Kvalita přírodních složek životního prostředí je širokou veřejností, ale často i státní správou a samosprávou posuzována především podle objemu vypouštěných emisí škodlivin, podle výše produkovaných a deponovaných odpadů a podle toho, jak postupují rekultivační práce na krajině poznamenané lomovou těžbou hnědého uhlí. Menší pozornost je pak věnována devastaci krajiny.
| Devastace vzbuzuje pozornost nejspíše tehdy, když postupující těžba štěrku či písku poznamenává výrazně reliéf krajiny či když povodně "odhalí" výrazný pokles retenční schopnosti oblastí poblíž řek. Prakticky na okraji či stranou pozornosti pak stojí problematika rekultivace starých důlních děl, která jsou charakterizovaná prokazatelnou neexistencí vlastníka či jeho právního nástupce. Tím se zásadně odlišují od důlních děl opuštěných, u nichž je vazba na vlastníka prokázána. Povinností vést registr starých důlních děl je pověřeno báňsko-historické pracoviště Geofondu ČR v Kutné Hoře.
Staré, zděděné ekologické zátěže jsou velice specifické a z toho vyplývá i nutnost po odborné stránce korektního přístupu k jejich řešení. Například vhodnou formou technického zabezpečení díla lze často negativní vlivy na přírodu a krajinu nejen zmírnit, ale v některých případech i cíleně využít. Opuštěné štoly a dobývky jsou často tradičními zimovišti vzácných druhů netopýrů. Jmenujme alespoň ohrožené druhy Barbastella barbastellus (netopýr černý) a Myotis myotis (netopýr velký). HISTORICKÁ HODNOTA Tato důlní díla mají také svoji báňsko-historickou hodnotu a jsou často zařazována do kategorie technických památek, mnohdy jsou součástí naučných stezek a dokladují technickou úroveň práce předchozích generací horníků. V neposlední řadě je možné hledat i nová využití, například pro rehabilitační účely, nadační vzdělávací činnost nebo i v podnikatelské sféře. Takovým příkladem může být sanace historické štoly Marie Pomocné na lokalitě Mědník v Krušných horách. Příznivá symbióza zákonné povinnosti státu a nadšení členů montanistické Nadace Georgia Agricoly umožnila dílo nejen zabezpečit, ale byla zachována jeho báňsko-historická hodnota a dílo je zpřístupněno veřejnosti. Obdobně by mohly být využity i atraktivní, dobře zachované stařiny hlubinného dobývání kaolinických pískovců na dole Orty u Českých Budějovic. Povinnost zabezpečovat nebo likvidovat ohlášená stará důlní díla je uložena Ministerstvem životního prostředí ČR a legislativně je upravena § 35 horního zákona. Cílem je respektovat požadavky zákonem chráněných obecných zájmů. Stát tedy na sebe přebírá povinnost takto definované důlní dílo zabezpečit či zlikvidovat v nezbytně nutném rozsahu při zohlednění zákonných požadavků památkové péče, vlastníka pozemku a v neposlední řadě i ochrany přírody. V tomto zákoně jsou rovněž definovány dva pojmy - úhrada a rezerva. ÚHRADY Horní zákon rozlišuje dva druhy úhrad: úhradu z dobývacího prostoru (§ 32a odst. 1. zákona) a úhradu z vydobytých vyhrazených nerostů (§ 32a odst. 2. zákona). Jde o úhrady roční. Správcem úhrad jsou příslušné obvodní báňské úřady. Úhradu z dobývacího prostoru je organizace povinna zaplatit na účet obvodního báňského úřadu ve výši 10 000 Kč za každý započatý km2 plochy dobývacího prostoru. U malých dobývacích prostorů do 20 ha činí roční úhrada 2000 Kč. Úhrady převádí obvodní báňské úřady obcím, na jejichž zemí se dobývací prostor nachází. Úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů činí podle zákona nejvýš 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Z výnosu úhrady převede obvodní bánský úřad 50 % do státního rozpočtu k účelovému využití těchto prostředků k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek (změna horního zákona ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.), zbývajících 50 % převede báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce. Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí může v odůvodněných případech snížit úhradu nebo povolit osvobození od ní. Zákon zmocnil bývalé Ministerstvo hospodářství k vydání prováděcí vyhlášky k naplnění zákonného ustanovení o úhradách. Tato vyhláška byla vydána pod č. 617/1992 Sb. Novela horního zákona č. 541/1991 Sb. stanovila povinnost organizacím zajistit sanaci všech pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností. Zákon (§ 31 odst. 5) stanoví, že sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánů otvírky, přípravy a dobývání. Zároveň vymezil pojem sanace jako "odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur". Další novela horního zákona č. 168/1993 Sb. dovysvětlila pojem sanace tím, že pod něj zahrnula též rekultivaci podle jiných zákonů (zákony ČNR č.334/1992 Sb. a č. 61/1977 Sb.) v rozsahu území dotčeného těžbou. REZERVY Institut rezerv sleduje zvýšení ochrany životního prostředí a nápravu nezbytných narušení životního prostředí dobýváním výhradních ložisek a zabezpečení dostatečných finančních prostředků pro řádné a včasné vypořádání a odstranění důlních škod v průběhu a po skončení dobývání. Zákon sleduje zejména to, aby již při plánování dobývání výhradních ložisek bylo zajištěno, že v průběhu dobývání nebo po jeho ukončení bude mít těžební organizace dostatek finančních prostředků ke včasnému a řádnému zabezpečení komplexní úpravy krajiny. V návaznosti na finanční prostředky směrované na řešení této problematiky a s ohledem na objem a náročnost prací konkrétního díla, je ročně zabezpečeno zhruba kolem 10 lokalit. Z toho následně vyplývá narůstající počet nezabezpečených starých důlních děl a preferování aktivit v těch oblastech, kde může být ohrožena bezpečnost občanů. Z důvodů omezených finančních prostředků bylo u některých starých důlních děl provedeno pouze prioritní technické zajištění. Jedním z nejvážnějších problémů současnosti v zabezpečování starých důlních děl je havarijní stav silnice v úseku Čistá - Podstrání, negativně ovlivněný výskytem stařin. Staré důlní dílo se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, asi 3,5 km od obce Rovné (západně od jámy dolu Jeroným) v okrese Sokolov. Komunikace je poddolována starými dobývkami, jejichž vliv se projevuje mírnými poklesy silničního svršku a jeho popraskáním. Staré dobývky na této lokalitě dokládají technickou úroveň a zručnost při dobývání "sázení ohněm". Zpřístupnění části stařin a jejich citlivé zabezpečení je výsledkem spolupráce našeho ministerstva se členy montanistické Nadace Georgia Agricoly, báňské společnosti Geomont, s. r. o., Příbram a Okresním muzeem v Sokolově. Další báňský průzkum však prokázal daleko větší rozsah ohrožení. Byly proto zpracovány alternativní projekty definitivního zabezpečení, bohužel přesahující finanční realitu rozpočtu. RICHARD POKORNÝ, Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně Ústí nad Labem |
