Třebaže institut rozhodčího řízení u nás stále ještě leckdy provází nedůvěra, měl by být - stejně jako už je to běžné v zahraničí - brán coby běžný nástroj pro řešení sporů i ve výstavbových projektech. Týká se to též veřejných stavebních zakázek.
V soukromoprávním smluvním vztahu se strany mohou dohodnout, že majetkové spory, které v jeho průběhu i následně vzniknou, se budou řešit soukromoprávní cestou, nikoliv obecným soudem.
Jednou z několika možností soukromoprávního řešení je rozhodčí řízení, které je právně upraveno zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Jednotlivosti tohoto zákona se v tomto článku nedají rozebírat, a odkazujeme proto na odbornou literaturu (zejména na publikaci Klein B., Doleček M.: Rozhodčí řízení. Wolters Kluwer, Praha, 2007).
Ve výstavbových projektech v Česku se počet rozhodčích sporů každoročně zvětšuje, i když se zatím setkáváme s nedůvěrou k rozhodčímu řízení. Nedůvěra je dobře živena publicitou případů nekvalifikovaného nebo dokonce podvodného rozhodování. V zahraničí je však tento způsob řešení sporů ve výstavbových projektech běžným nástrojem. Rozhodčí řízení se začíná uplatňovat i u veřejných stavebních zakázek, neboť po ukončení zadávacího řízení, jež probíhá ve veřejnoprávním režimu, přechází výstavbový projekt podpisem smlouvy o dílo do režimu soukromoprávního. (Pokud jde o podrobnosti rozhodčího řízení ve výstavbových projektech, pojednává o nich publikace Tichý M.: Projekty a zakázky ve výstavbě. C.H. Beck, Praha, 2006.)
SPORY BĚHEM STAVBY SE MŮŽE ZABÝVAT VÝBOR PRO ŘEŠENÍ SPORŮ
Rozhodčí řízení se běžně uplatňuje ve sporech u projektů realizovaných podle vzorových dokumentů, které vydává Mezinárodní federace konzultačních inženýrů FIDIC. (Podrobná informace se najde v publikaci Klee, L.: Smluvní podmínky FIDIC, Wolters Kluwer, Praha, 2011. Obsahuje dokumenty FIDIC v anglickém znění a vyjde v letošním prvním pololetí. )
Vzorové smluvní podmínky FIDIC (v anglickém znění jsou uvedeny ve zmíněné publikaci, existující překlady do češtiny mají řadu nedostatků, a nejsou proto spolehlivým dokumentem) doporučují řešit spory vzniklé během realizace stavby takzvaným Výborem pro řešení sporů, na jehož složení se dohodnou smluvní strany. Není-li toto řešení úspěšné, přistoupí se k řešení rozhodčím řízením.
Základním předpokladem pro rozhodčí spor je existence rozhodčí smlouvy. Musí to být písemný dokument, kterým se strany zavazují spor projednat v rozhodčím řízení, respektovat rozhodčí nález a podrobit se mu. Rozhodčí smlouvu nelze jednostranně vypovědět. Rozhodčí doložka nezaniká ukončením, splněním nebo výpovědí smlouvy, v níž je uvedena. Pokud je smlouva prohlášena obecným soudem za neplatnou, doložka zaniká jen tehdy, jestliže se na ni vztahoval důvod neplatnosti.
DVĚ MOŽNÉ FORMY, DLOUHÁ ŘADA VÝHOD
Rozhodčí řízení se může uskutečnit dvěma formami:
- řízením ad hoc;
- řízením před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (RS HK/AK ČR, www.soud.cz); různá uskupení, jež se označují jako »rozhodčí soud«, »komora rozhodců«, nemají povahu stálého rozhodčího soudu, a řízení před rozhodci takového »soudu« je tedy řízením ad hoc.
Rozhodčí řízení má mnoho výhod, jež vedou k trvalému růstu jeho obliby:
- je neformální, jednoduché, rychlé a zbytečně se neprotahuje;
- je jednoinstanční - proti nálezu není kam se odvolat; účastník může dát návrh obecnému soudu na zrušení rozhodčího nálezu, jen pokud byla v řízení porušena procesní pravidla; spor se však musí znovu řešit rozhodčím řízením;
- strany mohou pověřit rozhodce, aby rozhodovali podle zásad spravedlnosti, nikoliv podle hmotného práva (na takovém postupu se musí strany ovšem dohodnout, což se ne vždy podaří);
- řízení jsou neveřejná, což je velmi důležité, neboť veřejnost není zaplavena dohady, zpochybňováním výsledku nebo dokonce skandalizováním účastníků sporu;
- strany mohou ovlivnit výběr rozhodců co do jejich odborné kvalifikace, a nepřímo tedy i výběr předsedy rozhodčího senátu, neboť rozhodci volí za předsedu rozhodce se zkušenostmi se spory ve výstavbových projektech;
- nálezy rozhodců jsou bez problémů vykonatelné.
Úvahy o nevýhodnosti rozhodčího řízení bývají obvykle subjektivní. Odmítají ho ti, kteří jeho podstatu neznají anebo znát nechtějí, aniž by chápali, že rozhodčí řízení šetří účastníkům peníze - u veřejných zakázek, tedy daňovým poplatníkům.
V ČEM STRANY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ NEJČASTĚJI CHYBUJÍ
V řízeních se běžně setkáváme s různými nedostatky, z nichž stručně uveďme pouze některé:
- strana nevyšle svého informovaného zástupce, strana nevyužije služeb věci znalého advokáta;
- návrhy stran jsou neúplné, nedostatečně doložené nebo vůbec nedoložené;
- žalované částky nejsou jednoznačně specifikovány;
- dokumenty jsou chybně, často rozporně datovány, daňové doklady uvádějí chybné částky anebo jsou chybně popsány, úrokové sazby z prodlení jsou zmatené;
- vyjadřování stran je nepřesné (například se použije několik názvů pro tentýž pojem);
- důkazní dokumenty nejsou podepsané a datované, smluvní dokumenty nejsou podepsány oběma stranami, chybějí eventuální přílohy;
vyjádření žalované strany k žalobě se týkají něčeho, co v ní není vůbec uvedeno;
- v průběhu jednání dochází k dohadování mezi jednotlivými zástupci strany o triviálních věcech.
Strana se někdy domnívá, že rozhodce, kterého jmenovala podle Řádu rozhodčího soudu, ji zastupuje, a bude jednat v její prospěch. Strana se pokouší navázat kontakt s takovým rozhodcem, aby mu vysvětlila svoje stanovisko. To je však nepřípustné počínání, a může vést k tomu, že stranou jmenovaný rozhodce odstoupí.
Rozhodčí řízení se už začíná uplatňovat také u veřejných stavebních zakázek, neboť po ukončení zadávacího řízení, jež probíhá ve veřejnoprávním režimu, přechází výstavbový projekt podpisem smlouvy o dílo do režimu soukromoprávního.
MILÍK TICHÝ
rozhodce zapsaný na Listině rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
V zahraničí se spory ve výstavbových projektech řeší rozhodčím řízením běžně.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAVID POKORNÝ
