01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Rozbité silnice? Proč se tedy tak málo hlídá váha kamionů?

Stát, kraje i obce ne vždy dokážou najít společnou řeč. V jedné věci jsou však zajedno: Zoufale se jim totiž nedostává peněz na opravy zdevastovaných silnic. Jen Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ročně na opravy a údržbu sítě silničních komunikací vynaloží přes 1 mld. Kč. Další stamiliony na stejný účel vydávají kraje a obce. Ale snad každý řidič potvrdí, že je to málo.

Přitom jeden přetížený kamion zpravidla poškodí vozovku tak, jako by tudy projelo 20 tisíc osobních automobilů. A neopotřebovává se jen povrch vozovky, ale ničí se i podpovrchová nosná konstrukce komunikace. Že přetížených vozidel u nás nejezdí málo, potvrzuje kpt. Mgr. Veronika Hodačová z Policejního prezidia ČR. Podle ní policisté (sami či ve spolupráci s mobilními expertními jednotkami Centra služeb pro silniční dopravu - příspěvkové organizace Ministerstva dopravy ČR) jen letos od ledna do července provedli kontrolní vážení 3930 vozidel (z toho 1014 zahraničních dopravců), u nichž v 842 (128) případech zjistili překročení limitů hmotnosti. Tedy u méně než každého pátého kontrolovaného vozidla!


ZKUŠENOST ZE STARÉHO HROZENKOVA

Snahou co nejvíce omezit vjezd přetížených kamionů na své území patří Zlínský kraj mezi ostatními kraji k zářným výjimkám. Prostřednictvím své příspěvkové organizace - krajského ředitelství silnic totiž finacoval vybudování automatické vážicí stanice (AVS) na silnici I/50 u Starého Hrozenkova na česko-slovenském pomezí. »Kraj do ní investoval 2,11 mil. Kč. Od června je stanice ve zkušebním provozu, přičemž vážení se provádí ve spolupráci s Policií ČR a celníky. Už za první dva měsíce bylo protokolárně dokumentováno 109 přetížených vozidel, s jejichž provozovateli se zahájilo správní řízení,« uvedla mluvčí kraje RNDr. Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Na stanici nákladní vozidla rychlostí nanejvýš do 16 km/hod. projíždějí obslužným pruhem souběžným se silnicí I/50 až k semaforu před vyústěním zpět na silnici. Pokud je vozidlo přetížené či nebezpečně naložené (stanice bezobslužně automaticky vyhodnotí 24 hmotnostních parametrů vozidla podle vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), na semaforu se rozsvítí červené světlo a vozidlo musí zastavit. Pak je policista nasměruje na parkoviště, kde se s řidičem zahájí správní řízení. Naopak je-li vše v pořádku, na semaforu bliká oranžové světlo a automobil se může plynule zařadit zpět do průběžného jízdního pruhu silnice.

Stanici původně provozovali na hraničním přechodu (HP) Starý Hrozenkov celníci. Pro kraj ji repasovala a doplnila vyhodnocovací jednotkou napojenou na počítač společnost Tenzováhy, s. r. o. Její jednatel Ing. Jiří Vysloužil v té souvislosti připomněl, že stejné váhy, jaké se zachránily z rekonstruované silnice I/50, byly vybourány i v Chotěbuzi a přes slib místně příslušného krajského ředitelství ŘSD, že budou přeneseny jinam, se tak nestalo. »Jiné tři vybourané váhy na HP Rozvadov ustoupily čerpací stanici a jsou pro státní správu zdarma k dispozici - jen si o ně říct,« konstatoval Ing. Jiří Vysloužil. Jak dále řekl, takových vah leží v ČR ladem nejméně dalších deset.

