V závěru roku 2004 se dostalo významného ocenění Lázním Bohdaneč v celostátní soutěži Nejlépe realizované sadovnické dílo roku 2004. Rozhodně nešlo o nahodilý výsledek. Jak zdůrazňuje starostka města Ing. Květoslava Jeníčková, dospělo se k němu dlouhodobou koncepční prací.
Na začátku bylo v roce 1999 schválení Strategického plánu rozvoje města. V něm byly definovány tři oblasti, na které by se město v dalších letech mělo soustředit: rozvoj rekreačních funkcí města; rozvoj rezidenčních funkcí a rozvoj samostatné ekonomiky s podporou podnikatelských aktivit neohrožujících lázeňský charakter města.
V podstatě nejdůležitějším záměrem v oblasti rekreačních funkcí bylo vytvoření turisticky atraktivního centra města. Vytčeným cílem bylo zklidnit na náměstí dopravu, oživit ho a tím vhodně podpořit lázeňský charakter města. Nešlo tedy o pouhou opravu chodníků, ale o vytvoření plně sladěného architektonického celku. Byl to tedy radikální zásah do podoby náměstí, která měla být nosná po další desítky let. Vzhledem k tomu bylo zapotřebí získávat pro daný záměr občany.
Vedení města k seznámení veřejnosti s chystanou akcí využívalo zejména informačního centra. Byly v něm vystaveny návrhy podaných architektonických záměrů a občané měli možnost podávat písemné připomínky. Své podněty mohli vznášet též na základě informací průběžně zveřejňovaných v místním Bohdanečském zpravodaji. Zájem veřejnosti nepolevil ani poté, co byl vybrán projekt k realizaci. Lidé proto dostali možnost setkat se na besedě s jeho autorem.
Pro názornost byl zároveň zhotoven model budoucího náměstí. Vystaven byl v infocentru, což se podle odezvy návštěvníků velmi osvědčilo. Podstatou přijaté architektonické koncepce bylo využití vodních prvků - řady fontán na promenádě a velké středové fontány uprostřed nové okružní křižovatky. Její součástí bylo také vhodné zakomponování zeleně. Byl to náročný návrh, při jehož realizaci bylo na náměstí vysazeno 138 vzrostlých stromů - tvarované platany a lípy. Současně bylo rozhodnuto o položení kobercových trávníků. Pro celkovou údržbu byly ihned také zbudovány závlahy, aby bylo možné čelit zejména letním suchům. Výsledný dojem umocňuje mobiliář (lavičky, odpadkové koše, stojany na kola), neboť respektuje jednotný vizuální styl, opírající se o kubistické křivky, uplatněné Josefem Gočárem při výstavbě prvního lázeňského pavilónu na počátku 20. století.
Radikální změnu v podobě náměstí doprovázela řada dalších akcí, které bylo zapotřebí zkoordinovat. Šlo zejména o přestavbu vlastní křižovatky, restaurování a přemístění sochy sv. Jana Nepomuckého do jiné části náměstí a rovněž o opravu barokního kostela, který tvoří jeho dominantu. To vše samozřejmě ztěžovalo každodenní život místním občanům i lázeňským hostům. Až na jednotlivé kritické hlasy se však celá akce setkávala s výraznou podporou, k čemuž přispívala právě podrobná informovanost veřejnosti o jejím zajišťování.
Přirozeně byly také dotazy, z jakých prostředků se tak rozsáhlá rekonstrukce náměstí financuje. Dnes již můžeme uvést souhrnné údaje. Kromě prostředků z rozpočtu běžného roku byly využívány finance z fondu rezerv a rozvoje získané prodejem akcií z privatizace (57 %). Využit byl rovněž úvěr (30 %) a dotace (13 %). Celkový objem investic přitom činil 49 miliónů korun včetně všech souvisejících nákladů (zřízení parkovacího automatu, nákup mobiliáře apod.).
Na závěr si položme otázku, co přispělo k tomu, že se tak náročný dlouhodobý záměr podařilo v městě s pouhými třemi tisíci obyvateli uskutečnit. Podle přesvědčení starostky Ing. Květoslavy Jeníčkové to byla především skutečnost, že se investovalo do kvality a nešetřilo se časem při získávání souhlasu veřejnosti. Právě to výrazně přispělo ke sjednocení politické vůle v zastupitelstvu města, které mělo při všech jednáních rozhodující slovo.
