Menu
e-shop
Praha a Kralupy nad Vltavou - tato dvě města mají rozdílné výchozí podmínky, organizační strukturu a systémy nakládání s odpady. To byl důvod, proč jsme se právě zde pokusili srovnat podmínky pro domácnosti ke zneškodnění odpadů tříděnou a netříděnou formou, zejména systémy plateb. Legislativu ve...
Praha a Kralupy nad Vltavou - tato dvě města mají rozdílné výchozí podmínky, organizační strukturu a systémy nakládání s odpady. To byl důvod, proč jsme se právě zde pokusili srovnat podmínky pro domácnosti ke zneškodnění odpadů tříděnou a netříděnou formou, zejména systémy plateb.
Legislativu ve vztahu k domácnostem (fyzickým osobám - nepodnikatelům) v souladu se zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů doplňují vyhlášky obcí, např. v Praze vyhláška č. 15/1998 Sb., a č. 10/2000 Sb., a v Kralupech nad Vltavou vyhláška č. 2/98.
KRALUPY NAD VLTAVOU
Mají 18 000 obyvatel a 6000 domácností. Svoz a zneškodnění domovního odpadu zde provádějí Technické služby města Kralup. Svoz, využívání a zneškodňování tříděných složek zajišťují v současné době Středočeské sběrné suroviny, a. s.
[*] Možnosti domácností: ve městě je zaveden známkový systém svozu tuhého domácího odpadu (TDO). Domácnost (vlastník) může pro úhradu svozu použít jednorázovou známku (jen u objemu 110 l) nebo roční paušální poplatek.
Směsný odpad (ceny stanoveny kalkulací Technických služeb města Kralup nad Vltavou): poplatek za 1 svoz činí při 110 l sběrné nádobě 30 Kč, roční poplatek při svozu 1x týdně a 110 l sběrné nádobě 1500 Kč, při svozu 1x týdně a 1100 l sběrné nádobě 8500 Kč, při svozu 2x týdně a 1100 l sběrné nádobě 15 000 Kč. Nádoby 1100 l jsou používány u bytových domů a vlastník rozpočítává částku mezi jednotlivé nájemníky. (Údaje poskytl Městský úřad v Kralupech nad Vltavou.)
Z hlediska tříděných složek je ve městě rozmístěno 39 "sběrných hnízd" se sběrnými nádobami o objemu 1100 l pro třídění papíru, skla a plastů. Tuto službu zajišťuje smluvně společnost Středočeské sběrné suroviny [papír 4x měsíčně, sklo 2x měsíčně, plasty 4x (v létě 6x) měsíčně)].
Náklady na svoz a využití těchto odpadů plně hradí město. Jejich výše činí 1800 Kč ročně za jednu používanou nádobu u papíru a skla a 230 Kč za vyprázdnění jedné nádoby u plastů (výhradně pro nápojové láhve). Pro občany - fyzické osoby - nepodnikatele je tato služba bezplatná. Ovšem zneužití drobnými podnikateli se obtížně kontroluje a postihuje.
V roce 1999 bylo vytříděno: papír 68 000 kg (3,77 kg/obyv.), sklo 140 000 kg (7,77 kg/obyv.), plasty 46 800 kg (2,6 kg/obyv.). Celkové množství výše uvedených vytříděných složek představuje 14,1 kg/obyv.
PRAHA
Má 1 200 000 obyvatel a více než 80 000 domů. Do roku 1995 neměl Magistrát hl. města Prahy vytvořenu koncepci odpadového hospodářství. Městské části situaci řešily individuálně. V těchto podmínkách tržního prostředí se prosazovaly nové společnosti, většinou založené jako dceřiné společnosti zahraničních firem.
Magistrát řešil situaci pouze vydáním vyhlášky č. 9/1992 Sb., o nakládání s domovním odpadem, která byla novelizována vyhláškou č. 40/1994 Sb. Ta zavedla institut "pověřené osoby" - svozové firmy, která má pověření hl. města Prahy k poskytování služeb, svozu, třídění využití a zneškodnění TDO.
V praxi vzniklo vysoce konkurenční prostředí, kdy některé městské části uzavřely smlouvy se svozovými firmami na odvoz domovního odpadu od objektů svěřených městským částem nebo na celé území městské části. Zároveň uzavírali smlouvy se svozovými společnostmi i vlastníci, správci či nájemci jednotlivých nemovitostí. Důsledkem byla situace, kdy z jedné ulice odváželo odpad tři i více firem.
