Na lichotivém čtvrtém místě se v žebříčku regionů podle návštěvnosti dlouhodobě udržuje Královéhradecký kraj. Na svém území má i takové turistické atraktivity, jako je ZOO Dvůr Králové (největší chovatel afrických zvířat v Evropě a 6. nejnavštěvovanější místo v ČR), pozdně barokní zámek Dětenice, Prachovské skály v Českém ráji, Galerii Zdeňka Buriana či státní zámek Ratibořice.
Konference na podporu regionálního cestovního ruchu, uspořádaná v září zejména pro zástupce obcí a měst agenturou Pragopublic v Hradci Králové pod záštitou poslankyně Parlamentu ČR Ing. Hany Orgoníkové a poslance Evropského parlamentu, předsedy Svazu měst a obcí ČR Ing. Oldřicha Vlasáka, si však vytkla za cíl přiblížit způsoby, jak turisty a další návštěvníky přivábit i do dalších míst regionu a jak je zároveň možné tyto nové projekty podpořit.
EVROPSKÉ PENÍZE POMÁHAJÍ
Právě Ing. Oldřich Vlasák připomíná, že sektor cestovního ruchu se stal jedním z nejdříve a nejintenzivněji krizí postižených úseků ekonomik ve světě i v České republice. "Podobně jako jinde v Evropě klesá i v naší zemi počet turistů, snižuje se počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních," konstatuje. "V ČR je však tento pokles výraznější; protože zatímco v Evropě byl v polovině letošního roku zaznamenán pokles o 3 %, v naší zemi to bylo o více než 10 %. Významné snížení příjezdů lze například zaznamenat u britských a nizozemských turistů, a to o více než 25 %. Nejdůležitější zahraniční klientelou přitom pro nás stále zůstávají němečtí turisté, následují Italové, Britové, Poláci, Rusové a Slováci."
I z pozice poslance Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák potvrzuje, že Evropská unie nemá vlastní pravomoci v oblasti cestovního ruchu, a proto ani nedisponuje vlastními finančními nástroji vyhrazenými zvlášť pro toto odvětví. Cestovní ruch je tak na úrovni Společenství podporován prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Díky tomu obce a města mohou využívat finanční možnosti jednotlivých regionálních operačních programů a národních odvětvových operačních programů.
Ing. Klára Dostálová, ředitelka Centra EP, už na konferenci upozornila na tehdy teprve ještě chystanou výzvu v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod do priority cestovní ruch. Nyní však už obce, podnikatelé, neziskové organizace a další subjekty do ní mohou až do 29. 1. 2010 podávat projekty v oblasti infrastruktury (například pro lázeňskou či golfovou turistiku, zimní a letní sporty, ubytovací zařízení, cyklostezky, muzea, budování infocenter apod.). Mohou však předkládat projekty také v oblasti marketingu a propagace.
PŘEHODNOTIT PROGRAMY? ALE CO POSÍLIT?
JUDr. Čestmír Sajda, MBA, který byl na konferenci pozván jako odborník na evropské fondy, je přesvědčen o tom, že operační i regionální operační programy nabízejí dostatek příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu. Pokud by se měly - i s ohledem na dopady globální ekonomické krize - přehodnocovat, pak by podle jeho názoru změny měly nastat spíše v procesu výběru projektů a zaměření výzev, případně v přenastavení některých indikátorů, které limitují potenciál regionálního rozvoje, mimo jiné rovněž v oblasti cestovního ruchu.
Ing. Oldřich Vlasák v té souvislosti zdůrazňuje, že významným předpokladem cestovního ruchu je odpovídající dopravní infrastruktura. "V cestovním ruchu je čas zcela kritickou veličinou. Trvá-li totiž cesta za některým turistickým cílem příliš dlouho, turisté se mu prostě vyhnou. Například typický návštěvník Královéhradeckého kraje v něm stráví dva až čtyři dny. To je příliš krátký čas na to, aby jeho značnou část marnil v autě, autobuse či ve vlaku. Pokud by se některé operační programy s ohledem na dopady ekonomické recese opravdu přehodnocovaly, doporučil bych některé měkké projekty v nich upozadit a prostředky přesměrovat do dopravní infrastruktury," konstatuje Ing. Oldřich Vlasák, který v minulosti zastával i post královéhradeckého primátora a členem zastupitelstva v krajské metropoli je dosud.
