V čele každé Regionální stálé konference (RSK) by měl stát hejtman příslušného kraje. Ten také bude konferenci svolávat. Oproti ostatním členům RSK bude mít navíc pravomoci je jmenovat či odvolávat - avšak vždy pouze na návrh nominující instituce. Pěti hejtmanů jsme se zeptali:
1) V čem vidíte smysl stálých konferencí, ať už na národní či regionální úrovni?
2) Už jste RSK svolal, podle jakého klíče jsou vybíráni její členové a jak jako hejtman podpoříte její dobré fungování?
3) Může RSK skutečně napomáhat efektivní implementaci územní dimenze, případně se stát určitou alternativou dosavadním regionálním operačním programům a jejich úloze při rozvoji území?
MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina
1. Smysl těchto konferencí vidím v tom, že z úrovně regionu po dohodě zainteresovaných regionálních partnerů budeme moci ovlivnit směřování finančních prostředků z operačních programů prostřednictvím věcného či územního zacílení připravovaných výzev podle specifických podmínek v našem regionu, a tím více využít potenciál ESI fondů pro řešení klíčových problémů kraje.
2. Protože stále není dořešen statut a jednací řád RSK, který jsme mj. také připomínkovali, není v podstatě možné oficiálně konferenci svolat. Dokud nebudou dořešeny tyto základní dokumenty, nebylo by ani vhodné provádět výběr zástupců regionálních partnerů. I vzhledem k nevyjasněnosti všech dokumentů souvisejících s RSK proběhlo v Kraji Vysočina 16. 6. zatím pouze informativní neformální setkání všech regionálních partnerů (ORP, zástupce SMS, SMO, NNO, MAS apod.). Byly jim tam představeny nejnovější informace v přípravě na období 2014+ a institut stálé konference. Jakmile MMR dokončí práce na statutu a jednacím řádu RSK, neprodleně u nás v kraji tuto konferenci svoláme.
3. RSK bude závislá na komunikaci s nadřazenou Národní stálou konferencí a s řídicími orgány jednotlivých operačních programů. Proto její postavení v implementaci územní dimenze bude těžší než fungování současných regionálních operačních programů, které jsme mohli ovlivňovat přímo. Přesto věřím, že se RSK osvědčí a bude efektivně plnit stanovený účel.
Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje
1. Jejich hlavní smysl spatřuji v tom, že půjde o platformy založené na bázi širokého partnerství, které mohou při správném nastavení napomoci efektivnímu a cílenému čerpání evropských fondů v regionech. Pokud bude vše fungovat podle předpokladu - přičemž předesílám, že konečná pravidla ještě nejsou dohodnuta -, měly by mít tyto platformy možnost koordinovat a ovlivňovat čerpání evropských prostředků např. prostřednictvím návrhů na zaměření, načasování či finanční alokace výzev vyhlašovaných řídicími orgány jednotlivých operačních programů atp. Stálé konference na regionální i národní úrovni by tedy měly zajistit, aby peníze z ESI fondů směřovaly tam, kde je to skutečně potřeba, a na témata, jež jsou z pohledu jednotlivých regionů prioritní.
Cíle a potřeby jednotlivých krajů by pak měly být definovány v regionálním rozvojovém dokumentu, který na úrovni každého kraje zaštítí právě RSK a který by se měl stát jedním z výchozích podkladů pro implementaci územní dimenze na krajské úrovni.
2. V Jihočeském kraji nebyla RSK zatím ustavena vzhledem k tomu, že dosud není znám její statut a jednací řád a není dohodnuto ani její přesné fungování, ani její kompetence. Příslušnou dokumentaci pro práci stálých konferencí se zavázalo vypracovat MMR. Kraj obdržel v březnu tohoto roku návrhy těchto dokumentů a vznesl k nim řadu připomínek, nicméně doposud jsme neobdrželi zpětnou vazbu o jejich vypořádání. Jakmile budou pravidla jasně nastavena, RSK bude neprodleně svolána.
Ohledně jejího složení existuje jednotné doporučení ze strany MMR, přičemž se počítá s širokým zapojením regionálních aktérů (MMR, kraj, komory, MAS, nositelé integrovaných nástrojů, zástupci měst a obcí, neziskové organizace, akademický sektor atp.).
Z pozice hejtmana bych měl stát v čele RSK, přičemž svou roli vidím především v koordinaci a slaďování návrhů, potřeb a požadavků všech zapojených aktérů tak, aby výstupy z činnosti Regionální stálé konference mohly být následně akceptovány jak Národní stálou konferencí, tak řídicími orgány jednotlivých operačních programů a aby zároveň všestranně odrážely potřeby Jihočeského kraje. Mým cílem je, aby náš kraj dokázal efektivně a rychle čerpat evropské prostředky pro oblasti, kde máme deficity a kde peníze scházejí nejvíc.
