Regionální aspekty řízení podniku Popisu spojitosti řízení podniku s rozvojem regionu musí předcházet vymezení závislosti mezi jednotlivými činiteli a následné determinování vazeb a okolí. Pro přehlednost je vhodné vnímat tento vztah v rámci regionální - prostorové struktury, která je výsledkem...
Regionální aspekty řízení podniku
Popisu spojitosti řízení podniku s rozvojem regionu musí předcházet vymezení závislosti mezi jednotlivými činiteli a následné determinování vazeb a okolí. Pro přehlednost je vhodné vnímat tento vztah v rámci regionální - prostorové struktury, která je výsledkem rozhodnutí určitých skupin činitelů.
První skupina je stát, jinak řečeno jeho prodloužená ruka - místní státní správa, zajišťující infrastrukturu (dopravu, komunikace, vzdělání, daně a opatření na podporu hospodaření). Druhou skupinu tvoří obyvatelstvo vymezeného teritoria se svými požadavky na práci, s příjmy, s nároky na uspokojování svých potřeb atd. Lidé v regionální struktuře jednak jako koneční spotřebitelé služeb, jednak coby pracovní síly, podnikatelé, investoři, vedoucí manažeři podniků. Třetí a poslední skupinou jsou podniky, které považuji za podstatné v tom smyslu, že jejich vliv na prostorovou strukturu regionu je významný.
Vzájemná podmíněnost
Pro mnoho odvětví jsou jiné podniky primárními dodavateli vstupů či odběrateli konečných produktů. Jejich rozhodnutí o umístění své firmy v nějakém regionu určují tedy prostorovou strukturu dodavatelsko-odběratelského trhu určitého podniku. Koncentrace určitých podniků v nějakém regionu umožňuje úsporu nákladů v důsledku specializace, lokalizace specializovaných podniků služeb, výrobců služeb, vývoj specializované pracovní síly, specifické zařízení infrastruktury atd. Tyto faktory mohou podstatně změnit přitažlivost určitého regionu natolik, že se v těchto souvislostech rozhodování firemního managementu stává navzájem podmíněné.
Většina výrobních podniků, zejména chemických a těch, které využívají přírodní zdroje, ovlivňuje nebo má tendenci ovlivňovat region - životní prostředí regionu v negativním slova smyslu. V řadě oborů hraje stále větší úlohu soustavné zpřísňování předpisů pro ochranu životního prostředí. Tento proces změn prostoru rozhodování pro řízení podniku je pozitivní a pro podniky důležitý.
Odpovědnost managementu v těchto situacích spočívá v předložení objektivně podložených argumentů, které přesvědčí jak veřejné a právní instituce, tak co největší část veřejnosti o správnosti plánovaných záměrů. Vzhledem k aktuálním stavům veřejného mínění, které je demagogicky ovlivňováno sdělovacími prostředky, jedná se většinou o úkol více než obtížný. Rozhodování za popsaných okolností se realizuje v podmínkách kontinuální podnikatelské nejistoty a zvýšeného rizika.
Odpovědnost manažera
Jak se v této situaci bránit nebezpečným chybným rozhodnutím? Je především nutné, aby manažer před závažným rozhodnutím vzal v úvahu nejen řadu okolností, které s řešeným problémem souvisejí, ale zároveň aby si uvědomil svoji odpovědnost. V této souvislosti však musí vědět, vůči komu je zodpovědný. Ve většině případů je profesionální manažer odpovědný především vlastnímu podniku, který jenom řídí, ale nevlastní.
Odpovědnost má však i vůči zákonům a předpisům, zejména je-li třeba vlastník jiné státní příslušnosti, je odpovědný spolupracovníkům a v neposlední řadě i vůči těm etickým hodnotám, které vyznává. V zásadě je možné za odpovědný přístup k řízení považovat rozhodnutí po dokonalé, systematicky a systémově provedené přípravě. Tento přístup však nelze generalizovat, protože je-li v extrémní situaci potřeba rozhodnout rychle, musí být manažer schopen unést i váhu bezprostředního rozhodnutí při podstatně vyšší míře rizika.
Každý podnik dnes rozhoduje v podmínkách nejistoty. Manažer je odpovědný především vlastníkovi podniku, protože ten jej platí, zároveň o něm rozhoduje. Manažer rozhoduje o všem, k čemu je pověřen, zejména o záležitostech, jež hájí kapitál vlastníka a rozmnožování kapitálu. Kdyby manažer nehájil zájmy akcionářů, manažerem nebude. Manažeři se s tímto problémem mají vypořádat i v situacích, kdy rozhodnutí vlastníka nemusí být zrovna nejčistší.
Lidé posuzují jednání manažera, který se tak ocitá pod dvojím dohledem: dohledem vlastníka a jeho zájmů a dohledem podřízených a obecně mnoha lidí. Tíha rozhodování je opravdu značná. Při rozhodování velmi často jde nejenom o ekonomické hodnoty, ale též o některá rozhodnutí, která bezprostředně mohou znamenat ohrožení okolí - negativní zásah do regionu.
Může to být znečištění životního prostředí či ovlivnění zdraví obyvatel regionu nebo zaměstnanců podniku, nebo dokonce ohrožení jejich života.
Pozitivní důsledky nasazení nové techniky se projevují velmi rychle - není však možné zapomenout, že tyto systémy jsou finančně náročné. Zachování zdravého životního prostředí je tedy podmíněno finančními možnostmi. Společnost prostě nejprve musí zbohatnout. Z tohoto hlediska je vysoce cenný vývoj, který umožňuje vstup zahraničního kapitálu a odstraňuje tak negativní bariéry z minulosti (izolaci od okolního světa).
Být úspěšný
Pokud má jakýkoliv podnik v současných podmínkách splnit svůj základní úkol - dlouhodobě tvořit zisk - musí jeho řízení co nejrychleji reagovat na změny vnějších poměrů a považovat prostor regionu za jeden z nejdůležitějších faktorů procesu rozhodování. Základním znakem odpovědného řízení v současnosti je především být úspěšný i v podmínkách turbulence či dokonce chaosu.
Podnik jako hospodařící subjekt je zřízen a má za svůj konstantní cíl tvorbu zisku, která je primárním podnětem existence a fungování podniku. Bez tohoto podnětu podnik zaniká. A v tomto bodě se střetává zájem podniku se "zájmem regionu". Manager podniku je postaven před rozhodování, které má své etické a odpovědnostní aspekty.
Rozhodování je výběrem jedné z několika možných variant, která má vést k dosažení stanoveného cíle. Povinností manažera je využít svých pravomocí a odhodlat se k činu. To je rozhodnout a nést za své rozhodnutí odpovědnost. V tomto pojetí rozšiřuji chápání rozhodování. Domnívám se, že na efekt řízení má vliv především příprava, která rozhodnutí předchází, a následné systematické úsilí, které směřuje do úspěšného konce. Rozhodnutí a dokonalá příprava rozhodnutí je jedna věc, podmínky, ve kterých manažer pracuje, je záležitost úplně jiná. Podmínky se musí vždycky vzít v úvahu. Především jsou to nejenom vnitřní podmínky daného systému, ale i vnější, tzn. okolí řízeného objektu.
Problém organizace a řízení ve vztahu k regionu se postupně, ale velmi rychle dostává do jiné polohy: humanizace práce vyvolává nutnost řešit zcela nové problémy, a to především ve vztahu "člověk - prostor - systém", "člověk - region - technický systém".
Ivana Mandysová,
doktorandské studium
katedra veřejné správy a regionálního rozvoje,
Fakulty ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice