Zásobníky projektových záměrů nejsou v regionálním plánování žádnou novinkou. Kromě krajů je užívají mnohá města a obce, příspěvkové organizace a další subjekty. Rovněž se mohou stát velmi důležitým podpůrným nástrojem při přípravě na regionální operační programy (ROP) a dokonce i ve fázi přípravy...
Zásobníky projektových záměrů nejsou v regionálním plánování žádnou novinkou. Kromě krajů je užívají mnohá města a obce, příspěvkové organizace a další subjekty. Rovněž se mohou stát velmi důležitým podpůrným nástrojem při přípravě na regionální operační programy (ROP) a dokonce i ve fázi přípravy programových dokumentů. S blížícím se programovacím obdobím 2007 až 2013 se význam zásobníků projektových záměrů podstatně zvyšuje - bude sice k dispozici několikanásobné množství prostředků, ale jak ukazují zkušenosti z let 2004 až 2006, nabídka v podobě alokace prostředků na jednotlivé programy a oblasti ne vždy odpovídá poptávce žadatelů. Asi nejvýraznějším příkladem je oblast cestovního ruchu, kde finanční požadavky podaných žádostí několikanásobně převýšily alokaci. Naopak v oblasti sociální integrace (měkké projekty) byl zájem dosti nízký.
DŮLEŽITÝ JE SYSTÉM
Pokud chceme projektový zásobník využít opravdu efektivně, je zapotřebí zavést v shromažďování projektových záměrů systém. To znamená vytvořit formulář projektového záměru, zajistit způsob sběru projektových záměrů, jejich případné vyhodnocení a uložení, nejlépe v elektronické podobě včetně způsobu a frekvence aktualizace.
Aktuálnost je klíčovým faktorem úspěchu. Může se stát, že část projektových záměrů zůstane pouze v rovině záměru kvůli nedostatku finančních prostředků nebo se uskuteční dříve či později, nebo co je nejčastější změnou - změní se výše nákladů, partneři projektu nebo harmonogram. Jako minimální lze považovat čtvrtletní aktualizaci, nakonec je i v zájmu předkladatelů projektů poskytovat informace o všech podstatných změnách. Přestože se zásobník projektových záměrů nebude nikdy překrývat s projekty, které se v budoucnu reálně uskuteční, je velmi dobrým indikátorem zájmu potenciálních realizátorů. Díky dobře zpracovanému a udržovanému zásobníku záměrů na další období pak může kraj nebo i město či obec mnohem lépe plánovat výdaje z rozpočtu na spolufinancování projektů.
Dalšími přínosy je výrazné zvýšení doplňkovosti projektů a navázání možné spolupráce mezi žadateli a krajem. Například na infrastrukturní projekt typu rekonstrukce kulturního střediska mohou navázat projekty příspěvkových i neziskových organizací, které zajistí náplň činnosti nebo se mohou projektu zúčastnit jako partneři.
Aby byl zásobník projektů opravdu platným pomocníkem při plánování a rozhodování, je třeba do jeho přípravy zapojit co nejvíce jejich budoucích realizátorů. Struktura projektového záměru musí být jednotná a zahrnovat všechny podstatné informace. Zároveň by neměla projektová karta z důvodu další práce i případného schvalovaní přesáhnout rozsah několika stran A4.
SBĚREM ZÁMĚRŮ PRÁCE NEKONČÍ
Je rovněž zapotřebí nejen shromáždit co nejvíce projektových záměrů, ale také je vyhodnotit, seskupit podle oblastí, priorit nebo typu žadatele. Neméně důležitá je následná práce s nimi. Tato fáze je z hlediska finančního i časového mnohem náročnější než samotné shromáždění záměrů na jedno místo. Pokud je projektový zásobník sestaven, záměry vyhodnoceny podle stupně rozpracovanosti, uskutečnitelnosti a financovatelnosti, nastává prostor pro další fázi práce s projektovými záměry.
Příkladem takového přístupu je Ústecký kraj. V rámci projektu E-NET provozuje systém MISS (Monitorovací a informační systém samosprávy), který zajišťuje nejen sběr projektových záměrů kraje jako žadatele, ale i jeho příspěvkových organizací. Jednotlivé projektové záměry se konzultují formou workshopů a upravují se s ohledem na podmínky blížícího se období 2007 až 2013 tak, aby byla co nejvyšší pravděpodobnost jejich úspěšnosti. K tomu se přidávají další dvě významné funkce:
Vyhledávání informací o dotačních příležitostech: Tato funkce umožňuje nalézt k projektovým záměrům i potenciální žadatele. Základním přínosem je denní prohledávání různých dotací (na výchozím portálu eDotace.cz je jich téměř 500) včetně jejich změn a porovnání jejich charakteristik se zadáním záměru nebo nastavením žadatele. Pokud dojde ke shodě, potenciálnímu žadateli se vrátí seznam vhodných dotačních titulů. Systém může spravovat i několik desítek investičních záměrů u každého potenciálního žadatele.
Schvalovací procesy: Tato funkce obstarává výrazné zrychlení procesu schvalování projektových záměrů, které požadují spolufinancování z rozpočtu kraje či města v rámci organizační struktury od úrovně odborů a komisí až po schválení zastupitelstvem nebo radou.
Zásobníky projektů se tak mohou stát vhodným prostředníkem k správnému nasměrování alokací v rámci ROP.
Pro kraje a potenciální žadatele mohou mít další přínosy:
Zvýšení absorpční kapacity díky výraznému zvýšení počtu realizovaných projektů - v mnoha případech takových, o kterých by se třeba ani neuvažovalo.
Efektivnější management záměrů a projektů krajů a měst jako žadatelů i jejich příspěvkových organizací - všechny záměry jsou na jednom místě, je možno hledat překryvy a návaznosti.
Promítnutí do hospodaření municipalit i žadatelů - zajištění potřebného financování i spolufinancování projektů.
Martin Krištof
RAVEN Consulting, a. s.