Jednotlivé obce a města mohou také rozvíjet partnerskou tzv. twinningovou spolupráci s městy a obcemi v zahraničí. "Partnerství je pro regionální cestovní ruch velmi důležité. Dnes se totiž nezaměřuje jen na kulturní a sportovní spolupráci, stále více je preferována výměna zkušeností, ekonomická spolupráce nebo spolupráce na společných projektech místního rozvoje v rámci evropských programů," uzavřel Ing. Oldřich Vlasák.
IVAN RYŠAVÝ
Cestovní ruch podle různých kategorií turistů
Na konferenci v Hradci Králové se zdůrazňoval fakt, že zejména v regionálním cestovním ruchu lze vytvářet nabídku "šitou na míru" jednotlivým kategoriím turistů. Je to trend, který se prosazuje v celém světě a přináší překvapivé úspěchy. Uvádíme dva příklady.
Zážitková gastronomie. Mgr. Josef Neufus, který nyní řídí hotel Hilton v Káhiře, tak označuje poskytnuti gastronomicke služby spolu s jakousi "přidanou hodnotou" nad ramec uspokojení základních potřeb, tedy nasycení a napojení. Typickými příklady jsou podle něho restaurace, pivnice, bary, kavárny, cukrárny provozované v historických objektech nebo objektech jinak zajímavých. Ať už jde o panoramatický výhled, stylový design, dřívější návštěvu významné osobnosti, ojedinělé architektonické řešení apod. Ovšem zážitkem může být, jak Mgr. Josef Neufus uvedl na konferenci, i gastronomie sama o sobě. Gastronomie je navíc typickým příkladem projevu lokální či regionální subkultury. Velkou chybou je snaha kuchařů dělat tzv. mezinárodní kuchyni. Ve skutečnosti nic takového neexistuje. Očekává-li návštěvník jižních Čech kulinářské zážitky, pak určitě nestojí o to, aby ochutnal "steak Hawaj" nebo pizzu, ale rád se porozhlédne po cmundě nebo kulajdě a během houbařské sezony bude očekávat smaženici z pravých hřibů. A v pondělí se bude trumfovat s kolegy v zaměstnání, kdo co kde ochutnal a zažil originálnějšího...
Technické památky. Ředitel Hospodářské komory hl. m. Prahy Zdeněk Kovář na konferenci hovořil o projektu Praha technická. V rámci projektu, který pod tímto názvem rozvíjí právě Hospodářská komora, si mohou zájemci například projít podzemní tunely - kolektory, v nichž je uložena převážná část inženýrských sítí zajišťující chod moderního velkoměsta. Hospodářskou komorou proškolení odborníci ze společnosti Kolektory Praha, a. s., zájemce seznámí s technologií výstavby kolektorů a se způsobem uložení inženýrských sítí. Ukážou í centrální dispečink s jedním z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Lze si také prohlédnout i důlní nádraží a svézt se důlní lokomotivou i projít se pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších.
Do Královéhradeckého kraje vábí návštěvníky i zámek Kuks.
Ing. Oldřich Vlasák: Jsem poněkud skeptický k efektivitě některých, i z evropských fondů podporovaných marketingových aktivit. Všichni jsme se jistě už setkali se stohypropagačních brožur vytištěných na křídovémpapíře, které leží ladem v kancelářích. Naopak při návštěvě mnoha zajímavých památek si často nemůžete zakoupit základní informační leták, protože neexistuje. Z Integrovaného operačního programu je na marketing a propagaci ČR na národní úrovni k dispozici 34,5 mil. eur. Další prostředky jsou k dispozici v regionálních operačních programech. Je proto velkou výzvou tyto peníze využít opravdu efektivně.
"Peněz je třeba, ale dobrých nápadů také," říká poslankyně Ing. Hana Orgoníková
Zářijová konference na podporu regionálního cestovního ruchu, která se uskutečnila v Hradci Králové, by mohla být v Královéhradeckém kraji začátkem nové tradice. Podobné konference umožňující výměnu zkušeností mezi zástupci municipální sféry na straně jedné a odborníky na turismus na straně druhé nad konkrétními věcnými tématy jsou totiž velmi užitečné, takže podobná konference by se určitě měla zopakovat i napřesrok. Soudí tak Ing. Hana Orgoníková, která voliče Královéhradeckého kraje zastupuje v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR už od roku 1992.
Právě regionální cestovní ruch se totiž podle ní může stát jednou z příležitostí, jak mohou města, obce i svazky obcí zmírňovat dopady globální hospodářské recese a čelit rostoucí nezaměstnanosti na svém území.
Čím tedy mohou obce a města ve vašem kraji lákat turisty a další návštěvníky na své území?