3. RSK už ze své povahy nemůže být považována v pravém slova smyslu za alternativu ke stávajícím regionálním operačním programům. Nicméně, jak již bylo uvedeno výše, při správném nastavení a fungování bude nepochybně důležitým nástrojem pro implementaci územní dimenze i obecně kohezní politiky v regionech. Je však třeba mít na paměti, že stálé konference budou mít vůči řídicím orgánům operačních programů pouze doporučující roli. Pokud však budou tato jejich doporučení řídicími orgány respektována, nebo přinejmenším zohledňována, pak věřím, že stálé konference přispějí k úspěšnému čerpání evropských prostředků. Ovšem jde o zcela nový prvek, a proto bude pro všechny zainteresované nepochybně ještě velkou výzvou tuto inovativní myšlenku přenést do praxe a zajistit její efektivní fungování. Zatím jsme totiž v tomto ohledu stále tak trochu na půli cesty.
Martin Půta, hejtman Libereckého kraje
1. Přestože je Česká republika v evropském měřítku spíše malou zemí, vyskytují se v ní významné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Stálé konference mohou přispět k tomu, aby prostředky z jednotlivých operačních programů byly efektivně využity ve prospěch řešení konkrétních problémů a budoucího rozvoje území, např. v rámci Libereckého kraje. Významný přínos stálých konferencí je i v účasti podnikatelského, neziskového a akademického sektoru na hledání regionálních priorit. Cílem je to, aby evropské peníze našly co nejrozumnější využití ve prospěch obcí a měst, firem a spolků a při řešení problémů obyvatel.
2. Setkání významných partnerů proběhlo v Libereckém kraji už loni 22. srpna. Tedy v době, kdy tento koncept byl na národní úrovni ještě v začátcích. Liberecké konference se zúčastnilo 27 subjektů, především zastřešující organizace v jednotlivých sektorech a další klíčoví partneři na území kraje. Snažili jsme se od počátku vytvořit skutečně široký základ pro spolupráci a hledání dobrého využití evropských peněz v našem kraji.
3. Stálými konferencemi podle mého názoru nelze úplně nahradit dosavadní ROPy. Stálé konference budou mít pouze poradní charakter, ale nebudou mít žádné kompetence v oblasti administrace operačních programů. Nebudou ani vyhlašovat výzvy, ani přijímat a hodnotit projekty, ani sledovat a kontrolovat realizaci jednotlivých projektů. Veškerá odpovědnost za správné čerpání evropských peněz bude na národní úrovni. Teprve budoucnost ukáže, zda to nebude krok zpět, především ve vztahu k principu fungování víceúrovňové veřejné správy, který je v České republice právně zakotven.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje
1. Hlavním smyslem stálých konferencí je zapojení všech relevantních hráčů, kteří budou z velké části reprezentovat potenciální žadatele. Tento model je založený na principu partnerství, kde musí dojít ke konsenzu. RSK budou projednávat nejrůznější strategie včetně tzv. Akčního plánu Strategie regionálního rozvoje, která bude hlavním dokumentem pro implementaci tzv. územní dimenze. Důležitou úlohou bude i projednávání zaměření výzev a doporučení všem řídicím orgánům operačních programů. Je to obrovský úspěch, který se vyjednávacím týmům podařil prosadit. Tento navrhovaný systém nám začínají závidět i ostatní členské státy EU, pro něž se stáváme inspirací.
2. Předpokládám, že RSK svolám v září, jakmile budeme mít přesnou představu o dokumentech, které mají být na této úrovni projednávány. Některá ministerstva dosud žijí v přesvědčení, že jim územní dimenze pouze komplikuje situaci a jejich úředníci by vše raději řídili z Prahy. Možná budu trochu prostořeký, ale civilizace pro některé z nich končí v Klánovicích nebo v Rudné. Když jsem slyšel některé nápady připravované tzv. od stolu, nevěřil jsem vlastním uším. Naštěstí nové vedení MMR vnímá kraje jako garanty regionálního rozvoje, a proto se situace dramaticky změnila. Složení TSK v našem kraji bude odpovídat doporučením daným metodikou. Před oficiálním jednáním budu věc konzultovat s ostatními partnery, aby jednání konference bylo skutečně konsenzuální.
3. Úloha RSK bude zcela jednoznačně významná pro zaměření jednotlivých výzev. Potřeby se liší region od regionu, proto ostatně také vznikla. RSK nelze však srovnávat s ROP nebo s regionální radou, neboť má zcela jiné postavení a úlohu. V tuto chvíli bojujeme za to, aby byla povinnost vybrané materiály projednávat v RSK. Její podstatnou úlohou bude také monitorování naplňování indikátorů v regionech v operačních programech. Budeme trvat na tom, aby řídicí orgány vnímaly, že i územní partneři mají být respektováni.
