Menší administrativní náročnost výběru dodavatele hlasových a datových služeb, které navíc budou cenově přijatelné. Takové možnosti otevřely i před veřejnou správou letos 28. března uzavřené rámcové smlouvy mezi Českou republikou zastupovanou Ministerstvem informatiky ČR na straně jedné a dodavateli těchto služeb na straně druhé.
Obě rámcové smlouvy (zvlášť na hlasové, zvlášť na datové služby) byly uzavřeny na dobu čtyř let v rámci projektu Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS). Ten je založen na integraci všech informačních systémů ústředních orgánů státní správy i územních samospráv do jednoho konzistentního celku, umožňujícího všem těmto subjektům komunikaci v přesně definovaném jednotném prostředí. Rámcovými smlouvami státu se společnostmi Telefónica O2, GTS Novera, T-Systems Pragonet a ČD-Telematika je toto přesně definované jednotné prostředí zajištěno plošně na celém území ČR. Ovšem zároveň tak bylo možné jednotně určit i maximální přípustné ceny za každý druh služby, specifikovaný v katalogových listech v přílohách rámcových smluv.
KROMĚ STÁTNÍCH ÚŘADŮ UŽ I 626 SUBJEKTŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
Připomeňme, že v minulých pěti letech existovala rámcová dohoda státu, tehdy však pouze s jediným operátorem - Českým Telecomem (v něm stát držel významný podíl). S privatizací Českého Telecomu padly důvody, proč by měl státu tyto služby zajišťovat sám, a uvolnil se prostor pro konkurenci.
Zatímco však ještě do loňského podzimu zapojení ústředních orgánů státní správy do KIVS v podstatě záleželo na jejich vlastním rozhodnutí, od října 2006 vláda stanovila jejich účast v projektu jako povinnou. Týká se to 31 institucí - Českým statistickým úřadem počínaje přes Úřad vlády, ministerstva až kupříkladu po Kancelář Senátu či Generální ředitelství cel.
Už v minulém období se k rámcové smlouvě připojilo i 626 subjektů veřejné správy, jako jsou krajské, magistrátní a městské úřady. Ale i jimi zřizované nebo zakládané organizace - nemocnice, školy, hasičské záchranné sbory apod. Právě tyto subjekty veřejné správy v těchto dnech už byly Ministerstvem informatiky ČR upozorněny na to, že letos 23. června minulá rámcová smlouva, k níž přistoupily, vyprší a budou muset buď přistoupit k nové, či vypsat výběrové řízení na nového dodavatele telekomunikačních služeb. K novým rámcovým smlouvám se však mohou připojit i další subjekty veřejné správy.
SLUŽBY A CENY S GARANCÍ STÁTU
Jaké výhody z přistoupení k rámcovým smlouvám vyplývají pro veřejnou správu?
Pokud kupříkladu město hledá dodavatele telekomunikačních služeb samostatně a k rámcové smlouvě se nepřipojí, pak při hodnotě zakázky více než 2 mil. Kč musí k tomu podle zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. uspořádat výběrové řízení.
Jestliže však město přistoupilo k rámcovým smlouvám, pak si z jejich nabídky vybírá jen ty služby, které skutečně využije. Poté požádá ministerstvo informatiky (po jeho zániku ministerstvo vnitra) o zajištění těchto služeb v rámci KIVS a uzavře s ním příslušnou dohodu o centrálním zadávání. Ministerstvo pak ve spolupráci s městem provede zadávací řízení a vysoutěží dodavatele s nejvýhodnější cenovou nabídkou (nabídnutá cena nesmí překročit maximálně přípustnou cenu za jednotlivé služby). S vítězným dodavatelem ministerstvo uzavře prováděcí smlouvu vlastním jménem a na vlastní účet a služby v ní dohodnuté v souladu s §3 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách městu přeprodá.
Ing. Jindřich Kolář, vrchní ředitel sekce informatiky Ministerstva vnitra ČR, tento způsob nákupu hlasových a datových služeb považuje za pružnější, rychlejší a také cenově výhodnější.
Podobně hovoří i dodavatelé. Například Tomáš Zeman, marketingový manažer společnosti ČD-Telematika, a. s., za hlavní výhodu projektu KIVS označuje to, že zadavateli odpadá nutnost hledat na trhu silného operátora, který má dostatečné předpoklady zabezpečit plánovanou integraci informačních systémů státní správy a samosprávy za určitých předem definovaných podmínek. "Na velikosti subjektu veřejné správy, který uvažuje o případném připojení k rámcovým smlouvám, přitom nezáleží. Město (obec, kraj....) si může podle svých potřeb vybrat objem služeb, které pro ně budou ekonomicky výhodné. V rámci projektu KIVS lze čerpat služby v objemech, které jsou pro konkrétní město (obec, kraj....) nejvýhodnější jak ekonomicky, tak z hlediska praktického využití."
Pavel Kaidl, tiskový mluvčí společnosti GTS Novera, a. s., zase mluví o tom, že rámcové smlouvy v projektu KIVS přivádějí do telekomunikačních služeb pro veřejnou správu poprvé skutečnou konkurenci. "Končí tak období nezdravého monopolu, kdy stát preferoval dominantního operátora. Pro subjekty veřejné správy je výhodou pestřejší nabídka služeb a výhodnější podmínky vycházející z otevřeného konkurenčního prostředí," tvrdí Pavel Kaidl.
CO BUDE NÁSLEDOVAT?
Bc. Václav Koudele, vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje, má za to, že po celé desetiletí udržování projektu KIVS v zoufale tristním stavu nyní nastává příležitost už konečně realizovat skutečné komunikační prostředí. "Takové prostředí, které poskytuje nejen telefonování a přístup k internetu, ale i bezpečný přístup k datovým registrům, představovaným například katastrem nemovitostí nebo rejstříkem trestů," říká. "Věřme, že postup vlády nezůstane na půl cesty a na nasmlouvanou konektivitu navážou další kroky, jako jsou adresářové služby nebo případně autentikace. Přínos však vidím i v omezení administrativní náročnosti výběru dodavatele takových služeb. Malá obec s největší pravděpodobností asi nikdy nebude na takovou věc vypisovat veřejnou zakázku. Ale přistoupí-li k rámcovým smlouvám, může dosáhnout nižších cen. Pro ty obce a města, které výběr dodavatele služeb musí řešit veřejnou zakázkou, je dobrá zpráva, že takový výběr za ně může provést ministerstvo," uzavřel Bc. Václav Koudele.
IVAN RYŠAVÝ
