Neosvědčily a v příštím programovém období EU by už neměly existovat. Hlasy tohoto druhu na adresu regionálních operačních programů nejsou ojedinělé. Jenže i stejně silné hlasy oponentů naznačují, že ani případný »společný« ROP by se nemusel všem v budoucnu zamlouvat.
Když ve druhé polovině března navštívil Českou republiku eurokomisař pro regionální rozvoj Johannes Hahn, lidé z jeho okolí (pod podmínkou, že nebudou citováni) tvrdili, že regionální operační programy (ROPy) v naší zemi dobře fungují a jejich řídicí orgány mají vysokou úroveň.
Jedním dechem však zároveň dodávali, že je na Česku, aby si samo rozhodlo, zda si tyto programy ponechá také v příštím programovém období EU, byť by k tomu měly projít i radikální transformací. Nebo zvolí-li ČR jejich sloučení do jednoho, případně bude-li rozvoj území řešit třeba jen prostřednictvím tematických programů. Úředníci z Bruselu tak opatrně a nepřímo reagovali na diskusi, která se v poslední době u nás čile rozvíjí a jejíž podstatou je otázka dalšího osudu ROPů po roce 2013.
ASOCIACE KRAJŮ: NECHCEME CENTRÁLNĚ ŘÍZENÝ PROGRAM
Nejprve totiž 2. března po svém jednání Asociace krajů ČR (AK) deklarovala, že záměr vlády sloučit stávající ROPy do jediného je pro hejtmany nepřijatelný. Notabene když tyto programy patří u nás dlouhodobě k těm vůbec nejúspěšnějším v čerpání evropských prostředků.
Jak uvedl místopředseda AK ČR, hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek, sloučení programů do jednoho »je krok zpět k modelu, který ČR měla v roce 2008 (Společný regionální operační program, SROP - pozn. redakce) a čerpání bylo velmi problematické. Jasně se ukázalo, že systém těžící z podrobné znalosti regionu je efektivnější. Jsme připraveni jednat o úpravách systému, změnách složení regionálních rad, ale nesouhlasíme se sloučením ROPů do jednoho, centrálně řízeného.«
SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV: DĚLME DOTACE NÍŽE NEŽ NA KRAJI
Jen o pouhých pět dnů později se ozvalo Sdružení místních samospráv ČR (SMS). To naopak natvrdo prohlásilo, že ROPy za šest let své existence ukázaly, »kudy cesta nevede«. »ROPy se neosvědčily. Obce je rozhodně dále nechtějí,« stálo v předmětu e-mailové zprávy, kterou kancelář SMS rozeslala médiím. Zpráva pak upřesnila, že nové programové období by mělo přinést dělení finančních prostředků z Evropské unie na nižší než krajské úrovni. »Je pochopitelné, že část vlivových struktur včetně Asociace krajů a některých dalších organizací existenci ROPů chce zachovat i po roce 2013, pokud ze systému profituje. Já i mí kolegové, obyčejní starostové, kteří fungování ROPu zažili na vlastní kůži, však nad tím jen kroutíme hlavou,« vyjádřil své přesvědčení Josef Zicha, starosta osmisethlavé obce Vysoké Pole na Zlínsku. Právě jeho slova převzala i tisková zpráva SMS.
SVAZ MĚST A OBCÍ: O PENĚZÍCH ROZHODOVAT TAKÉ NA ÚROVNI ORP
Jestliže zmíněná tisková zpráva AK ČR vzbuzovala dojem, že s hejtmany je v této věci zajedno rovněž Svaz měst a obcí (SMO) ČR, pak vyjádření jeho místopředsedy pro evropské záležitosti Ing. Oldřicha Vlasáka pro Moderní obec je neutrálnější. »Prioritou SMO je při přípravě období 2014-2020 zejména zajištění dostatečného množství finančních prostředků, které budou nasměrovány na řešení potřeb měst a obcí. Podstatným požadavkem Svazu je zohlednění urbánní a územní dimenze ve všech budoucích operačních programech. Je třeba zmínit, že SMO podporuje snížení počtu operačních programů a sjednocení podmínek pro čerpání finančních prostředků, v tomto ohledu se nebráníme revitalizaci SROPu. Je pravdou, že ROPy jsou velice rychlé v čerpání. Na druhé straně však bylo možno zaznamenat řadu problémů včetně rozdílných podmínek, a jejich přínos nelze pro obce a města označit ve všech regionech za stejně významný,« uvedl Oldřich Vlasák, který je také místopředsedou Evropského parlamentu.
