Postavení místní správy je zakotveno Ústavou Řecké republiky, zejména články 101 a 102. V nich se mimo jiné uvádí, že veřejná správa je organizována podle principu decentralizace a rozdělení země bude provedeno na základě geografických, hospodářských, sociálních a dopravních podmínek.
V zemi existují dvě úrovně místní samosprávy, vyšším hierarchicky postaveným stupněm je pak správa regionální. Na místní úrovni se u prvního stupně samosprávy jedná o 900 municipalit a 133 komunit, které se oproti municipalitám liší především způsobem fungování a metodou volby svých orgánů. Druhá úroveň místní samosprávy se až na tři výjimky kryje se správními obvody prefektur, které jsou současně rovněž orgány státní správy. V druhém stupni místní správy může být region dále rozdělen na menší jednotky označované jako eparchion (takové členění se využívá zejména pro odlehlé a ostrovní oblasti). Vyšší správní úrovní země je 13 regionů.
Podle článku 105 ústavy má přiznáno zvláštní postavení, odvozené od historického vývoje, území poloostrova Athos. Tento region je samosprávnou součástí Řecké republiky, státní moc je zde zastupována guvernérem. Zvláštní právní statut Athosu je uznán i Evropskou unií (zejména se jedná o oblast daňovou a způsob přiznávání trvalého pobytu novicům a mnichům).
Správní orgány
[*] První úroveň místní správy. Komunita je řízena zastupitelstvem a prezidentem, který je zodpovědný za implementaci rozhodnutí zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva se pohybuje v rozmezí 7 - 11. Obvody komunity jsou zastoupeny na jednáních zastupitelstva svým předsedou, který se zde může vyjadřovat k projednávané problematice a podávat návrhy.
Orgány municipality jsou zastupitelstvo municipality, výbor radnice a starosta, jehož úkolem je realizace rozhodnutí přijatých zastupitelstvem. Zastupitelstvo municipality má v závislosti na její velikosti 11 - 41 členů. Počet členů radničního výboru se odvozuje od velikosti zastupitelstva, je vždy lichý a činí 3 - 7. Výbor je zodpovědný za návrh rozpočtu, procedury v oblasti zadávání veřejných zakázek a další úkoly, které na něj může přenést zastupitelstvo. Věkový limit nutný pro možnost kandidatury do zastupitelstva municipality nebo komunity i na funkci starosty je 21 let.
Pro vznik nové komunity je podmínkou minimální počet 1500 obyvatel, finanční soběstačnost (tzn. schopnost generovat příjmy alespoň v rozsahu nezbytných výdajů) a souhlas tří čtvrtin oprávněných voličů žijících na území nově vznikající komunity. Rovněž municipalita nebo komunita, od které se chce nová komunita oddělit musí zůstat finančně soběstačná a musí mít i po oddělení minimálně 2500, respektive 1500 obyvatel. Spojení municipalit nebo komunit může být provedeno po schválení třípětinovou většinou v zastupitelstvu nebo nadpoloviční většinou dotčených voličů. Komunita se může spojit s municipalitou po souhlasu poloviny voličů žijících v komunitě a souhlasu absolutní většiny zastupitelstva municipality.
[*] Druhá úroveň místní správy. Základním orgánem této úrovně správy je zastupitelstvo prefektury, v jehož kompetenci je správa veškerých záležitostí prefektury s výjimkou těch, které jsou svěřeny do rukou prefekta nebo výboru prefektury. Počet členů zastupitelstva prefektury je 21 - 37 a je vždy lichý. Pro voletitelnost do zastupitelstva prefektury je věkový limit 23 let. Obdobné omezení platí i pro prefekta, který může vykonávat úřad pouze dvě po sobě následující období.
Výbor prefektury je složen z předsedy a dalších 4 nebo 6 členů. Výbor je rozhodovací orgán zodpovědný za rozpočet, organizaci tenderů a výkon dalších rozhodnutí přenesených na něj zastupitelstvem. Připravuje podklady pro jednání zastupitelstva.
