Je to jenom »bouře ve sklenici vody«, nebo se nelibost Sdružení veřejně prospěšných služeb (SVPS), stejně jako České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) s institutem věcně usměrňovaných cen v oblasti nakládání s odpady týká opravdu závažného tématu?
IVAN RYŠAVÝ
Podle názoru výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství JUDr. Ing. Petra Měchury ačkoliv se věcně usměrňovaná cena stala u komunálních odpadů již anachronismem, finanční ředitelství její dodržování s oblibou kontrolují a při zjištění sebemenší nesrovnalosti velmi ráda udělují pokuty.
Karel Březina stojí v čele společnosti SLUMEKO, s. r. o., jejímž stoprocentním vlastníkem je město Kopřivnice. I z pozice vedoucího sekce odpadového hospodářství SVPS Karel Březina říká: »Nakládání s odpady bylo do věcně regulovaných cen zařazeno počátkem minulého desetiletí s několika dalšími službami, které mají přímý dopad do nákladů domácností, jako je nájemné, vodné a stočné či teplo. Tehdy však v oblasti nakládání s odpady neexistovalo skutečné konkurenční prostředí, a proto věcně usměrňované ceny měly ochránit občana před monopolním chováním firem. Navíc tu tenkrát ještě ani nebyl zákon o veřejných zakázkách. Jenže mezitím na trh vstoupily silné zahraniční firmy, takže vypíše-li nyní kterákoliv obec výběrové řízení na odpady, účastní se jej alespoň čtyři firmy. Konkurence zajišťuje nejnižší ceny na trhu (mnohdy dumpingové a ne vždy nejvýhodnější), a proto už není nutná další administrativní regulace. Vždyť kontrola věcně usměrňované ceny trvá jeden až tři měsíce a zabere spoustu času mnoha lidem z kontrolované firmy. Spolu se závazkem několika posledních vlád snižovat administrativní zátěž podnikatelů jsou to pro nás pádné argumenty, proč si myslíme, že vyřazení sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu z věcně usměrňovaných cen by bylo správným krokem.«
JE VÍTĚZ TENDRU MONOPOLISTOU?
Tvrzení ministerstva financí (viz box), že v obcích svoz komunálního odpadu zpravidla zajišťuje jen jedna firma, která tam tak získá monopolní postavení, je liché. Pokud svozová firma dodávku své služby pro obec řádně vysoutěžila a nabídla ji levnější a kvalitnější než konkurence, pak přece o »monopolu« vůbec nelze hovořit.
Jádro pudla možná spočívá v tom, že Cenový výměr MF č. 01/2009 obsahuje položky, které nelze zahrnovat do výše ceny za služby (například penále, poplatky, vzniklá manka, odměny statutárních orgánů), ale firma se už nikde jinde nedozví, z čeho se naopak cena za tyto služby skládat má, a stane se »snadnou kořistí« kontrolorů. »Protože neexistuje žádný předepsaný kalkulační vzorec, jako třeba u vodného, může dojít ke sporným výkladům oprávněných a neoprávněných nákladů zařazených do ceny,« poznamenává Karel Březina, s tím, že SVPS o vyřazení odpadů z věcně regulovaných cen usilovalo už před dvěma lety spolu se senátorem Mgr. Milanem Burešem. Neúspěšně. Nyní podobnou iniciativu chystá ve spolupráci s ČAOH a s poslanci Tomášem Úlehlou a Ing. Jiřím Krátkým.
Jak by se však takový krok promítl do peněženek občanů a do rozpočtů obcí? »Vůbec nijak,« tvrdí Karel Březina. »Regulace řeší oprávněnost nákladů, nikoliv jejich výši. Nejvýhodnější cenu za nakládání s odpady určí jen konkurenční prostředí, například při výběrovém řízení podle zákona o veřejných zakázkách. JUDr. Ing. Petr Měchura doplňuje: »U komunálního odpadu cenu pro spotřebitele určují nikoliv odpadářské společnosti, nýbrž sama obec svojí vyhláškou, a to často i bez ohledu na cenu vysoutěženou ve veřejných soutěžích. Určitá rizika by proto možná byla tam, kde by nastalo určité zdeformování ceny kvůli úmyslnému vytvoření nějakého umělého monopolu ve svozu komunálního odpadu v dané obci, pokud se tam v souladu se zákonem nemusí konat výběrové řízení a zastupitelé takový postup schválí. Ale i zde by šlo o spíše teoretické riziko, neboť ani v těchto případech případné nadměrné zisky v konečném účtování nepřipadnou odpadářské firmě vlastněné obcí, ale vrátí se občanům snížením ceny nějaké jiné komunální služby obce, za niž občan též platí.«
Předseda SVPS Ing. Jaroslav Mynář shrnuje: »Případné vyjmutí sběru a svozu komunálních odpadů by pro město a jeho občany neznamenalo změnu cen těchto služeb. Technickým službám by to však přineslo zrušení každoročně složitých výpočtů kalkulačních cen a omezilo jejich zbytečné kontroly finančním ředitelstvím.«
OBCE SI CENY POHLÍDAJÍ
I kdyby však iniciativa ČAOH a SVPS byla nakonec úspěšná, detailnímu rozúčtovávání cen za poskytované služby se odpadářské firmy ani potom nevyhnou. Mají-li totiž obce s péčí řádného hospodáře nakládat s veřejnými prostředky, měly by za služby, které jsou jim a jejich občanům poskytovány, platit pouze tolik, kolik odpovídá ekonomickým nákladům plus přiměřenému zisku dodavatele. A to nelze zjistit jinak než z rozúčtování ceny za poskytnuté služby. S tím, jak jsou nyní obecní rozpočty stále napjatější, zájem obcí pohlídat si, neplatí-li za něco zbytečně, určitě poroste.