Naznačil rovněž řešení, které se spíše kloní k představám Sdružení místních samospráv: »V SMO považujeme za potřebné, aby budoucí implementace strukturálních fondů byla v území aglomerací, měst a obcí včetně úrovně obcí s rozšířenou působností (ORP) efektivně koordinována, a umožnila tak účelné využití evropských zdrojů. Svaz navrhuje dva typy intervencí: Zaprvé přímé intervence pro obce a města jako příjemce podpory. Zadruhé intervence jiných subjektů na území aglomerací, měst a obcí, které by města a obce s řídicími orgány koordinovala. Na úrovni ORP by mohly vzniknout orgány podle vzoru poradních sborů na bázi bývalých okresních shromáždění okresních úřadů, které by zastupovaly všechny obce a státní správu v území a spolupracovaly by při koordinaci budoucích intervencí strukturálních fondů a paralelně také při koordinaci a konsolidaci výkonu veřejné správy na území ORP. Úroveň ORP by zároveň byla důležitá i pro oblasti venkova, v nichž návrhy nařízení pro kohezní politiku a pro politiku venkova předpokládají silnou roli pro tzv. komunitní nástroje lokálního rozvoje. Realizace intervencí v území by tak byla přímo provázána na demokraticky volená zastupitelstva obcí,« konstatoval Oldřich Vlasák.
»OERPÉČKA«, NEBO »MASKY« S METODOU LEADER?
Jestliže však Oldřich Vlasák mj. sází na obce s rozšířenou působností, tajemník SMS ČR Mgr. Tomáš Chmela připomíná ještě další možnost. Tvrdí totiž: »Existenci "jednotného" ROP do jisté míry předjímá samotné vládní prohlášení, které mluví o razantní redukci počtu operačních programů. SMS ČR takový návrh, který by znamenal i vznik jakéhosi "integrovaného" či "sdruženého" ROP, podporuje s významnou podmínkou, tedy že významná část implementačních struktur bude posunuta na ještě nižší úroveň směrem do území, než je tomu u současných ROPů. Celkem bez povšimnutí zde souběžně se systémem ROPů funguje pro venkov nesmírně cenný, efektivní a úspěšný Program rozvoje venkova (viz rozhovor s ministrem Petrem Bendlem na str. 18 - pozn. redakce), který s poměrně nepatrnou finanční alokací dovede plošně posilovat infrastrukturu v obcích, ale i konkurenceschopnost venkovské ekonomiky. Často se využívá metoda LEADER, kdy jsou do rozhodování a dozorování nad vynakládanými prostředky zapojeni jak představitelé samospráv, tak zástupci neziskového sektoru a soukromých subjektů. Na této úrovni je vůbec nejsilnější veřejný dohled a kontrola. Výhody principu partnerství si uvědomuje i Evropská komise, která tento trend hodlá dále podporovat. Dovedu si představit, že by z těchto zkušeností mohla čerpat i budoucí implementační struktura jednotného ROP po roce 2013.«
BYL BY NOVÝ PROGRAM OPRAVDU LEPŠÍ?
Jedno je jisté: Regionální operační programy patří v Česku k nejúspěšnějším - pokud jde o čerpání evropských peněz. Diskuse, jak to ostatně vyplývá i z ankety mezi představiteli úřadů regionálních rad, by se měla vést o tom, co je v nich pozitivního a co se případně už přežilo či zjevně neosvědčilo.
Jistěže lze ROPy zrušit. Stejně jako je možné do všech světových stran rozprášit jejich odborné týmy, které se šest let nesnadno vytvářely a jež spravují peníze z fondů EU i veřejných zdrojů ČR, aby je formou dotací co nejrozvážněji směřovaly na rozvojové investiční projekty, z nichž mají místní obyvatelé a region co největší přínos. Jenže zůstává neodbytná otázka, zda nový program (nové programy) bude hned zpočátku fungovat tak dobře, jak se to ROPy u nás dnes již naučily. Úsloví »nevylévat s vaničkou i dítě« by možná bylo dobré si připomenout i v této souvislosti.
