Oblast informačních systémů veřejné správy (ISVS) prochází renesancí. Hlavním důvodem je postupné přijímání legislativy a významných dokumentů, vytvářejících podmínky pro široké uplatnění prostředků IS/IT v rozmanitých oborech lidské činnosti (zákon o elektronickém podpisu, koncepce budování...
Oblast informačních systémů veřejné správy (ISVS) prochází renesancí. Hlavním důvodem je postupné přijímání legislativy a významných dokumentů, vytvářejících podmínky pro široké uplatnění prostředků IS/IT v rozmanitých oborech lidské činnosti (zákon o elektronickém podpisu, koncepce budování informačních systémů veřejné správy, zákon o ochraně osobních údajů, zákon o informačních systémech veřejné správy atd.).
V takto připraveném prostředí jednotlivé informační systémy orgánů veřejné správy (včetně měst a obcí) poskytují údaje pro potřeby zákona o svobodném přístupu k informacím, zpracovávají a produkují vlastní data a komunikují s IS jiných orgánů. Přesto nebo právě proto je třeba se zabývat jejich budoucností.
MINULOST
Bylo překonáno období nekoordinovaného propojování pracovišť úřadů do sítí a nesyste-matické budování městských informačních systémů bez předcházejících analýz potřeb a kritických faktorů úspěchu. Zásadní změnou prošlo i chápání pojetí IS/IT a jejich využitelnosti pro plnění úkolů orgánů veřejné správy (od nadbytečného a drahého prostředku směrem k modernímu nástroji efektivně zpracovávajícímu informace).
Technologie a aplikační programové vybavení, které spolu dříve nekomunikovaly, začínají spolupracovat na základě otevřených pravidel a při dodržování systémového přístupu. Období nepochopení významu informatických složek pro vlastní činnost orgánů, které mnohde způsobovalo rozdělení orgánu na dvě části (na část využívající a odmítající informační systémy), bylo vystřídáno poptávkou po jejich potřebnosti a službách pro daný orgán. Profesionální úroveň odborných pracovníků je různorodá a závislá na schopnostech vedoucích pracovníků tyto vysoce kvalifikované specialisty získat i udržet.
SOUČASNOST
Po překonání problémů charakteristických pro uplynulé roky lze v současnosti hovořit o informatizaci veřejné správy, založené na koncepčním a systémovém přístupu. Postupné rozšiřování internetu umožňuje a přímo požaduje rozvíjet informační systémy na základě jednotících a koordinovaných metodických postupů (viz schéma).
Rozdílné, mnohdy i proprietární počítačové platformy jsou spojovány vhodnými technologickými prvky. Díky tomu navzájem komunikují, operační systémy i aplikace si vyměňují údaje jazyky standardních protokolů. Pozvolna se zavádí třívrstvá architektura klient/server (datová, aplikační a prezentační vrstva, viz obrázek).
Tato architektura umožňuje využít údaje uložené v různých systémech (GIS, FIS, dokumentech apod.) pomocí specializovaných částí softwarových aplikací, tzv. komponent, v prostředí intranetu a internetu. Obecně lze konstatovat, že informační systémy dnes začínají sloužit v celé řadě úkolů moderně koncipované veřejné správy.
Zasahují i do oblastí, kde by jejich nasazení bylo dříve nemyslitelné (masové užití internetu při kontaktu s veřejnou správou). V souvislosti s reformou veřejné správy a současnými i potenciálními možnostmi IS/IT se přehodnocují činnosti orgánů veřejné správy.
Středem pozornosti se stávají služby a produkty, které s podporou IS/IT mohou města a obce veřejnosti nabídnout.
Bez intenzivního využití informačních technologií a systémů si dnes stěží dovedeme představit činnost orgánu veřejné správy. Fenomén internetu tak agendy veřejné správy postupně "přibližuje" veřejnosti, které je tím umožněno získávat informace dálkovým způsobem (viz zákon č. 106/1999 Sb.).