Navenek zastupuje územní orgán prefekt, jenž je zodpovědný za implementaci rozhodnutí zastupitelstva. Na úrovni prefektury působí jako poradní orgán finanční a sociální výbor, ve kterém zasedají zástupci místního sdružení municipalit a komunit, zaměstnaneckých a zaměstnavatelských svazů, obchodní komory, vědeckých organizací, spolků a zaměstnanců úřadu prefektury.
Na územích, kde je zřízen eparchion, se ustavuje rovněž odpovídající výbor ze zástupců území v zastupitelstvu prefektury. Předsedou tohoto výboru je zástupce většinové strany celého zastupitelstva prefektury, který v rámci vnitřních voleb získá nejvyšší počet hlasů.
Volby do obou úrovní místních samosprávných orgánu jsou organizovány na stejném principu. Zvolení kandidáti získávají čtyřletý mandát. Tři pětiny křesel získává kandidátka, která obdrží ve volbách většinu hlasů, zbylá křesla se rozdělují mezi zbývající strany na poměrném základě. Starosta, prezident komunity a prefekt jsou voleni přímo ve stejných volbách jako zastupitelstvo. Každá volební kandidátka současně obsahuje jméno kandidáta na funkci starosty, prezidenta komunity nebo prefekta.
[*] Regiony. Vládu zastupuje na úrovni regionu krajský tajemník, kterému je svěřena implementace vládních rozhodnutí v regionálních záležitostech. Je také zodpovědný za řízení regionální administrativy, policie, přístavu a hasičských sborů, předsedá regionální radě a správní radě regionálního rozvojového fondu.
Mezi další úkoly krajského tajemníka patří dohled nad místními orgány a veřejnými organizacemi zřízenými v regionu, nad kterými neprovádí dohled jiná úroveň veřejné správy.
V oblasti nabídky veřejných služeb poskytovaných regionem spadá do jeho kompetence stanovení koncepce jejich rozvoje, koordinace, dohled a zajišťování veškerých dalších funkcí jim přiznaných.
Regionální rada je orgánem demokratického plánování v regionu, je zodpovědná za rozvoj regionu v následujících oblastech:
předkládání návrhů centrálním institucím v oblasti veřejných zakázek a stanovování rozvojových politik, jež se dotýkají záležitostí regionu,
v rámci střednědobého národního rozvojového plánu sestavení regionálního rozvojového plánu, s ohledem na návrhy orgánů místní úrovně,
v případech stanovených zákonem vydává rozhodnutí k ročním rozvojovým plánům prefektur,
přiděluje zdroje pro realizaci veřejných zakázek na místní a prefekturální úrovni v rámci veřejného investičního plánu.
V regionální radě jsou zastoupeni:
krajský tajemník regionu jako předseda,
prefekti z území spadajících do regionu,
jeden zástupce každé místní unie municipalit a komunit,
po jednom zástupci z vybraných regionálních organizací, jako jsou obchodní komory, Řecká technická komora, Řecká finanční komora, odbory zaměstnanců ve veřejném sektoru, zaměstnanecké organizace a další.
Z důvodu snadnějšího přizpůsobení evropským strukturám byl v každém regionu zřízen jako soukromá právnická osoba regionální rozvojový fond. Fond je dozorován Ministerstvem vnitra, veřejné správy a decentralizace a má tyto úkoly:
řízení fondů na bázi rozhodnutí regionální rady. Fondy jsou vytvořeny v rámci realizace veřejného investičního plánu, z veřejnoprávních organizací a dalších právních subjektů, Evropské unie a mezinárodních organizací. Podílí se na regionálních, prefekturálních a místních rozvojových plánech každého regionu,
technická pomoc regionu především v oblasti zpracování studií a dohledu a implementace projektů podporovaných z fondu,
zefektivnění fiskální administrativy,
spoluúčast na programech Evropské unie,
získávání půjček určených k realizaci veřejných zakázek a dalších projektů.