Ing. Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje
1. V programovém období 2014+ není řešen územní přístup jinak než z centrální úrovně - všechny operační programy jsou řízeny ministerstvy. Takto nastavený postup rozhodovat o EU dotacích jen na centrální úrovni nectí čtyřstupňový model veřejné správy v ČR, a tím ani kompetence obcí a krajů při správě území a majetku. Ze strany Evropské komise je nesoulad kritizován a je požadováno promítnutí územní dimenze do jednotlivých operačních programů. RSK budou mít za cíl koordinovat a předávat požadavky z území směrem na centrální úroveň. Přes Národní stálou konferenci prostřednictvím zástupců z regionů budou tyto požadavky prosazovány směrem k řídicím orgánům.
2. Náš kraj se aktivně podílel na zpracování připomínek a námětů pro MMR i Asociaci krajů ČR k základním dokumentům stálých konferencí. Bohužel od letošního března připomínky ze strany MMR vypořádány nebyly (odpovědi hejtmana redakce obdržela 23. 6. - pozn. redakce) a bez finální verze dokumentů vztahujících se k ustavení uvedených konferencí nelze formálně správně konference ustavit. Přesto náš kraj svolává na 25. 6. přípravnou schůzku k ustavení RSK. Pozval jsem na ni zástupce klíčových partnerů z regionu podle doporučení v návrhu statutu RSK. Fungování regionální konference závisí na schopnosti všech členů dohodnout se a být jednotní ve vztahu k požadavkům, které budeme uplatňovat na národní úrovni. K tomu chci osobně aktivně přispět.
3. Z pozice předsedy Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava mohu konstatovat, že ROPy byly jasným a srozumitelným nástrojem pro rozvoj regionů. I kraje zvládají roli regionálních rad, a tím řízení regionálních operačních programů velmi dobře, jejich prostředky budou řádně vyčerpány a indikátory splněny. Je tedy škoda, že v období 2014+ tyto programy už nebudou fungovat. Role RSK, její kompetence k zacílení výzev z národních operačních programů přes Národní stálou konferenci - a tím i koordinace postupu čerpání v krajích - do značné míry závisí na vyjednávání krajů s řídicími orgány operačních programů. Dosáhnout shody mezi kraji a ministerstvy však asi bude náročné.
Které integrované nástroje pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území budou v České republice uplatňovány v období 2014+
Integrované územní investice (ITI) budou v ČR využity v největších metropolitních oblastech celostátního významu (viz též text na str. 14 - pozn. redakce). Jádry těchto oblastí (území s koncentrací nad 300 tis. obyv.) jsou Praha, Brno, Ostrava a Plzeň včetně jejich funkčního zázemí. Z hlediska koncentrace obyvatelstva jsou určitou částí společných problémů k těmto centrům přiřazeny i aglomerace Ústecko-chomutovská, Olomoucká a Hradecko-pardubická. Realizací ITI bude naplňována dimenze územní urbánní politiky, charakterizovaná proporčním zastoupením složek ekonomické, sociální a environmentální.
Integrovaná strategie se v analýze a následném definování a hierarchizaci priorit soustředí na klíčové tematické okruhy rozvoje, které jsou specifické pro danou metropolitní oblast v souladu s cíli a prioritami EU. Mezi nejvíce nosná témata spojující jádrová města aglomerací s jejich funkčním zázemím patří zejména: doprava; trh práce; propojení výzkumných kapacit a aplikace jejich výstupů do praxe; inovace a podnikání; oblast životního prostředí včetně technické infrastruktury.
Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) představují určité specifikum k realizaci udržitelného rozvoje měst. Bude je možné (nikoliv povinně) realizovat v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mladé Boleslavi a Zlíně včetně jejich funkčního zázemí. Jde o relativně významné aglomerace, které jsou charakterizovány jako regionální póly růstu s přirozeným spádovým územím.
V těchto územích budou řešeny intervence se zaměřením na: dobudování potřebné infrastruktury; řešení problémů a potřeb systémově navazujících na Integrované plány rozvoje měst (IPRM) realizované v období 2007-2013, a to s modifikací pro potřeby širšího území (vyčlenění alokací z ESI fondů a specifické výzvy pro projekty z těchto IPRÚ).
Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD), vedený místními akčními skupinami (MAS), se uskutečňuje na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje pro danou oblast. Ten je koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případnou spolupráci s MAS. CLLD bude využit v území MAS tvořeném správními územími obcí s méně než 25 tis. obyv., kdy max. velikost MAS nepřekročí hranici 100 tis. obyv. a nebude menší než 10 tis. obyv.
K hlavním tématům řešeným CLLD mj. patří: řešení vysoké nezaměstnanosti; stabilizace obyvatelstva na venkově; podpora podnikatelských příležitostí a zastavení odlivu kvalifikované a mladé pracovní síly z venkova; využití rozvojového potenciálu území; zvýšení funkční vybavenosti venkova; podpora lokální ekonomiky; snížení počtu malých zdrojů znečištění; využití místních potenciálů pro úspory energie a výroby OZE atd.
(Z verze 1.2 Metodického pokynu MMR pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014-2020, 23. 5. 2014
