Jsou budovány »zdola«. Stálým konferencím, které nyní v České republice vznikají na národní i regionální úrovni k řízení a koordinaci územní dimenze, tento fakt dává reálnou naději, že přispějí k efektivnějšímu i smysluplnějšímu čerpání evropských peněz v období let 2014-2020.
Stálé konference na národní a regionální úrovni jsou novým prvkem naplňování principu partnerství programů financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) pro období 2014-2020 v České republice, který je zakotven v Dohodě o partnerství mezi EU a ČR. Jak poznamenává náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Ing. Klára Dostálová, která má v gesci evropské programy, do činnosti stálých konferencí bude zapojeno široké spektrum aktérů regionálního a místního rozvoje - od krajů, měst a obcí přes hospodářské a sociální partnery, vzdělávací instituce až po neziskový sektor. To umožní v praxi naplnit evropský princip partnerství, na němž je institut stálých konferencí založen.
Náměstkyně ministryně zdůrazňuje, že MMR k tomu velmi pečlivě prostudovalo i Evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci v rámci ESI fondů vydaný formou nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) ze dne 7. 1. 2014. Klára Dostálová také připomíná, že systém vznikal »zdola« - z iniciativy územních partnerů. MMR pak z centrální úrovně převzalo garanci jeho přípravy a fungování. Aktivně se na tom podíleli zástupci Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Národní sítě MAS a dalších partnerů.
Regionální stálé konference (RSK) budou působit ve všech krajích, jejich zastřešením bude Národní stálá konference (NSK), v níž budou mít stálé konference na regionální úrovni vždy po jednom zástupci.
Co konkrétně mají stálé konference řešit na národní a regionální úrovni?
Ústředním cílem je zajistit efektivnější vynakládání evropských prostředků. To se může podařit jen tehdy, bude-li podpora z ESI fondů zacílena na nejpotřebnější témata, ale i do nejpotřebnějších míst. Užitečné je rovněž např. zajistit, aby podporované projekty na sebe pokud možno navazovaly, a zejména vyloučit, aby se navzájem nerušily. Bohužel i k tomu občas docházelo. Řídicí orgány operačních programů, tedy jednotlivá ministerstva, pochopitelně nemohou vidět všechny územní detaily, rozdíly a potřeby v regionech. Pro efektivnější vynakládání prostředků je však důležité, aby směřovaly do míst, kde mohou nejvíce pomoci odstranit nějaký problém, nebo naopak - kde mohou pomoci rozvinout nějaký potenciál. K tomu je nutné znát místní a regionální podmínky. RSK budou moci např. pomáhat řídicím orgánům přesněji zaměřit výzvy pro předkládání projektů. Budou mít i významnou koordinační roli - půjde o platformu, na níž by si regionální aktéři měli »vyříkat« své záměry a shodnout se na jejich realizaci tak, aby jejich projekty na sebe navazovaly. V obou případech by se činnost RSK měla pozitivně odrazit i ve zvyšování absorpční kapacity operačních programů. Ta někdy bývala problémem, mj. i proto, že »nabídka« vyhlášená ve výzvách ne vždy korespondovala s tím, co příjemci v regionech potřebovali řešit.
V NSK se, stručně řečeno, budou informace, doporučení, požadavky z regionální úrovně diskutovat a řešit s úrovní centrální, tj. hlavně s řídicími orgány.
Kdo konkrétně bude v Národní stálé komisi pracovat?
Kromě MMR, řídicích orgánů a některých dalších centrálních orgánů (např. Agentury pro sociální začleňování) jejími členy budou zástupci zastřešujících organizací územních partnerů - Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR atd. Dále půjde o zástupce jednotlivých Regionálních stálých konferencí a rovněž o zástupce tzv. integrovaných nástrojů. Ty se zaměřují na území největších měst (Integrované teritoriální investice - ITI, a Integrované plány rozvoje měst - IPRÚ) a dále o tzv. Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD), tedy místní akční skupiny (MAS). Zahájení činnosti NSK předpokládáme v letošním třetím čtvrtletí.
Začaly již Regionální stálé konference fungovat ve všech krajích?
Ještě ne, ale tato situace se rychle mění. V řadě krajů již první jednání RSK proběhlo, což svědčí o poměrně velkém zájmu regionálních partnerů o tuto platformu. Rozhodnou-li se tak členové příslušné RSK může konference mít i svůj sekretariát. Často asi bude součástí krajského úřadu. Avšak to, který subjekt případně bude funkci sekretariátu plnit, si určí sama RSK.
Na základě kterého klíče však budou stálé konference obsazovány?
Členové NSK jsou dáni jejím statutem. Statut upravuje i členství v RSK a vyjmenovává instituce, jejichž zastoupení je v této konferenci povinné, resp. neopominutelné. Ponechává i několik míst pro zařazení zástupců institucí podle specifických potřeb regionu. Mezi neopominutelné členy RSK kromě příslušného kraje patří zástupci krajských a okresních měst, organizací zastupujících zájmy venkovských obcí, hospodářské komory, úřadu práce, akademické sféry, neziskového sektoru apod. Počty neopominutelných členů jsou dány statutem. Jmenovité nominace provádí instituce, kterou bude nominant zastupovat.
Kdo bude v čele NSK a kdo v čele regionálních konferencí?
Národní stálé konferenci bude předsedat MMR. V čele RSK bude hejtman příslušného kraje. Nad rámec pravomocí ostatních členů disponuje jen pravomocí jmenovat či odvolávat členy RSK - ovšem vždy na návrh nominující instituce. Hejtman také bude jednání RSK svolávat. I v tom však musí dbát na případné žádosti jejích členů.
Které první kroky musí nyní stálé konference učinit a jaké úkoly je čekají do konce letošního roku?
V nejbližším půlroce je nejdůležitějším úkolem stálých konferencí zpracování doporučení pro zacílení prvních výzev, jež budou vyhlašovány v příštím roce. Dále bude nutné zpracovat regionální akční plány. Ty by měly definovat a také zkoordinovat záměry různých aktérů v regionu, které se budou ucházet o podporu zejména z operačních programů, ale například i z českých dotačních titulů. Nepůjde o nové strategické dokumenty - naopak tyto akční plány by měly zkoordinovat různé aktivity vycházející z již hotových strategií jednotlivých regionálních partnerů (např. programy rozvoje měst či obcí, strategie rozvoje kraje apod.). MMR nyní intenzivně pracuje na metodice zpracování regionálních akčních plánů.
Registrujete nějaké problémy s obsazováním konferencí, hlavně na regionální úrovni, či s počátkem jejich fungování?
Odpověď je jednoduchá: Neregistrujeme. Naopak jsme příjemně překvapeni tím, jak rychle se dokázali na zahájení činnosti regionálních stálých konferencí dohodnout samotní partneři v jednotlivých krajích. Další příjemné zjištění je i reakce mnoha řídicích orgánů, které tyto instituce berou velmi vážně. Samozřejmě nelze očekávat, že vše poběží vždy bez problémů.
»Nejdůležitější pro rozvoj každého regionu je naučit se spolu mluvit, naučit se společně plánovat i společně realizovat,« vzkazuje obcím a městům Klára Dostálová.
FOTO: ARCHIV