Rozdělení pravomocí
V Řecku je poskytování veřejných služeb svěřeno z velké části současně do kompetence více hierarchických územních úrovní, které jsou nuceny při jejich zajišťování spolupracovat:
municipality a komunity: (obecní) policie, požární ochrana, civilní obrana, matriky, volební registr, primární, sekundární a technické vzdělávání, vzdělávání dospělých, nemocnice, školky a jesle, péče o rodinu a mládež, domovy důchodců, bydlení, městské a územní plánování, vodní hospodářství, nakládání s odpady, pohřebiště a krematoria, jatka, ochrana životního prostředí, divadla, muzea, veřejná prostranství, sportoviště, městská doprava, přístavy, plyn, vytápění, zemědělství, obchod, cestovní ruch;
prefektury: požární ochrana, civilní obrana, vzdělávání (mimo vysokoškolského), nemocnice, bydlení, městské a územní plánování, ochrana životního prostředí, divadla, muzea, veřejná prostranství, dálnice, městská doprava, železnice, přístavy, zemědělství, obchod, cestovní ruch;
pravomoci státu spadají do všech výše jmenovaných oblastí s výjimkou školek a jeslí, nakládání s odpady, pohřebišť a krematorií, jatek a vytápění, jejichž zajišťování je výlučně v pravomoci municipalit a komunit.
Působnost regionů zahrnuje pouze záležitosti, které již byly zmiňovány výše. V oblasti nabídky služeb plní zejména funkci dohledu nad místními orgány. Důležitým posláním regionů je také přenos státní správy blíže k občanům.
Spolupráce mezi územními orgány
Municipality a komunity mohou rozhodnutím svých zastupitelstev ustavit k nejrůznějším účelům sdružení a mohou vstupovat i do dalších právních vztahů např. se soukromými subjekty nebo s obcemi v zahraničí. Kromě toho byla v Řecku založena sdružení, v nichž je účast pro samosprávné orgány povinná:
- na úrovni prefektur bývá zřízena místní unie municipalit a komunit, jejímiž členy jsou všechny municipality a komunity příslušného území,
- veškeré takto zřízené místní unie jsou zastoupeny ve Státní unii municipalit a komunit, nad kterou provádí dohled Ministerstvo vnitra, veřejné správy a decentralizace,
- zřízeno bylo rovněž sdružení, v němž jsou zastoupeny všechny orgány druhé úrovně místní samosprávy.
Financování místní samosprávy
Finanční prostředky místních samospráv v Řecku pocházejí z tzv. běžných a zvláštních příjmů.
První úrověň místní správy
Každoročně mají municipality a komunity od státu přislíbenu finanční pomoc, která je rozdělována zejména podle počtu obyvatel, dalším kritériem byl v posledních letech také rozsah nabízených služeb. Zdroje subvencí jsou taxativně stanoveny (20 % výnosu daně z příjmu právnických osob, 50 % výnosů silničních poplatků a 3 % z poplatků za převod nemovitostí). Třetina finančních prostředků získaných z daně z příjmu právnických osob je určena na kapitálové výdaje, zbytek může být použit na pokrytí běžných výdajů.
Místní daně a poplatky jsou určeny zákonem. Daně a poplatky jsou ukládány za nemovitý majetek, využití veřejných prostranství, reklamu, parkovací místa, využití přírodních pramenů, stavební povolení, příjmy z rekreačních objektů, údržbu tržišť, využití elektrické energie k hospodářským účelům atd. Další poplatky za využití veřejných služeb občany jsou stanoveny rozhodnutím zastupitelstva a jejich výše musí být vypočtena z nákladů, které jsou na produkci poskytovaných statků vynaloženy.
Druhá úroveň místní správy
Finanční prostředky, které jsou každoročně přiznány státem místním orgánům, se nazývají státní samosprávné fondy. Pro druhou úroveň místní správy se jedná o následující zdroje:
- 15 % výnosů silničních poplatků,
- 10 % daně z převodu nemovitostí,
- 4,5 % z daně na registraci nových soukromých vozidel a autobusů,
- 2 % DPH,
- 100 % poplatků za technickou kontrolu vozidel.