Mgr. Nina Ledvinová, mluvčí ŘSD, však poukázala na slabinu nízkorychlostních pevně instalovaných přejezdových vah (což je i typ použitý ve Starém Hrozenkově): Kontrolovaný kamion musí zpomalit jízdu . »Nenarušit tím plynulost silničního provozu je takřka nemožné,« tvrdí mluvčí s tím, že váhy vyžadují i velké plochy, kam se nákladní doprava odklání, kde se vozidla váží a kde se s řidiči případně zahajuje správní řízení. »Takových odstavných ploch je však kritický nedostatek,« dodala mluvčí ŘSD.

OBCÍM BY STANICE POMOHLY, JENŽE KDO BUDE HRADIT JEJICH PROVOZ?

Kpt. Mgr. Veronika Hodačová upozornila, že případná zajížďka vozidla z trasy při jeho odklonu na kontrolní místo nesmí překročit 16 km tam a zpět. Navíc se na vážicí plochu vztahují striktní podmínky z hlediska sklonu v podélném i příčném směru. Zástupkyně policejného prezidia však připustila, že policie ve spolupráci s radnicemi už někde k těmto účelům využívá i bývalé, nyní nefunkční zemědělské areály, pochopitelně pokaždé se souhlasem jejich vlastníků.

To naznačuje i dalším municipalitám, jak ve spolupráci s policií či celníky a správci komunikací častějším nárazovým kontrolním vážením znechutit řidičům přetížených kamionů trasy přes jejich území. Leč vtírá se také otázka, kdo bude stanici, byť i levně pořízenou (viz výše) provozovat, nota bene, když vybrané pokuty jsou příjmem státu a nemohou být bezprostředně použity na opravy poničených místních, ani žádných jiných komunikací. Policie s kráceným rozpočtem či stejně »chudí« celníci provozovat stanice asi nebudou...

Jinou možností jsou mobilní/přenosné váhy. Vyžadují však obslužný tým, rovněž se neobejdou bez odstavných ploch, váží se jimi pouze vizuálně vytipovaná vozidla - staticky po jednotlivých nápravách, a velmi pomalu se značnou nejistotou měření.

TECHNOLOGIE BUDOUCNOSTI?

Velký pokrok ve vážení kamionů spatřuje Mgr. Nina Ledvinová v tzv. vysokorychlostních vahách. Umějí kontrolovat váhové zatížení vozidla (celkové i jednotlivých náprav) a pořídit snímek jako důkaz z jeho průjezdu, včetně naměřených váhových hodnot, aniž by se kamion musel odstavit. Přestupek by se podle mluvčí ŘSD řešil až následně, stejně jako se dnes ex post řeší radarem zjištěné překročení nejvyšší povolené rychlosti. Ministerstvo dopravy však dosud nevydalo vyhlášku upravující postup při provádění vysokorychlostního vážení i parametry následných postihů.

Kpt. Mgr. Veronika Hodačová by se spíše klonila k tomu instalovat do vozovky senzory fungující na principu vysokorychlostního vážení. Jakmile by senzory vyhodnotily projíždějící vozidlo jako přetížené, výsledek by se předal dálkovým přístupem na kontrolní místo. Tam by vozidlo bylo odkloněno na vážicí stanici a na ní (už zcela přesně) zváženo. Ing. Jiří Vysloužil to považuje za vhodnější, neboť již dávno bylo prokázáno (a v USA ověřeno již před rokem 1990), že při pomalé jízdě se dosáhne vyšší přesnosti vážení než při rychlosti vysoké, neřkuli dálniční. U tzv. vysokorychlostních vah se podle jednatele společnosti Tenzováhy zatím dosahuje nejlepší přesnosti +/- 10 %. Ing. Jiří Vysloužil proto tvrdí, že snímek coby důkaz, že kamion byl senzorem s tak velkou odchylkou přesnosti měření vyhodnocen jako přetížený, by u případného soudního sporu zřejmě neobstál.

Ve Starém Hrozenkově kamion najíždí do souběžného pruhu, v němž bude jeho hmotnost automaticky vyhodnocena.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV TENZOVÁHY

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down