Královéhradecký kraj má mnoho turistických atraktivit. Ať už budeme mluvit o Krkonoších, o něž se "dělí" s Libereckým krajem, nebo o Orlických horách či Kladském pomezí, o řadě hradů a zámků, jako jsou Dětenice, Opočno, Nové Město nad Metují či třeba Kuks. Ale stejně tak to mohou být prvorepublikové vojenské pevnosti nebo mnohá města. K Jičínu se už dvě desetiletí váže novodobá tradice "města pohádky", která tam rok co rok přivádí tisíce dětských i dospělých návštěvníků. Do Hradce Králové zase mnozí tuzemští i zahraniční návštěvníci přijíždějí speciálně za jeho jedinečnou moderní architekturou "salonu republiky" z počátku 20. století spjatou například se jménem architekta Josefa Gočára. A kdybych chtěla náš kraj "načít" ještě z jiného soudku, určitě bych nesměla zapomenout na "Afriku" ve Dvoře Králové. Tohle vše - a nejen tohle vše - zařadilo Královéhradecký kraj na 4. místo v žebříčku regionů podle návštěvnosti. Myslím si, že však máme ještě na víc. Podle mého názoru to chce, aby starostové a další zastupitelé spolu s místními podnikateli v cestovním ruchu více hledali možnosti, jak společně danou obec nebo mikroregion zviditelnit a učinit pro návštěvníky zajímavější. Může to být třeba kvalitní in-line dráha, protože - pokud vím, takové v ČR chybějí a tisíce českých bruslařů za nimi dojíždějí až do Německa. Zejména bude-li mít in-line dráha i dostatečné zázemí v podobě ubytovacích a stravovacích zařízení, vyřeší se u ní parkování apod. Jinou kategorii turistů zase může oslovit, jak na to konference rovněž poukázala, zajímavá místní gastronomická nabídka. I já sama se teprve nedávno dozvěděla, že kupříkladu v už zmíněném Kladském pomezí si lze pochutnat na Pavlišovském řízku a v Orlických horách zase na Chlenské uzenině a Ličenském pečivu. Hořické trubičky pochopitelně znám velmi dobře. V některém mikroregionu obce mohou podpořit své podnikatele v cestovním ruchu a společně si pořídit techniku na zimní protahování a údržbu běžeckých stop. Koneckonců, hodně možností se otevírá i v rámci místních akčních skupin (MAS), které přece stojí na principu spolupráce samosprávy, místních podnikatelů a neziskového sektoru. Tam je jistě možné společně hledat a nacházet dobré nápady, jak cestovní ruch v místě podpořit a případně k tomu vytvořit i nová pracovní místa.
Jaká by přitom měla být úloha kraje a státu?
V tom či onom mikroregionu nebo v té či oné obci, městě může existovat sebezajímavější nabídka pro turisty nejrůznějšího ražení, ale pokud se za touto nabídkou bude muset návštěvník vypravit po rozbitých silnicích, asi od svého předsevzetí upustí. A nenarážím jen na nedokončenou dálnici D11 či rychlostní silnici R35. Tady je role především státu. Líbí se mně, že například Regionální operační program Severovýchod pamatuje i na podporu cestovního ruchu, byť by jistě podle představ obcí a podnikatelů mohla být ještě vyšší. A jsme-li u role krajů, chci připomenout rodinné pasy, tedy projekt podporující rodiny s dětmi, jimž nabízí různé slevy v oblasti volnočasových aktivit. Do tohoto projektu vstoupil také Královéhradecký kraj. Jsem ráda, že na konferenci k rozvoji regionálního cestovního ruchu v Hradci Králové se mluvilo právě o rodinných pasech a ukázaly se možnosti, jak by se do tohoto projektu mohly zapojit další příspěvkové organizace měst a obcí typu muzeí, koupališť, sportovních zařízení, ubytovacích služeb či pořadatelé různých festivalů a dalších kulturních akcí.
Městům a obcím ovšem klesají daňové příjmy. Neodsunou nyní projekty podobného druhu kvůli nedostatku peněz na jejich financování?
Shánět nyní peníze na financování či kofinancování velkých infrastrukturních projektů dnes pro starosty skutečně není snadné. Ale projekty, o nichž hovoříme, obvykle nevyžadují milionové, ba ani statisícové investice. V těchto případech to možná ještě více než peníze chce hlavně dobrý nápad a pevnou vůli jej uskutečnit.
IVAN RYŠAVÝ
Na konferenci v Hradci Králové se maskotu projektu rodinných pasů Veverčáku Čendovi podařilo nechat se vyfotografovat i s poslankyní Ing. Hanou Orgoníkovou.
