Obce s rozšířenou působností mají nové problémy. Pokud se nezlepší zejména legislativa, nevidím v druhé fázi reformy očekávaný přínos. Uvádí to Ing. Josef Novotný, starosta Bystřice nad Pernštejnem a senátor za Sdružení nezávislých.[*] Některé vaše výhrady k reformě jsou známé. Přesto - jak nyní ve...
Obce s rozšířenou působností mají nové problémy. Pokud se nezlepší zejména legislativa, nevidím v druhé fázi reformy očekávaný přínos. Uvádí to Ing. Josef Novotný, starosta Bystřice nad Pernštejnem a senátor za Sdružení nezávislých.
[*] Některé vaše výhrady k reformě jsou známé. Přesto - jak nyní ve městě s rozšířenou působností pohlížíte na její realizaci?
Už na počátku reformy veřejné správy jsme upozorňovali na její problematičnost. Zatímco celý svět se integruje, v naší republice je tomu naopak. Obcím III. typu se na jedné straně přidávají další povinnosti na úseku přenesené působnosti státní správy, na druhé straně ani náznakem, natož legislativně, se nevytvářejí podmínky k tomu, aby se svěřené území mohlo lépe a komplexněji spravovat. Takže reforma jako by končila, nepokračuje dál.
[*] Kolik obcí nyní spadá pod Bystřici?
Celkem 46 s 26 tisíci obyvateli. Z nich i nejvzdálenější - 16 až 20 kilometrů od města - mají k nám přijatelné dopravní spojení. Dříve z některých obcí, jako je Borač a další, museli občané kvůli vyřizování svých záležitostí dojíždět až 50 kilometrů na Okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou.
[*] Trvá stále zájem obcí, které mají blíž do Tišnova, přejít k Jihomoravskému kraji?
Takové snahy jsou ve východní části kraje Vysočina a bude se o tom ještě jednat. Ale z původního počtu asi 70 obcí má nyní zájem o změnu jen kolem dvaceti. Podle mého reálného odhadu by se konečná dohoda mezi oběma kraji měla týkat nejvýše pěti až sedmi obcí. S touto variantou by zřejmě souhlasil i Parlament ČR. Občané si již sami ověřili, že jejich obavy z dojíždění na krajský úřad do vzdálenější Jihlavy nebo třeba do Brna jsou zbytečné. K těmto instancím při odvolacím řízení zamíří jen několik jednotlivců. Prakticky převážnou část záležitostí si občané vyřídí přímo v Bystřici.
[*] Kolik vám s novou agendou přibylo úředníků?
Dosud jsme měli 30 až 32 a od letoška máme 63 úředníků. Přitom jsme nenaplnili všech 80 tabulkových míst. Šetřili jsme. Až na výjimky jsou noví úředníci z našeho regionu a jsou obeznámeni s přidělenou problematikou. Nyní vyhodnocujeme pracovní vytížení všech úředníků. Nebránil bych se tomu, abychom jejich výkonnost - za pomoci vhodných ukazatelů - měřili, protože nás přijde každý úředník celkem na půl miliónu korun, z čehož dvě třetiny hradí stát a zbývající část město. To je pro nás ztráta, a proto je ekonomicky nutné hledat úspory.
[*] Upozorňujete i na to, že stát obcím s rozšířenou působností postupně přiděluje další správní povinnosti, ale už se málo stará o jejich finanční krytí. Můžete to vysvětlit?
Například v Senátu jsme na nedávné schůzi projednávali návrhy zákonů, které mají přímý dopad na rozpočty obcí s rozšířenou působností. Je to například návrh zákona o lesních dřevinách, který každé obci III. typu ukládá osm nových povinností, mimo jiné vedení evidence lesních kultur. Náš městský úřad by měl vydávat různá povolení a nakonec i kontrolovat hospodaření v lesích. Na všechny nové úkoly bude zřejmě nutné přijmout další tři či čtyři pracovníky, jenže bez přísunu peněz ze státního rozpočtu.
Na stejné schůzi Senátu se projednávala i novela zákona o vnitřním finančním auditu. Sídla nad 15 tisíc obyvatel budou mít za povinnost přijmout na plný pracovní úvazek auditora. Bystřice má jen 10 tisíc obyvatel, takže bude zřejmě nutný auditor na půl úvazku. Opět bez finančního zajištění. Rovněž nemáme finanční rezervu pro likvidaci živelních pohrom v regionu. Navíc nyní poneseme finanční dopady sankcí za chybné rozhodnutí našich úředníků. Takový případ už řešíme. Další finanční povinnosti nám přidávají kraje, když se nám snaží předat zřizovatelské funkce ke školským a sociálním zařízením. Naprosto absurdní je to, aby "trojková" města, která nedosahují 10 tisíc obyvatel, nesla na svých bedrech vedle ztrátovosti kvůli výkonu státní správy ještě nerovnost vyplývající z nižšího rozpočtového určení daní. Řešením by bylo přeřadit tato města do kategorie nad 10 tisíc obyvatel, nebo všechny tyto "trojky" zrušit!
[*] Při všech záporech spojených se vznikem tzv. malých okresů uvádíte jeden klad, kterým je šance zahájit v nových správních obvodech integraci obcí. V čem by měla spočívat?
Česká anomálie tisíců samostatných obcí v desetimiliónovém státě se totiž bude muset řešit. Spojený model státní správy a samosprávy v malých okresech nabízí příležitost domlouvat se na společném řešení naléhavých problémů v území. Prvním krokem k tomu bylo například přidružení 11 okolních obcí k našemu městu. Přitom nadále mají vlastní samosprávu a lze doložit, že město je neochuzuje. Naopak je to pro obce ekonomicky a daňově výhodnější. Jestliže by obce v celém regionu prošly integračním procesem, pak se větší celek efektivněji spravuje. Úředníci jsou lépe využiti, dalo by se víc peněz do společné pokladny, snáze a hlavně smysluplněji se získají dotace a realizují náročnější investice.
Je ale nutné zamezit zbytečným investicím. Stalo se u nás v jedné obci, že před loňskými komunálními volbami kandidát na starostu populisticky slíbil občanům, že když vyhraje, budou za kubík vody platit pouhých 10 korun. Pomocí politického lobbingu získal státní dotaci na výstavbu nového vodovodu, a to i přesto, že v obci vodovod již existuje - napojený na přivaděč, financovaný ze státních peněz a fungující ve Svazku vodovody a kanalizace Žďársko. K upřednostnění jedné obce na úkor ostatních by nemohlo dojít, kdyby se tento problém v našem malém okrese řešil v rámci integrace, tj. z jednoho centra. Jde o plné přenesení regionálního plánování z krajů na malé okresy.
[*] Vyskytují se i další podobné případy?
Bez hlubšího odborného posouzení vydali starostové v některých obcích finanční prostředky na plynofikaci. Nebrali v úvahu riziko možného zadlužení, když nesplní dané procento připojení domácností na plyn, na které se váže státní dotace. Někde - díky poslanecké iniciativě - staví školu, pro kterou v obci nemají dostatek žáků. Malé obce přece nemohou řešit finančně náročnější investiční akce izolovaně, i když se nechci dotknout rozvážných starostů, kteří i v malých obcích dosáhli dobrých výsledků.
[*] Přihlíží k určité integraci obcí EU, když se na ni obracíte se žádostí o dotace?
Pro jednání s EU je přijatelný jeden partner, který předkládá projekt zahrnující území s větším počtem obyvatel. Mám zkušenost ze svazu vodovodů a kanalizací měst a obcí, který sdružuje celkem 305 sídel a má ještě majoritu v provozní vodárenské firmě. Bruselským úředníkům jsme představili model, který získal z programu ISPA na investici do čistíren a kanalizací 1,6 miliardy korun. Tato dotace nám pomohla realizovat 30 investičních akcí v regionu NUTS 2 Jihovýchod.
[*] Proč požadujete, aby obce III. typu na sebe převzaly starost o územní plánování a regionální rozvoj, která je v agendě krajského úřadu?
Dříve byly okresní úřady od obcí vzdáleny, nyní jsou kraje ještě dál. Úředník kraje z jeho sídla do některého území ani nepřijde. Jak potom může o něm rozhodovat, když se podrobně neseznámí s místními poměry, vzájemnými vazbami a vizemi. V územním plánování je nutné zachytit rozvojové trendy, jaké perspektivy má místní průmysl, výroba biopotravin, turistika atd. Zda se v krajině počítá s ochrannými pásmy apod. Kdy je rozhodující soustředit se na celkové řešení, nikoliv na dílčí zájmy jednotlivých obcí. Proč nebudovat blízko sebe čtyři malé čistírny odpadních vod, ale postavit jednu výkonnější pro několik obcí. Z pozice malého okresu se lépe vnímají všechny souvislosti.
