Švýcarsko je zemí přímé demokracie - referenda. Osobně jsem se díky svému studijnímu pobytu na úřadu vlády kantonu St. Gallen mohl seznámit nejen s přípravou referenda, ale i být účasten hlasování občanů kantonu. Je to zkušenost bezesporu velmi zajímavá a inspirativní. Referendum se ve Švýcarsku...
Švýcarsko je zemí přímé demokracie - referenda. Osobně jsem se díky svému studijnímu pobytu na úřadu vlády kantonu St. Gallen mohl seznámit nejen s přípravou referenda, ale i být účasten hlasování občanů kantonu. Je to zkušenost bezesporu velmi zajímavá a inspirativní.
Referendum se ve Švýcarsku vyhlašuje pravidelně tak čtyřikrát do roka. Obecně platí, že jeho výsledek je pro politickou reprezentaci vždy závazný (ale nevylučuje se možnost opakovaného hlasování o téže otázce, třeba po roce, po dvou apod.).
Je povinné, když jde o změnu ústavy nebo členství v mezinárodních organizacích. Fakultativně je možno vyhlásit referendum téměř vždy o všech nových zákonech či změnách těch stávajících. Pro zajímavost, hlasovat prý nelze o platech státních zaměstnanců! I všechny přijaté zákony podléhají kontrole občanů prostřednictvím možnosti vyvolat k danému zákonu lidové hlasování. Když si výbor, který si občané založí, sežene potřebné množství podpisů, je povinnost o nově přijatém zákonu vypsat v zákonem stanovené době referendum. A podle jeho výsledku buď zákon vstoupí v platnost, nebo také ne.
Rovněž mohou občané sami prostřednictvím tzv. občanské iniciativy navrhovat nové zákony. Opět, když si výbor opatří dostatečné množství podpisů, uskuteční se o návrhu nového zákona referendum.
V REFERENDU LZE ROZHODOVAT O VŠEM
Ukazuje to příklad hlasování v kantonu St. Gallen v letošní první volební neděli 11. března. Referendum se uskutečnilo na úrovni státní, kantonální i obce.
Otázek předložených k rozhodnutí občanům bylo pět:
1. Na úrovni státní: Zachovat dosavadní počet zdravotních pojišťoven (78), nebo jej snížit na jednu?
2. Na úrovni kantonu: Snížit počet volených členů kantonální rady - krajského parlamentu ze stávajících 180 na 120?
3. Na úrovni kantonu: Poskytnout příspěvek na zdravotní pojištění těm, kteří je z finančních důvodů nemohou platit?
4. Na úrovni obce: Umožnit participaci cizincům žijícím v obci na veřejném životě formou vyjádření se k různým otázkám?
5. Na úrovni obce: Snížit daně placené obci?
Pro platnost výsledku referenda (je závazný!) není žádný limit účasti občanů. Může jich přijít 1 % nebo 100 %, výsledek prostě platí. Úvaha je jednoduchá - možnost přijít rozhodovat mají všichni. Jestli toho občané využijí, je jejich věc a odpovědnost - k obci, kantonu, konfederaci. Nevolí se jen v tzv. volební neděli, volit lze již čtyři dny předem kdykoliv v úředních hodinách na příslušných úřadech.
Mně osobně připadá velmi zajímavé, že volit je možné i korespondenčně, a to už 30 let! Korespondenční hlasování využívá 90 % občanů kantonu St. Gallen i celého Švýcarska. Obálku a hlasovací lístky dostane každý občan 4 týdny před referendem do místa svého bydliště. Vloží do obálky svůj identifikační vlastnoručně podepsaný lístek a hlasovací lístky s ANO nebo NE a vhodí ji (poštovné zdarma) do poštovní schránky. A má odvoleno! Tyto lístky se na úřadech ukládají a ve volební neděli se společně s hlasovacími lístky vloženými voliči přímo do uren spočítá celkový konečný výsledek.
Nyní se diskutuje o možnosti hlasování prostřednictvím internetu.
JAK DOPADLO REFERENDUM?
Voliči odmítli na celostátní úrovni snížit počet zdravotních pojišťoven, přijali změnu počtu volených zastupitelů do kantonálního parlamentu ze 180 na 120 (jak překvapivé). Podpořili výplatu příspěvků na zdravotní pojištění sociálně slabším. Umožnili účast cizincům na veřejném životě formou podávání tzv. vyjádření.
A co bylo pro mě nejpřekvapivější - odmítli možnost snížení daní, neboť prý tak většinově vyslovili pozitivní názor na kvalitu veřejných služeb. Volební účast byla 40 %.
Výsledek referenda nebyl v St. Gallenu nijak halasně oslavován, ani nijak zvlášť politicky či stranicky využíván. Politika ve Švýcarsku je postavena na principu vzájemného konsensu a respektu.
Co si z této mé švýcarské zkušenosti přinést či případně přenést do politického života ČR? Těžko jednoznačně říci. Ptal jsem se například na to, zda se politici tak nezbavují odpovědnosti za výsledek svého politického působení. Mohou přece vždy říci, když to nebude fungovat v praxi, já to nechtěl, ale referendum rozhodlo. Odpovědí mi bylo pokrčení ramen a možná tichý souhlas ... Na druhou stranu jsou otázky natolik zásadní, že by stálo zato se "zeptat" na názor lidí, zvlášť když tu záležitost neměly politické strany před volbami ve svém volebním programu, a voliči je tak nemohli volit i kvůli názoru na onu věc. Pokud jde o vztah zastupitelské a přímé demokracie, osobně bych byl docela opatrný. Naše tradice je na rozdíl od švýcarské založena spíše na zastupitelské demokracii.
Určitě bych doporučoval třeba ihned zrušit limit 50% účast občanů pro platnost výsledku místního referenda. Argument Švýcarů, že přijít mohou přece všichni, je podle mě akceptovatelný. Rovněž bych se přimlouval za korespondenční formu hlasování prostřednictvím pošty. Jsem osobně přesvědčen o tom, že kdyby naši voliči měli možnost alternativně hlasovat i tímto způsobem, byla by jejich volební účast určitě vyšší. A to je přece cílem každé demokracie, aby se na ní účastnil co největší počet občanů.
Jiří Němec
předseda komise pro veřejnou správu
Rady Asociace krajů ČR
vedoucí správního odboru
Krajského úřadu Libereckého kraje
Územní a státní uspořádání Švýcarska
Je to nejstarší federativní stát, a to od roku 1848. Má 7,5 mil. obyvatel (z toho asi pětinu tvoří cizinci), 26 kantonů a 2758 obcí.
Nejvyšší představitel státu se volí jednou ročně správní radou. Každý kanton má vlastní ústavu, parlament, vládu a soudy. Parlament je dvoukomorový - Rada státu (má 46 členů - po 2 zástupcích za každý kanton bez ohledu na jeho velikost) a Národní rada (200 poslanců, jsou voleni poměrným systémem v každém kantonu zvlášť) a zasedá po třech týdnech čtyřikrát do roka. Federální vláda se skládá ze členů shromáždění - 7členná a členové 4 nejsilnějších stran. Volební právo pro ženy je datováno oficiálně v ústavě až v roce 1981.
Vládnutí je tam postaveno na dvou principech - principu dohody (vláda rozhoduje v konsensu) a na principu lidového hlasování - referendu. Ústavně je suverénem lid - občané, jemu podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, jak na úrovni obcí, tak kantonu (kraje) či konfederace.