Zajisté však lze souhlasit s tvrzením SVPS a ČAOH, že v konkurečním prostředí (nejen) odpadářského trhu by bylo mnohem efektivnější, kdyby se stát místo bazírování na zanedbatelných, leckdy navíc sporných pochybeních spíše administrativního rázu, více soustředil na přípravu a průběh výběrových řízení. Jsou-li zmanipulována, pak právě tam nejvíce unikají peníze obcí i samotných občanů.
Kopřivnické SLUMEKO zajišťuje i sběr, svoz a dotřídění separovaného odpadu. FOTO: ARCHIV
Ministerstvo financí ČR: Svozová firma má v obci monopolní postavení
Ing. Jakub Haas z oddělení komunikace MF ČR zaslal odpovědi na otázky Moderní obce.
Věcně usměrňovaná cena chrání občana před monopolním chováním dodavatele služby. Proč je nakládání s komunálním odpadem stále zařazeno do věcně usměrňovaných cen, když konkurence na trhu s těmito službami už je velká?
Položkou č. 8 části II. výměru MF č. 01/2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, je do seznamu zboží, u něhož se uplatňují věcně usměrňované ceny, zařazen sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu. Takto regulované ceny se uplatňují při sjednávání ceny této služby mezi obcemi a dodavatelskými (svozovými) firmami, resp. mezi svozovými firmami navzájem. Protože je v obcích tato služba poskytována zpravidla pouze jednou dodavatelskou (svozovou) firmou, má tento dodavatel v určité dané obci monopolní postavení. I když tedy na území ČR existuje řada firem poskytujících tuto službu, zůstává její zařazení do seznamu zboží s regulovanými cenami formou věcného usměrňování vzhledem k postavení jednotlivých dodavatelů této služby na trhu oprávněné.
Věcně usměrňovaná cena »usměrňuje« vztah mezi občanem a dodavatelem služby. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů obsahuje náklady obce spojené se svozem a odstraňováním odpadu + ostatní náklady obce. Tam, kde je tento poplatek zaveden, je pro občana dodavatelem služby obec. Firma, provádějící odvoz odpadu, nemá žádný právní vztah s občanem, pouze s obcí. Proč jsou kontrolovány tyto firmy, nikoliv obce, případně ostatní firmy dodávající obci služby, které mohou mít vliv na druhou část výše uvedeného poplatku, tj. »ostatní náklady obce«?
Věcně usměrňovaná cena za sběr, přepravu, třídění a odstraňování komunálního odpadu, zařazená do seznamu zboží s regulovanými cenami výměru MF č. 01/2009, se netýká vztahu občan - dodavatel služby. Občan za tuto službu platí poplatek nebo úhradu podle jiných právních předpisů, na které se nevztahují cenové předpisy. Obec může za tuto službu stanovit podle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů nebo podle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, poplatek za komunální odpad nebo vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy (§ 17 odst. 5 zákona o odpadech).
Jaká bývají nejčastěji zjištěna porušení v oblasti věcně usměrňovaných cen za sběr, třídění a odstraňování komunálního odpadu při cenových kontrolách ze strany finančních ředitelství?
Nejčastěji jde zejména o tato kontrolní zjištění: Zahrnutí neoprávněných nákladů do cen (například režijních nákladů nad rámec oprávněných nákladů), dále nákladů, které nesouvisely s komunálním odpadem, duplicitních nákladů na rekultivace skládky, které byly již zahrnuty v ročních provozních nákladech apod. Kromě toho byly neoprávněně zahrnovány do uplatněných cen některé další neoprávněné náklady, například pokuty, sociální pojištění k odměnám vyplaceným jednatelům, zdravotní pojištění k odměnám vyplaceným jednatelům, náklady na reklamu a inzerci související výhradně s jinou činností, odškodnění pracovního úrazu, zůstatková cena prodaného majetku a cena prodaného materiálu, odpisy promlčených a nedobytných pohledávek atd. Do propočtu ceny bývá někdy také započten vyšší než skutečně evidovaný počet sběrných nádob.
Ing. Jaroslav Mynář, předseda SVPS, ředitel společnosti Technické služby VM, která ve Velkém Meziříčí zajišťuje technické a komunální služby: Zdá se nám, že regulace v oblasti sběru a svozu komunálních odpadů ztrácí opodstatnění, především kvůli tomu, že smluvními stranami již není jako dříve svozová firma a občan, ale svozová firma a obec.
Poslanec Tomáš Úlehla: Občané a obce nesmějí mít pocit, že za něco platí zbytečně, nepřiměřeně či dokonce neoprávněně. Naopak »odpadářský servis« může být dokonalý pouze tehdy, není-li jeho provozovatel limitován nedostatkem provozních prostředků a nezájmem veřejné podpory - a také zbytečnými administrativními překážkami.
Karel Březina, vedoucí sekce odpadového hospodářství SVPS, ředitel kopřivnické společnosti SLUMEKO: Kontrola věcně usměrňované ceny trvá jeden až tři měsíce a v kontrolované firmě plně vytíží mnoho lidí. Všechny poslední vlády tvrdily, že sníží administrativní zátěž podnikatelů. I proto by nakládání s odpady mělo být z věcně usměrňovaných cen vyjmuto.