Pozitivním přínosem bylo sice zlepšení služeb, ale zvýšená dopravní zátěž, hlučnost a emise škodlivin, zejména v exponovaných místech, měly negativní dopad na životní prostředí. Tento stav řešila pražská radnice v roce 1995, když nechala zpracovat společností KZT projekt Systematické sledování skladby komunálního odpadu a následně vytvořil Projekt hospodaření s odpady v hl. městě Praze. Magistrát rozdělil působnost jednotlivých svozových společností do svozových oblastí.
Pokud v současné době zajíždí do některé ulice více svozových firem, je to kvůli odvozu odpadu od podnikatelů a živnostníků, kteří mohou uzavřít smlouvu s libovolnou svozovou společností. Vyšší početnost svozů v dané oblasti může být způsobena rozdílnou frekvencí jednotlivých svozů, kterou si zvolí vlastníci nebo správci jednotlivých domů.
S účinností zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, se plně rozběhl systém tříděného sběru papíru, skla a plastů. Uváděná účinnost tříděného sběru (včetně objemného odpadu, kovů a nebezpečného odpadu) byla v roce 1997 0,5-0,7 %, v roce 1998 4,3 %, v roce 1999 7,8 % a odhad pro rok 2000 se pohybuje v rozmezí 10-12 %.
Celkové množství vytříděného papíru, skla a plastů v roce 1999 dosáhlo 13 400 t (11,16 kg na osobu). Při uvažované produkci TDO 350 kg/obyv. získáme hodnotu 3,2 % výše uvedených vyseparovaných složek.
[*] Možnosti domácností: v Praze je zavedena úhrada plateb za svoz na smluvním základě (respektive v současné době přistoupením plátců na prohlášení o poplatku).
Směsný odpad (ceny stanoveny vyhláškou hl. města Prahy č. 10/2000 Sb. v Kč měsíčně), nejnižší poplatek činí: při svozu 1x za 14 dní a 70 l sběrné nádobě 54 Kč (648 Kč ročně). Dále pro srovnání: při svozu 1x týdně a 110 l sběrné nádobě 122 Kč (1646 Kč ročně), při svozu 1x týdně a 1100 l sběrné nádobě 680 Kč (8160 Kč ročně). U nemovitostí bez vlastníka nebo správce je účtován poplatek 43 Kč za osobu měsíčně. (Údaje z Magistrátu hl. města Prahy.)
Ceny vycházejí ze skutečných kalkulací celkových nákladů včetně provozních nákladů (náklady na vozidlo a obsluhu vozů), režijních nákladů svozové firmy a odpisů.
VÝHODY A NEVÝHODY
Z porovnání obou měst vyplývá, že systémy tříděného sběru odpadů se rozběhly úspěšně a se srovnatelnými výsledky. Co se týče svozu směsného odpadu, je otázkou, jaký systém zvolit.
Známkový systém (domácnost hradí jen uskutečněné svozy) je maximálně výhodný pro domácnosti, kde je odpad tříděn a lze plně realizovat ekonomický aspekt (úsporu nákladů domácnosti za poplatek za zneškodnění odpadu. Pro město tkví výhoda ve snížené administrativní náročnosti a v úplném vyloučení neplatičů poplatku, jelikož známky musí být uhrazeny předem. Nevýhodou systému je eventuální zneužitelnost známek (vyšší riziko u velkých měst) jejich paděláním a zvýšené riziko nedodržení hygienických zásad požadujících svoz alespoň jedenkrát za čtrnáct dní.
Paušální systém závislý na objemu sběrné nádoby a frekvenci svozu: jeho výhodou je dodržení hygienických podmínek a možnost volby v závislosti na výši poplatku, nevýhodou je riziko podcenění množství a objemu sběrných nádob vlastníky a správci nemovitostí.
Paušální systém závislý na platbě za obyvatele: jeho výhoda pro obec spočívá v jednodušší administrativní náročnosti. Dle věcného návrhu nového zákona o odpadech by měla být platba vybírána za osobu formou daně, již by následně upravoval nový zákon o obecních daních. Do jeho zavedení by byl hrazen poplatek.
Nevýhodou systému je nižší ekonomická motivace domácností k separování jednotlivých složek odpadu (v závislosti na výši platby za zneškodnění TDO) a zvýšené náklady na pořízení většího množství sběrných nádob na směsný odpad.
MILAN CICVÁREK,
student doktorandského studia,
obor hospodářská politika,
Národohospodářská fakulta VŠE v Praze
FOTO ARCHÍV