Změny v ROPech po roce 2013 jsou nutné. Zánik těchto programů by však regiony poškodil, shodují se zástupci úřadů regionálních rad
ANKETA
Které případné změny byste v příštím programovém období Evropské unie shledali jako nutné pro »nové« regionální operační programy, pokud by zůstaly zachovány?
Radek Polák, mluvčí ROP Jihozápad: Další zjednodušení administrativní zátěže žadatelů a příjemců, změny v oblasti monitorování nebo hodnocení projektů, kdy žadatel předloží projektový záměr a teprve po jeho schválení bude činit kroky k realizaci projektu. V průběhu celých pěti let od schválení ROP Jihozápad jsme se snažili zpřehlednit a sjednotit dokumentaci. Chtěli jsme ji žadatelům a příjemcům předkládat v co nejsrozumitelnější podobě při zachování příslušné odbornosti. Tímto směrem by měly operační programy jistě pokračovat. Podařilo se nám také nastavit fungující systém vzdělávání žadatelů a příjemců a od začátku s nimi intenzivně komunikujeme. Takovouto komunikaci vidíme jako stěžejní pro předcházení problémů a je třeba se na ni zaměřit i v budoucnosti. Hodnoticí a výběrová kritéria zaměřit s ohledem na principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) a strategii daného programu. Pomoci může také užší vymezení podporovaných aktivit s ohledem na aktuální socioekonomickou situaci, zacílením na integrované přístupy při formulaci projektových záměrů a zohledněním sub-regionální dimenze.
Mgr. Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady Severovýchod: Na řízení ROP v dalším programovacím období se musí ještě více podílet zástupci měst a obcí je přitom nutno spolupracovat i s dalšími hospodářskými a sociálními partnery. Je třeba upravit postavení regionální rady v celé řadě více či méně technických aspektů. Strategie ROPu musí být více koncentrovaná na nějaké téma. Musí jít o strategii šitou na míru danému území. A to bez spolupráce krajů, měst a obcí a dalších partnerů nebude možné. Sdružení místních samospráv se mýlí, když říká, že by bylo možno rozdělovat peníze na nižší úrovni ze strukturálních fondů »nárokovým způsobem«. To není a nebude možné, tak nikdy strukturální fondy ze své podstaty nefungovaly. O čem mluvíme, je, že úroveň NUTS 2, (s níž Evropská komise jako nejnižší možnou v tomto oboru počítá), je ta nejefektivnější úroveň pro administraci fondů EU: Dokáže ještě plnit všechny odborné požadavky (a není jich opravdu málo) na programování, kontrolu, řízení, monitorování a hodnocení programu a zároveň je dostatečně blízko svým »klientům«. To, že v EvU převažují regionální operační programy nad tematickými, je toho důkazem. Druhou věcí je však jednání, jaká konkrétní podpora má jít do konkrétního místa v regionu. Tam musí mít slovo nejen region, kraj, ale také místní samosprávy, to je zřejmé.
Ing. Ivan Matulík, ředitel Úřadu Regionální rady Střední Morava: Zkušenosti s fungováním regionálních rad pochopitelně přinášejí i inspiraci pro změny. Dosavadní zkušenosti ukazují, že nebylo úplně šťastné, aby regionální rady nebyly podřízeny přímo vládě. Ostatně právě požadavek na změnu koordinace evropských peněz z MMR na vládu je jedním z požadavků, které Asociace krajů ČR předložila společně se Svazem měst a obcí ČR a Hospodářskou komorou ČR. Zde je také požadavek zapojení partnerů do rozhodování a naplnění principu partnerství tak, jak o něm mluví Evropská komise ve svých výchozích dokumentech pro nové plánovací období. Zmíněnými partnery jsou právě ministerstva, města, obce, neziskové organizace apod. Právě partnerství vytvořené na regionální úrovni může zajistit efektivní a flexibilní systém pro všechny zájemce o evropskou podporu.