Před námi stojí celá řada úkolů a očekávání, vedoucích k lepšímu využívání a renesanci současných informačních systému i celých úřadů.
Úkoly je možné shrnout do několika kategorií:
1. Zabezpečit podmínky pro svobodný přístup k informacím, které veřejnost potřebuje - nejen k informacím poskytovaným konkrétním orgánem, ale i dalšími producenty z veřejné správy a oblastí souvisejících - a to tradičními i moderními komunikačními kanály: např. bulletiny, e-služby (na obrázku znázorněno šipkami "koordinovaná produkce, zpřístupňování a tvorba údajů z IS").
2. Zefektivnit vzájemnou komunikaci mezi orgány veřejné správy včetně přizpůsobení existujícím a vznikajícím standardům v rámci státní správy, např. zavedení elektronického podpisu (na obrázku znázorněno šipkami mezi IS orgánů veřejné správy I., II. a ?).
3. Plně změnit pojetí veřejné správy směrem k orientaci na potřeby a požadavky občana - na službu veřejnosti, individuálně zajišťovaný občanský servis.
4. Zabezpečit provoz IS/IT v podmínkách neustále se zkracujících inovačních cyklů technologické základny a výrazných změn široce používaných technologií.
BUDOUCNOST
Renesance informačních systémů veřejné správy spočívá v poznatku, že nejvyšší hodnotou v provozovaných IS/IT jsou data v nich uložená. Jejich opakované využití v podmínkách svobodného přístupu k informacím formou dálkového přístupu s pravidly stanovenými legislativou (např. zákon č. 101/2000 Sb.) je dalším smyslem renesance.
Kdykoli se budeme zamýšlet nad budoucností našeho systému, mezi základními otázkami, které si budeme klást, by mělo zaznít:
[*] Jak máme provozovat současné aplikace a data v rozvíjejícím se prostředí (nové technologie, nové možnosti, nové potřeby...)?
[*] Jak můžeme zpřístupnit existující a vytvářená data možným příjemcům (tradičními i moderními komunikačními prostředky, rozvoj veřejných informačních služeb...)?
[*] Jak lze zvýšit hodnotu existujících dat?
Metod, které můžeme v praxi použít, je celá řada. V oblasti informačních systémů veřejné správy vidíme především následující možnosti:
1. Využít Outsourcing - přenést péči o provoz a další služby na externí specializovanou organizaci. Tím se mimo jiné řeší i problémy se zajištěním a udržením kvalitního informatického personálu.
2. Využít existujících komerčních aplikací, čímž dosáhneme nižších nákladů na vývoj a standardizaci formátů a komunikace. Navíc, pokud dobře zvolíme, nemusíme se starat o rozvoj aplikací a jejich přizpůsobení změnám.
3. Usilovat o integraci v aplikační vrstvě (u klient/server architektur), která je klíčem k interoperabilitě mezi informačními systémy veřejné správy.
4. Vytvořit pravidla a postupně budovat služby s přidanou hodnotou, jako jsou portály tematicky členěné do oblastí, průvodci (návody) pro řešení životních situací, sofistikované vyhledávání atd. (na obrázku znázorněno hlavním portálem a jeho oblastmi A až N).
Abychom mohli tyto možnosti realizovat, je třeba kvalifikovaně a co nejdříve:
[*] Definovat standardy architektury a výměny dat mezi informačními systémy.
[*] Podpořit koordinovaný a jednotný metodický postup orgánu veřejné správy (ústřední orgány, krajské, municipální).
[*] Vytvořit takové technologické a bezpečnostní podmínky, aby data mohla být zveřejňována (např. umístěním do veřejné zóny internetu).
Výsledkem bude prostředí, v němž se zpřístupňování informací pro veřejnost stane z pohledu orgánů veřejné správy (měst a obcí) rutinní záležitostí, a které přispěje k rozvoji služeb s přidanou hodnotou (formou portálů) pro řešení různorodých životních situací veřejnosti.
MARTIN LUKÁŠ,
MARTIN HEISLER,
Společnost EDS
FOTO ARCHÍV
