnost krajského úřadu se vztahuje i na těžbu lignitu převyšující 100 tisíc tun za rok, těžbu nerostných surovin od 10 tisíc po 1 milión tun ročně, těžbu v korytech říčních toků, úpravny černého a hnědého uhlí se vsázkou od 1 do 3 mil. tun ročně. Poměrně často řeší kraj problémy s odkališti, kalovými poli, haldami a odvaly a se zneškodňováním odpadů ukládáním do horninových struktur.

V poslední době se také často vyskytují případy větrných elektráren s maximálním výkonem přes 5 kWe (například u obce Branná v Olomouckém kraji) nebo menších hydroelektráren se špičkovým výkonem od 5 do 50 MWe, patřící podle zákona rovněž do pravomoci kraje.

Kraj uplatňuje svou pravomoc při zjišťovacím řízením ve dřevozpracujícím průmyslu (například při výrobě nábytku se vstupní kapacitou suroviny nad 10 tisíc m3 za rok, výrobě desek, dýh, překližek nad 10 tisíc m2 ročně aj.), v textilním a potravinářském průmyslu (například u pivovarů s kapacitou o 100 tisíc hl ročně, u zpracování mléka od 50 tisíc hl ročně aj.).

TAKÉ REKREAČNÍ ZÁMĚRY

Nezanedbatelná je role kraje při záměrech rekreačního rázu. Jedná se například o rekreační, sportovní areály a hotelové komplexy na ploše přes 1 ha, stálé kempy s kapacitou nad 50 ubytovaných nebo o sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení. Zvláště v posledním případě bude zajímavé sledovat postoj Moravskoslezského kraje ke sportovněrekreačnímu využívání lokality Praděd.

Je třeba konstatovat, že zatímco ministerstvo zabezpečuje zjišťovací řízení u 15 záměrů, orgán kraje má tuto pravomoc u 64 záměrů, tak jak jsou definovány v příloze č. 1 zákona.

JAN KOKTA