Kontrola územních orgánů
Dohled nad samosprávnými orgány municipalit a komunit provádí kontrolní komise regionu. Komisi předsedá zástupce Státní soudní rady a dále jsou v ní zastoupeni dvěma zaměstnanci správní orgány regionu. Veškeré právní akty přijaté zastupitelstvy první úrovně místní správy musí být do deseti dnů zaslány krajskému tajemníkovi. V případě, že jsou tyto akty shledány protiprávními, musí být do patnácti dnů vráceny zpět orgánu, který je vydal. Proti rozhodnutí kontrolní komise se lze odvolat ke správnímu soudu.
Dohled nad akty vydanými orgány druhé úrovně místní správy je svěřen krajskému tajemníkovi nebo kontrolní komisi. Jestliže právní akt vydal kolektivní orgán, tj. zastupitelstvo, dohled provádí stejně jako u municipalit a komunit kontrolní komise. Pokud se jedná o individuální rozhodnutí, tj. o právní akt vydaný prefektem, kontrola spadá do pravomoci krajského tajemníka. Přijaté normy musí být do patnácti dnů zaslány krajskému tajemníkovi, který je předloží k posouzení komisi. Ta rozhoduje ve lhůtě dvaceti dnů.
Rovněž občané mají právo odvolat se ke kontrolní komisi proti rozhodnutím, které byly přijaty místními orgány. Občané se také mohou zvlášť obrátit na Vrchní správní soud a požadovat odklad nebo zrušení konání, které by jim mohlo způsobit škodu. Další institucí, u které se mohou občané dovolávat nápravy škod způsobených místními orgány, je ombudsman a ve zvláštních případech mohou podat svoji stížnost i ke státním orgánům, které jsou zodpovědné za dozor nad různými odvětvími veřejného sektoru.
Jiří Daneš,
Ministerstvo pro místní rozvoj
Zpracováno podle materiálů
Rady Evropy, Štrasburg
REGIONY V ŘECKÉ REPUBLICE
|
Region
|
Rozloha
(km2)
|
Počet obyvatel
|
Anatoliki Makedonia, Thraki
|
14 157
|
570 977
|
Kentriki Makedonia
|
18 811
|
1 708 977
|
Ditiki Makedonia
|
9 451
|
293 015
|
Ipiros
|
9 203
|
339 728
|
Thessalia
|
14 037
|
734 846
|
Ionioi Nissoi
|
2 307
|
193 734
|
Ditiki Ellada
|
11 350
|
707 687
|
Sterea Ellada
|
15 549
|
582 280
|
Attiki
|
3 808
|
3 523 407
|
Peloponnisos
|
15 409
|
607 428
|
Vorio Aigaio
|
3 840
|
199 231
|
Notio Aigaio
|
5 286
|
257 481
|
Kriti
|
8 336
|
540 054
|
Celkem
|
131 544
|
10 258 845
|
Financování místní samosprávy
|
Municipality a komunity
|
Prefektury
|
Běžné příjmy
|
|
Ze státního rozpočtu
|
Daně a poplatky
|
Z vlastního movitého a nemovitého majetku
|
Poplatky za využití movitého a nemovitého majetku
|
Daně a poplatky
|
Zvláštní roční granty ze státního rozpočtu
na pokrytí nákladů nezbytných pro výkon
úkolů přenesených státem
|
Poplatky za poskytované služby
|
Procentní podíl ze státních samosprávných fondů
Úvěry ze zdrojů Veřejného investičního fondu
|
Zvláštní příjmy
|
Poplatky za poskytované služby
|
Půjčky, dary a dědictví
|
Poplatky z využití veřejných staveb
|
Prodej majetku
|
Půjčky, dary a dědictví
|
Další zdroje (pronájmy, pokuty atd.)
|
Dotace veřejných organizací
Prodej majetku
Z fondu EU a dalších mezinárodních organizací
Další zdroje
|
|