Národní strategie protidrogové politiky na období let 2001 - 2004 deklaruje přístup České republiky ke komplexnímu řešení problému užívání drog. Týká se prevence, represe, léčby a resocializace drogově závislých osob, včetně spolupráce příslušných resortů v této oblasti.Zatímco v západních zemích...
Národní strategie protidrogové politiky na období let 2001 - 2004 deklaruje přístup České republiky ke komplexnímu řešení problému užívání drog. Týká se prevence, represe, léčby a resocializace drogově závislých osob, včetně spolupráce příslušných resortů v této oblasti.
Zatímco v západních zemích přiznává zkušenost s drogou asi 20 % populace, v ČR jen 12 %. Je ale varující, že počet jejích uživatelů se u nás nadále zvyšuje. Omamné látky nejméně jednou za rok otestuje na 570 tisíc lidí. Z toho 37 tisíc osob lze považovat za "problémové uživatele", kteří berou zejména heroin a pervitin.
Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy stejně jako jinde v Evropě a ve Spojených státech i u nás narůstá obliba rekreačního užívání marihuany zejména u mladé generace do 25 let. Skoro pravidelnou potřebou je asi pro 15 % mládeže ve věku od 15 do 19 let. Jiné rozsáhlé šetření, které se uskutečnilo na základních a středních školách prokázalo, že z 10 až 14 tisíc dotázaných žáků, učňů a studentů má polovina praktickou zkušenost hlavně s touto drogou. Mezi mladými je stále větší zájem o diskotékovou drogu extáze.
Stát nemá zmapovanou situaci
Zástupce ředitele odboru Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Mgr. Václav Macek mimo jiné uvádí, že ministerstva zatím neplní ani to, co si ve svých protidrogových programech schválila. Například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) včas nedodalo pravidla, podle nichž by se dalo posuzovat, které programy mají efekt. Pokud budou standardy, usnadní to práci nejen resortu a krajům, ale i vládní protidrogové radě zejména při rozhodování do jaké prevence vynaložit peníze.
Jiří Presl ze společnosti Drop In, nevládní organizace zaměřené na drogovou scénu, je k vládní koncepci skeptický. Podle něho stát nemá zmapovanou výchozí situaci ve školách, a proto programy prevence nemůže vytvářet. Upozorňuje, že neexistuje propracovaný systém, jak od drog odradit ty, kteří je ještě nezkusili, nebo jak alespoň oddálit jejich zkušenost do pozdějšího věku.
Počet problémových uživatelů tvrdých drog, kteří pravidelně berou heroin nebo pervitin, je stabilní. Přesto se v posledním několikaletém období zvyšuje míra užívání heroinu "na úkor" pervitinu. Národní monitorovací středisko udává, že v roce 2001 vyhledalo léčbu v souvislosti s drogami poprvé ve svém životě víc než 4230 postižených v průměrném věku 21,3 let. Za příznivý trend lze mimo jiné považovat fakt, že se zvyšuje počet narkomanů, kteří se chtějí léčit ze závislosti na drogách. Ambulantní nebo ústavní pobytovou léčbu využívá zhruba 8 tisíc problémových osob ročně.
Lepší služby
V kontaktu s dalšími institucemi, zejména s nízkoprahovými centry, je kolem 17 tisíc klientů a tento počet zřejmě nadále narůstá. Na tomto trendu se podílí především lepší nabídka služeb různých kontaktních míst. Patříme mezi evropské země, kde se daří zachytit problémové uživatele drog. Snižují se tak celospolečenské ekonomické dopady, které při jejich léčení nejsou nijak malé.
Ročně přijde léčba jednoho toxikomana až na 215 tisíc korun. Podle Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky průměrná léčba narkomana trvá čtyři až šest měsíců. Zatímco pobyt ve státních zdravotnických zařízeních zpravidla platí zdravotní pojišťovna, při hospitalizaci v nestátní terapeutické instituci se zvyšuje až na 650 korun denně. Jen 126 korun denně stojí například tzv. udržovací metadonová léčba toxikomanů, kteří se pokoušejí abstinovat.
V uplynulých dvou letech přetrvával velmi nízký výskyt HIV infekce ve skupině injekčních uživatelů drog. Sérologické přehledy ukazují, že přibližně každý třetí narkoman je nakažen virovou hepatitidou typu C. Zatímco v zemích Evropské unie dosahuje výskyt této nemoci až 80 %, u nás je nižší. Tento pozitivní stav je důsledkem včasného zavedení programů, tzv. harm reduction. Je to soubor opatření zahrnující výměnu injekčních jehel, vzdělávání o rizicích, která podstupují. Pracovníci tzv. street programů přímo na ulicích či v parcích kontaktují narkomany, navštěvují K-centra apod.
Preventivní programy
V roce 2001 zemřelo v ČR na předávkování psychotropní látkou, často kombinovanou s alkoholem, celkem 167 lidí. Statistika uvádí, že 39 úmrtí je třeba připsat především léku Rohypnol. Uvažuje se proto o zpřísnění jeho vydávání. Z nelegálních drog jsou za lidské životy nejvíce zodpovědné opiáty - mezi nimi heroin. V porovnání se státy Evropské unie a USA je počet úmrtí na předávkování nelegálními drogami v ČR ve vztahu k počtu obyvatel i k počtu problémových uživatelů těchto látek velmi nízký.
I když se MŠMT vytýká, že preventivní protidrogové programy ve školách a zařízeních ještě nemají propracovaný systém, přesto patří k nejrozšířenějším. Jen v roce 2001 se v rámci různých, hlavně výchovných programů, uskutečnilo více než 4000 samostatných akcí proti drogám, kterých se zúčastnilo asi 68 600 dětí. Na lepší informovanosti se stále víc podílí internet.
Pro řadu dalších cílových skupin, vymezených profesně, věkem a podobně, u kterých lze předpokládat zvýšené riziko zneužívání návykových látek, téměř žádné preventivní koncepce ani programy neexistují, nebo jejich realizace jsou málo úspěšné. Platí to především pro romskou populaci.
V ČR je poměrně stabilizovaná síť nízkoprahových zařízení. Koncem roku 2001 jich bylo celkem 65. Většinou to jsou nestátní ziskové organizace. Do jejich standardní nabídky služeb mimo jiné patří výměna injekčních stříkaček a dalších pomůcek, včetně distribuce kondomů.
Tato zařízení narkomanům rovněž nabízejí motivační trénink zaměřený na bezpečnou likvidaci použitého injekčního materiálu, zprostředkují kontakty na řádné léčení. Oslovují uživatele drog přímo na ulicích, případně v bytech. Celkem 40 % problémových uživatelů drog je v kontaktu s nízkoprahovými centry.
Pozornost se soustřeďuje také na mládež, která na diskotékách a jiných společných zábavách konzumuje tablety extáze. Prevenci proti této tzv. taneční droze nabízí prvních šest zařízení. Brněnské občanské sdružení Podané ruce provozuje internetovou on-line poradnu k této problematice. Pod hlavičkou Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je zveřejněna databáze tablet extáze v ČR s kvantitativní analýzou jejich obsahu. Zatím se nedostatečně řeší problém užívání drog dětmi a mladými lidmi ve speciálním školství a výchovných ústavech.
Národní strategie protidrogové politiky do roku 2004 se mimo jiné soustřeďuje na pomoc drogově závislým lidem, jak přežít a minimalizovat poškození jejich zdravotního a sociálního stavu a současně je motivovat k životu bez drog. Cílem je též ochraňovat společnost před negativními důsledky jejich užívání, včetně rizika přenosných nemocí.
JAN BEDNAŘÍK
