ROZHODNĚ NE NADSTANDARD

[*] Mají podle vašeho názoru ženy v podobných profesích těžší pozici než muži? Jak je to ve vašem případě?

Pracovní pozice mužů a žen jsou jiné, tak jako je jejich fyzická a psychická vybavenost jiná. Obě pohlaví si s sebou nesou řadu výhod. V mé pracovní pozici považuji ženské dispozice za výhodnější. Strategická rozhodnutí činí v kraji zastupitelstvo nebo rada. Úkolem úřadu je zajistit zázemí samosprávě, dostatek informací pro rozhodování a pokud možno jeho rychlou realizaci. Stejně důležitým úkolem úřadu je zajistit bezchybné správní rozhodování. Všechny tyto činnosti vyžadují soustavnou práci s lidmi, kteří je vykonávají. Posuzování jejich schopností, hodnocení jejich práce, hledání nástrojů ke zlepšení výkonů, motivování. To vše jsou dlouhodobé úkoly, které vyžadují trpělivost, pečlivost, empatii, smysl pro detail. Výsledky nevidíte hned, musíte být sama motivovaná, je potřeba unést zklamání, když nabídnutou důvěrou kolega pohrdne.

Akčního rozhodování je minimum, rychlá rasance se při práci s lidmi nevyplácí. Lidé, které řídím a za jejichž práci odpovídám, nejsou mými soky, jsou mými partnery, byť jsem to já, kdo má právo konečného rozhodnutí.

[*] Na vašem krajském úřadu je v současné době celkem třináct odborů a okolo 170 zaměstnanců. Byla při jejich výběru respektována vyváženost v rámci regionu?

Hlavním kritériem při hledání kolegů pro práci na krajském úřadě byla jejich odbornost, dosavadní zkušenosti s danou problematikou, vnitřní ochota identifikovat se s krajem a jeho úkoly a také schopnost tyto úkoly řešit. Když jsme s radou kraje hledali optimální způsob, jak takové kolegy najít, hovořili jsme i o nutnosti mít kolegy pokud možno z celého kraje. Původně dobrý úmysl realita mírně upravila.

Náš kraj tvoří pět okresů, kolem 50 % zaměstnanců je ze sídelního okresu Jihlava. Nejméně jich je z okresu Havlíčkův Brod, zbylé okresy jsou vyváženy. Tato skladba kopíruje i zájem lidí z jednotlivých okresů na kraji pracovat. Zájem byl a je stále značný, i v tuto chvíli máme 1400 zájemců o práci pro kraj. Opět nejvíce z Jihlavy, nejméně z Havlíčkobrodska.

[*] Podporujete u pracovníků krajského úřadu doplňování vzdělání, zastáváte princip celoživotního vzdělávání?

Celoživotní vzdělávání je podmínkou, bez níž si lze sotva alespoň trochu zajímavou pracovní pozici představit. Informační technologie s sebou přinášejí spoustu možností, jak získat informace, které jsou základním stavebním materiálem vzdělávání. Jak s nimi naložit, jak je zpracovat, jak z nich mít užitek, to je třeba se učit. Struktury, ve kterých pracujeme, se rychle mění, obsah činností se mění, na všechny změny je potřeba reagovat. V neposlední řadě je nutné udržovat jazykové znalosti.

V tomto duchu organizujeme i vzdělávání na krajském úřadě. Všichni noví kolegové procházejí vstupním vzděláváním, které má za cíl sladit základní komunikační dovednosti na žádoucí úrovni. Chystáme soustavné vzdělávání v tzv. měkkých dovednostech, které naváže na vstupní kurz. Kromě toho kolegové získávají a pak udržují odbornou způsobilost, kraj umožňuje jazykové vzdělávání.

Zatím na začátku je naše snaha o získání ISO normy, jejímž rubem je právě soustavné vzdělávání a měření jeho efektivity. Nadto vzdělávání úředníků již není jen zájmem vedení kraje, ale i požadavkem stanoveným zákonem, který má svá pravidla.

[*] Den otevřených dveří v sídle kraje jste pojali velmi netradičně. Dokonce prý radní hráli v kostky. Mohla byste tuto akci více přiblížit?

Den otevřených dveří jsme připravovali dlouho, velmi nám záleželo na tom, jak se veřejnosti představíme. Základní informací, kterou jsme chtěli sdělit, bylo, že jsme otevřený, profesionální úřad, který služby veřejnosti poskytuje rychle, odborně a zdvořile v budovách, které pro nás připravil a pak daroval stát. Vše bylo pro veřejnost přístupné, aby lidé věděli, kde nás mohou najít, až budou naše služby potřebovat, aby si uměli představit, kde zasedá "krajský parlament".

Druhá myšlenka, kterou jsme chtěli realizovat, byla: dostali jsme dar, obdarujme jiné. Naši radní skutečně nejsou zhýralci, kteří by si volný čas krátili hrou v kostky. Potřebovali jsme najít hru, v níž by se dal kvantifikovat určitý předem neodhadnutelný počet. Číslům na kostkách odpovídaly tisíce v korunách a finanční dar pro Občanské sdružení Lada z Bratřic na Pacovsku, které se věnuje postiženým dětem, byl na světě. Za rok si radní jistě opět zahrají. Součástí sbírky byly také příspěvky z charitativního koncertu, který jsme v tento den také uspořádali.

[*] Ani kraj Vysočina se nevyhnul kritice na adresu nadstandardního vybavení nového sídla. Šuškalo se o vyhřívaných garážích, o baru a dokonce o bazénu. Jaká je skutečnost?

Darovanému koni se nemá hledět na zuby. Jak jsem řekla, budovy, v nichž kraj sídlí, připravil, to znamená vyprojektoval, postavil a předal kraji stát. To vše na základě údajů, které dalo Ministerstvo vnitra, jež mělo určitou představu o průběhu reformy veřejné správy a jejím prostorovém zajištění. Zatímco se reforma měnila, projekt se neměnil. Stát předává krajům více kompetencí, než bylo původně zamýšleno. Krajská samospráva je také náročnější, než stát předurčil. Abych to zkrátila, nemáme dostatek prostor pro všechny naše zaměstnance, v příštím roce, kdy nám budou převedeni zaměstnanci z okresních úřadů, to bude docela dramatické. V kancelářích není dostatek místa pro běžné vybavení úložnými prostorami, v kancelářích pro dva sedí zatím alespoň tři lidé.

Rozhodně žádný nadstandard, spíše naopak. Přivítala bych větší sociální zázemí, větší kuchyňky, prostor pro uzavřené jednání s klienty. Chybí multifunkční sál, kde by se mohla veřejnost scházet s představiteli kraje nebo k různým kulturním či vzdělavatelným akcím. Takže představa vyhřívaných garáží, bazénu a baru je velmi úsměvná.

BĚLA BÁRTOVÁ