Bc. Kateřina Dobešová, odd. komunikace, Úřad Regionální rady Jihovýchod: Základem pro příští programové období je kvalitní strategie pro využití evropských fondů. Rádi bychom se v ní zaměřili na inovace, vzdělávání, mobilitu, vodní hospodářství a další témata, která jsou rozhodující pro rozvoj jižní Moravy a Vysočiny a zároveň jsou v souladu s kohezní politikou EU. Proklamované »nárokové« neúčelové dotace, rovnoměrně rozprostřené po území jsou u Evropské komise jako poskytovatele neobhajitelné. Co však bylo a je podporováno, jsou místní akční skupiny (MAS), s nimiž do budoucna určitě počítáme. Samozřejmě platí, že chceme, společně s partnery v regionu, najít nejvhodnější strategii a priority, kam a jak efektivně využít dostupné finanční prostředky a zúročit všechny cenné zkušenosti z šesti let čerpání evropských dotací pro region Jihovýchod. Známe mnohem lépe potřeby regionu než centrální ministerstva - jsme v úzkém kontaktu se starosty obcí, neziskovými organizacemi, kraji. Dokážeme zajistit kontinuitu, navázat na minulé programové období a rozvíjet již realizované projektové záměry ve smysluplných krocích. Současně také dlouhodobě pracujeme na co největším zjednodušení a odstranění přebytečné administrativy pro příjemce dotací. Jde například o elektronizaci - zmenšení počtu požadovaných dokumentů, zrychlení a zjednodušení administrace a využití webových aplikací pro finanční a ekonomické analýzy a Monitorovací zprávy.
Ing. David Sventek, MBA, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko: Přestože ROPy začínaly v roce 2007 na rozdíl od ministerstev od nuly, podařilo se v regionech vytvořit systém, který se ukazuje být lepší, pružnější. Dosahujeme lepších výsledků, znalostní potenciál týmů v regionech je obrovský. Důvod je v tom, že pro regionální rady je investování a správa evropských fondů jedinou a hlavní náplní práce. Ministerstva řeší spoustu dalších agend. Do budoucna se nabízí změnit složení výboru regionální rady a kromě zvolených krajských zastupitelů do něj přizvat zástupce ministerstev, hospodářských a sociálních partnerů. Také by se mělo využít to nejlepší z regionálních rad napříč republikou a nastavit postupy a procesy tak, aby byly jednodušší a vstřícnější vůči žadatelům a příjemcům. Samozřejmě s nutností zachování podmínek, které vyžaduje evropská i česká legislativa a jež bohužel nejsou jednoduché. Je třeba najít rovnováhu mezi mírou zjednodušení a nezbytnou kontrolou a transparentností. Osobně se přikláním k většímu zapojení měst, obcí či místních akčních skupin na venkově do celého systému správy evropských fondů. Věřím v tzv. místně orientovaný přístup, který není nic jiného, než že neexistují univerzální recepty pro specifická území, ale je nezbytné vycházet z vnitřního potenciálu měst, subregionů. Na těchto územích pak realizovat vlastní, dobře promyšlené, ucelené rozvojové strategie.
Bc. Vojtěch Krump, odd. komunikace a publicity, Úřad Regionální rady Severozápad: V případných změnách se musí sodrazit především potřeby a zkušenosti příjemců dotací. Ti volají hlavně po zjednodušení a zrychlení procesu administrace ve všech fázích. Vytváření dalších struktur a jejich zapojení do rozdělování dotací by žádaný posun asi nepřineslo a navíc by patrně zvýšilo náklady na administraci. Širší zapojení města a obcí je ovšem důležité a potřebné při nastavení zaměření programu, tedy při jeho přípravě.
Sportovnímu centru v Chodově na Sokolovsku, které je majetkem města, dlouho chybělo dostatečné sociální zázemí pro sportovce. To se díky podpoře z ROP Severozápad však už změnilo. Město nyní v centru chystá i výstavbu sportovní haly a mají tam přibýt rovněž nové kabiny, stejně jako přírodní amfiteátr k odpočinku i koncertům pod širým nebem.
FOTO: ARCHIV
