Ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřízených obcí jmenuje a odvolává rada obce se souhlasem krajského úřadu.
Právní úpravu obsazování funkce ředitele školy obsahuje zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších změn a předpisů. Vedle tohoto speciálního předpisu tu stojí zákoník práce, kde je zachycena obecná úprava jmenování do vedoucí funkce. Své místo zaujímá i krajské a obecní zřízení. Zákon č. 564/1990 Sb., zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích přitom patří mezi předpisy správního práva a zákoník práce mezi prameny práva pracovního.
Zřizovatelské funkce
Školy podle prvně zmíněného zákona zřizují především obce a kraje v samostatné působnosti,1) a to v právní formě příspěvkových organizací, které mají samostatnou právní subjektivitu.2) Školy jsou tedy právnické osoby odlišné od zřizujícího územního samosprávného celku. Ke zřizovatelským funkcím územního samosprávného celku (s jistou ingerencí státní správy) patří i obsazování funkce ředitele školy jmenováním, a tomu odpovídající oprávnění zřizovatele ředitele školy z funkce odvolat. Vzhledem k tomu, že škola má postavení samostatné právnické osoby, jde o případ tzv. vnějšího jmenování.3)
Ředitel školy je tak zaměstnancem školy a nikoliv obce, která ho do funkce ustavuje. Jmenováním je zakládán pracovní poměr fyzické osoby obsazované do funkce ředitele, nejde-li o případ, kdy je ředitelem jmenován zaměstnanec školy, jehož pracovní poměr vznikl již dříve na základě pracovní smlouvy. Pak by šlo pouze o změnu sjednaného druhu práce s důsledky s tím souvisejícími.4)
Polemika se snad nepovede o tom, že na úrovni obce bude k jmenování ředitele školy příslušná rada obce a na úrovni kraje rada kraje. Působnost rady obce je založena § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích a pro radu kraje § 59 odst. 1 písm. i) zákona o krajích.
Podle týchž ustanovení budou rady územních samosprávných celků rozhodovat i o odvolání ředitele z funkce. V této souvislosti odborná literatura hovoří o výkonu vnitřní působnosti statutárního orgánu obce,5) přičemž vlastní úkon ve vztahu k řediteli projeví navenek starosta obce, resp. hejtman kraje.6)
Jmenování a odvolání
Ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřízených obcí jmenuje a odvolává rada obce se souhlasem krajského úřadu. Při jmenování vychází zejména z výsledků konkursního řízení a stanoviska rady školy, pokud je zřízena. Nedojde-li opakovaně k dohodě zřizovatele s krajským úřadem, rozhodne o jmenování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo školství). Obdobně kraj potřebuje podle § 17 odst. 3 zákona č. 564/1990 Sb. k jmenování a odvolání ředitele souhlas ministerstva školství.
Při tom došlo k významnému posílení pravomoci územních samosprávných celků, neboť dřívější úprava7) svěřovala tuto pravomoc do rukou orgánu kraje v přenesené působnosti a ministerstvu školství, přičemž zřizovatelé vyjadřovali s jmenováním a odvoláním jen souhlas. Jmenování do funkce, které obejde zákonem předepsaný souhlas krajského úřadu, popř. ministerstva školství, činí právní akt8) jmenování neplatným, totéž platí o odvolání z funkce bez souhlasu kraje či ministerstva školství.
Jde zde o zřetelný výraz zájmu státu působit směrem k řádnému fungování školské soustavy, který je ostatně patrný z celého zákona č. 564/1990 Sb.
KONKURSY
Uvolní-li se funkce ředitele školy, nabízejí se dvě možná řešení situace. Citovaná ustanovení zákona č. 564/1990 Sb. totiž stanoví, že jmenování do funkce ředitele se odvíjí od výsledku konkursního řízení.
Konkursní řízení však vyžaduje jistý čas, neboť vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 72/2003 Sb., o sestavování konkursních komisí a pravidlech jejich činností při konkursním řízení na vybrané funkce v oblasti školství, stanoví přesný časový rozvrh, který musí být při konkursním řízení zachován. Vzniká tak určitá prodleva mezi okamžikem, kdy se funkce ředitele uvolní, a momentem, kdy může být jmenován ředitel nový při zachování všech zákonných podmínek.
Praxe se někdy snaží tuto situaci řešit tím, že vlastní úkon jmenování označí jako pověření. Jindy hovoří o jmenování, ale pro změnu do funkce pověřeného ředitele. Zákoník práce však institut pověření v daném smyslu nezná9) a zákon č. 564/1990 Sb. zase nezná institut pověřeného ředitele.
Jedno z řešení nabídlo ministerstvo školství v metodickém pokynu,10) kterým se snažilo ulehčit hromadnou transformaci školských zařízení na právní subjektivitu. Uvádí, že pokud se nepodaří včas vyvolat konkursní řízení, bylo by možné ředitele, do doby, než budou známy výsledky konkursu jmenovat. Je ale otázkou, zda by takové jmenování netrpělo právní vadou. I když zákon v této souvislosti - na rozdíl od absence státního souhlasu se jmenováním či odvoláním ředitele - výslovně o neplatnosti takového jmenování nehovoří.
Vhodnější řešení nabízí § 3 odst. 1 zákona č. 564/1990 Sb., který stanoví, že ředitel školy jmenuje a odvolává své zástupce (§ 27 odst. 4 zák. práce). Podle téhož ustanovení zákona č. 564/1990 Sb. ředitel řídí školu a plní povinnosti vedoucího organizace. Opustí-li ředitel své zaměstnání, škola nezůstane bez vedení. Jeho povinnosti a oprávnění automaticky přecházejí na zástupce ředitele školy, který bude ředitele zastupovat až do jmenování ředitele nového.
Do nastalé situace tak nemusí zřizovatel vůbec zasahovat a soustředí se na organizaci konkursního řízení na nového ředitele školy. Zástupce ředitele se s odcházejícím ředitelem dohodne na jeho dalším pracovním zařazení, nebo učiní úkony směřující k ukončení jeho pracovního poměru (§ 65 odst. 3 zák. práce).
Poznámky:
1) Školy může podle zákona č. 284/2002 Sb. zřizovat i Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže ČR.
2) Postavení příspěvkových organizací územních samosprávných celků je upraveno v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
3) Hendrych, D. a kol.: Právnický slovník, 1. vydání, C. H. BECK, Praha 2001, s. 251.
4) Jouza, L.: Slovník pracovního práva, 2. vydání, Polygon, Praha 2001, s. 35; Galvas, M.: Pracovní poměr, aneb Co by měl vědět každý zaměstnavatel i zaměstnanec, 1. vydání, Elita Bohemia, Brno 1995, s. 68.
5) Ficner, T.: Obec jako subjekt obchodněprávních vztahů, Obchodní právo č. 7 - 8/2003.
6) Nález III. ÚS 721/2001, in: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 23, vydání 1, C. H. BECK, Praha 2002.
7) Stav před 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 284/2002 Sb.
8) Jelikož jmenování provádí orgán veřejné správy, je v článku použit termín právní akt. K tomu Knapp, V.: Teorie práva, C. H. BECK, Praha 1995, s. 145, který označuje právní akt svou podstatou za analogon právního úkonu.
9) Spirit, M.: Zákoník práce s komentářem pro školy, předškolní a školská zařízení, 1. vydání, Portál, Praha 2001, s. 36.
10) Metodická pomoc školám, předškolním zařízením a školským zařízením zřizovaným obcí při přechodu na právní subjektivitu č. j. 23 620/2002-60, čl. II bod 1.2.
