Jaký je rozdíl mezi dozorem nad rozhodnutími vydanými v přenesené působnosti a kontrolou takových rozhodnutí? Rozdíl je v tom, kdo tyto činnosti vykonává, co je jejich předmětem, jakým způsobem se uskutečňují a co je jejich výsledkem. A také to, jak je možno se zásahům do působnosti obce bránit....
Jaký je rozdíl mezi dozorem nad rozhodnutími vydanými v přenesené působnosti a kontrolou takových rozhodnutí?
Rozdíl je v tom, kdo tyto činnosti vykonává, co je jejich předmětem, jakým způsobem se uskutečňují a co je jejich výsledkem. A také to, jak je možno se zásahům do působnosti obce bránit.
Mezi tím, kdo kontroluje nebo dozoruje podle zákona o obcích rozhodnutí v oblasti státní správy, není žádný rozdíl. Rozdíl je v oblasti samostatné působnosti obce. Kontrolu i dozor nad rozhodnutími vydanými v přenesené působnosti na obci vykonávají krajské úřady. Na městských obvodech a městských částech tak činí magistráty. Kontrola i dozor jsou výkonem státní správy přeneseným na tyto úřady a jejich úředníky.
Předmětem kontroly i dozoru rozhodnutí, různých jiných opatření a také usnesení v přenesené působnosti je dodržování zákonnosti, a to nejen dodržování zákonů a jiných právních předpisů, ale též usnesení vlády vydaných v jejich mezích, směrnic ústředních správních úřadů a též opatření krajského úřadu přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti.
Rozdíl mezi dozorem a kontrolou je v tom, že dozor nad rozhodnutími orgánů obce v přenesené působnosti se netýká rozhodnutí vydaných podle správního řádu a podle zákona o správě daní a poplatků, kdežto kontrola ano. Rozdíl mezi kontrolou rozhodnutí vydaných podle správního řádu a zákona o správě daní a poplatků a kontrolou ostatních rozhodnutí tkví v tom, že při kontrole rozhodnutí vydaných podle správního řádu a podle zákona o správě daní a poplatků nemůže krajský úřad uložit orgánu obce splnit úkol stanovený zákonem nebo provést nápravu nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Výsledkem kontroly je protokol o nápravných opatřeních, jejichž splnění je pro orgány obce při výkonu přenesené působnosti závazné. Tajemník, případně starosta v obcích bez tajemníka může při kontrole požádat o doporučení možného řešení odstranění zjištěných nedostatků v rozhodnutích v přenesené působnosti a je povinen podat kontrolnímu orgánu písemnou zprávu o splnění úkolu stanoveného zákonem nebo o nápravě nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole. Obranou proti kontrolnímu protokolu jsou námitky, které je možno podat do 15 dnů ode dne jeho převzetí. O námitkách ale rozhoduje kontrolující. Nebylo-li jim vyhověno, je možno se proti nim ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolat k tomu, kdo kontrolujícího pověřil kontrolou. Ten o námitkách musí rozhodnout do 30 dnů. Protože o námitkách se nerozhoduje podle správního řádu, bylo by možno rozhodnutí o nich a o odvolání proti rozhodnutí o nich zrušit pro nezákonnost věcně příslušným ministerstvem v rámci dozoru.
Výsledkem dozoru není protokol a vlastní náprava. Při zjištění nezákonnosti krajský úřad vyzve obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li ji obec do 60 dnů od doručení výzvy, krajský úřad takové rozhodnutí obce zruší a o rozhodnutí o zrušení informuje obecní úřad. V případě zřejmého a závažného rozporu rozhodnutí orgánu obce v přenesené působnosti se zákonem může krajský úřad rozhodnutí zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Na rozhodování o zrušení se ustanovení správního řádu s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů nevztahují. Na obranu obce vůči zrušení lze podat podnět k dozoru, neboť rozhodnutí krajského úřadu je vydané v přenesené působnosti a nevydané podle správního řádu. Pro nezákonnost by mělo být zrušeno v rámci dozoru, k němuž je příslušné věcně příslušné ministerstvo.
JUDr. Eva Šromová
právnička
