S výkonným místopředsedou Svazu měst a obcí (SMO) Jaromírem Jechem jsme hovořili jen krátce poté, co 31. července ministr financí kanceláři SMO písemně zaslal zpřesněnou daňovou predikci na rok 2009.
Resort financí nyní pracuje s tempem růstu hrubého domácího produktu (HDP) pro rok 2009 na úrovni -4,3 %. To znamená, že očekávané celkové daňové příjmy obcí budou letos činit 137,8 mld. Kč, zatímco jejich skutečné daňové příjmy loni dosáhly 155,7 mld. Kč.
Co pro města a obce propad v daňových příjmech bude znamenat?
Vůbec poprvé od roku 1990 budou tyto jejich příjmy nižší než v předchozím roce. Jde o situaci, kterou jsme dříve neznali a musíme se v ní nově orientovat. Naštěstí mnozí starostové už v závěru loňského roku při schvalování zákona o státním rozpočtu nebrali příliš vážně prognózy ministerstva financí, že letos HDP vzroste o 4,6 %, a své vlastní rozpočty na letošek drželi více při zemi. Pravda, města a obce si z let minulých do roku 2009 přinesly přebytek hospodaření ve výši zhruba 80 miliard, na který ministerstvo financí rádo upozorňuje. Jenže tento přebytek byl mimo jiné vytvořen proto, aby z něho byly kofinancovány mnohé projekty podporované z fondů EU či národních zdrojů. Nyní města a obce jen kvůli tomu, aby zajistily základní obsluhu svých území, musí řadu svých investičních akcí zastavit nebo je odsunout. Ve větších sídlech nevylučuji ani to, že se tam zaměstnancům radnic budou přechodně krátit pracovní úvazky, nebo že za lidi odcházející do důchodu se dočasně nebudou přijímat noví. V nejmenších obcích, kde starosta má k ruce pouze účetní, a to ještě třeba jen na půl úvazku, ovšem takové řešení možné není.
Neznamená upřesněná - a opět chmurnější daňová predikce, že vláda cukne od slibu, že stát především obcím dorovná výdaje na výkon přenesené působnosti?
I na společném jednání vlády s vedením SMO 27. července ministr financí znovu potvrdil, že vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2010 bude počítat se zvýšením příspěvku na výkon přenesené působnosti ve výši 2 mld. Kč. Další dvě miliardy by obcím a městům měly být přidány v následujícím roce. Tak by obce přestaly ročně doplácet na výkon státní správy přibližně 4 mld. Kč. K tomuto výpočtu ostatně dospěly i výsledky velmi objektivní a také ministerstvem financí respektované Analýzy financování státní správy a samosprávy, která se z letitého podnětu SMO uskutečnila v souvislosti s přípravou nového zákona o rozpočtovém určení daní (RUD).
Dalším navýšením příjmů obcí by byly valorizované správní poplatky. Třeba ministerstvo pro místní rozvoj chystá jejich radikální zvýšení pro oblast územního rozhodování a povolování staveb. Nezačnou občané vyšší poplatky považovat za jakousi místní daň, která má obcím pomoci v jejich hospodaření?
Byl bych moc rád, kdybychom správní poplatky s daněmi vůbec nesměšovali. Dani se nevyhnete. Správní poplatek je však věcí volby: Je totiž na vás, chcete-li získat řidičský průkaz nebo postavit dům, i když kvůli tomu budete muset zaplatit za úkony, které s vystavením řidičského průkazu či stavebního povolení souvisejí. Dosavadní poplatky ani zdaleka tyto úkony neuhradí. Paradoxně tak občané, kteří vůbec žádný dům nestavějí, právě ze svých daní dorovnávají náklady na činnost stavebního úřadu. SMO prosazuje úpravu správních poplatků už dva roky. Je to totiž jedna z cest, jak zamezit tomu, aby obce s pověřeným úřadem ze svých vlastních daňových výnosů nemusely de facto dotovat činnosti, které v rámci výkonu státní správy zajišťují pro občany z ostatních obcí ve svém správním obvodu.
S přípravou nového zákona o RUD se zatím stále vyčkává?
Příprava zákona není "u ledu", ostatně v červencovém memorandu vlády a SMO o spolupráci při řešení dopadů finanční a hospodářské krize na českou společnost se SMO zavazuje aktivně na přípravě i nadále spolupracovat a zejména k tomu dodávat kvalifikované podklady. Čili odhodlání obou stran připravit nový zákon trvá. Avšak nyní, kdy recese rozkolísala mnoho ekonomických ukazatelů, by nebylo dobré se o ně opírat. Panuje obecná shoda a vůle se k přípravě zákona vrátit, jakmile se hospodářská situace v zemi opět zkonsoliduje.
V memorandu se hovoří o nutnosti zamezit nesystémovému rozdělování účelově vázaných dotací při schvalování zákona o státním rozpočtu. Byť nesystémově, nějaké miliardy tak do regionů přišly. Nyní tam tedy tyto miliardy nepřijdou - ani nesystémově, ani systémově?
Memorandum především vyjadřuje závazek vlády usilovat o tuto změnu za podpory SMO. K ní však nedojde, nedohodnou-li se na ní politické strany. Zatím však nevidím žádné přesvědčivé signály, že by politické strany tuto vůli měly. Svaz měst a obcí pro změnu může jen v dobrém slova smyslu lobbovat. SMO už dlouhodobě požaduje zprůhledněnou dotační politiku, což neznamená, že státní dotace chce úplně zrušit. Určitou dotační politiku si přece udržuje každý stát. Jen je třeba zvážit, co má stát skutečně podporovat a které daňové tituly lze zrušit a následně "rozpustit" v rozpočtovém určení daní, případně nemají-li se zavést nějaké nové. Například v souvislosti s celosvětovým trendem kumulace obyvatel v okolí velkoměst také u nás v řadě obcí kolem Prahy či Brna přestávají stačit kapacity základních škol, ačkoliv jinde kvůli nedostatku dětí naopak tyto školy i zanikají. Postavit za vlastní peníze novou školu, navíc v souladu se současnými náročnými požadavky, je pro menší, byť rozrůstající se obec, prakticky nemožné. Umím si proto představit nový dotační titul, který by výstavbu nových škol, kde je to nutné, podpořil.
Podle memoranda chce vláda také zkrátit dobu refundace výdajů měst a obcí na čerpání prostředků na projekty spolufinancované z fondů EU a zjednodušit i využívání evropských peněz. Které programy jsou v tomto smyslu z pohledu starostů nejtěžkopádnější?
Snad nejvíce starostové obecně kritizují přístup k dotacím v oblasti životního prostředí. Nicméně už během samotného jednání s vládou v červenci jsme zaznamenali první vstřícné kroky. Například ministr pro místní rozvoj informoval, že jeho resort se bude snažit žadatelům situaci ulehčit a nabízí řídícím orgánům nástroje jako limity a expost proplácení faktur. Ministryně školství zase přislíbila zjednodušené čerpání peněz z Evropského sociálního fondu, určených pro školy na tzv. měkké projekty.
Ivan Ryšavý
