Prodotační komora ČR, nezávislá a nevýdělečná instituce, vznikla v polovině roku 2003. Jak uvedl její předseda Dušan Fibingr, výraznější aktivitu však vyvíjí od začátku letošního roku.
V čem spočívá hlavní poslání komory?
Organizuje informační kampaně a semináře, spolupodílí se na tvorbě bezplatného informačního portálu eDotace, zajišťuje činnosti směřující k prevenci korupce a transparentnímu procesu výběru projektů ke spolufinancování apod. Kvůli zachování nezávislosti sdružuje pouze žadatele o dotace. Poradenské subjekty jsou z možnosti členství v komoře vyloučeny.
Jak pomůže komora zástupcům samospráv?
Zejména pro obce, které budou žádat o prostředky na základě Společného regionálního operačního programu, může být členství v komoře přínosem. Jak je již známo, o rozdělování většiny prostředků v rámci tohoto programu budou rozhodovat sekretariáty rad regionů soudržnosti. Bohužel se objevují náznaky, že proces výběru projektů k financování nebude postaven na konkurenci jednotlivých projektových záměrů, ale na předjednaných politických jednáních. Míru možného korupčního ovlivňování ponechám nyní stranou, ale každý, kdo bude sedět v rozhodovacích komisích, by si měl uvědomit, že Evropská unie si prostředky hlídá výrazně důsledněji a přísněji než český stát. Pokud se najdou nesrovnalosti v procesu výběru projektů a EU bude konstatovat netransparentnost způsobu rozdělování prostředků, postihne ČR sankcemi doposud nevídaného rozměru - v podobě omezení či dokonce zastavení podpor v řádu desítek miliard korun. Krátkozrakost a nezodpovědnost hrozící z rozhodování na základě kontaktů a politických vazeb může nakonec postihnout i ty, kteří budou nyní upřednostněni.
Řada rozhodovatelů však toto odmítá zohlednit a sleduje horizont ne delší svého pracovního stolu. Následné sankce a postihy nepomohou. Je zapotřebí již dnes uplatňovat účinnou prevenci. Prodotační komora bude proto bedlivě sledovat rozhodování o dotacích, přezkoumávat zamítnuté projekty a srovnávat je s úspěšnými. Jestliže objeví nesrovnalosti, důslednou medializací a spoluprací se státními kontrolními orgány bude vyvíjet tlak na příslušné orgány k nápravě. Přezkum jsme však schopni uskutečnit pouze u záměrů, s nimiž jsme seznámeni. To podmiňuje úzkou spolupráci žadatelů (obcí) a komory. Vyzývám tedy orgány místních samospráv ke spolupráci a pomoci, abychom vytvořili prostředí, jež nebude ohrožovat budoucí přísun prostředků z EU.
Souhlasíte s názorem, že se ČR prostředky ze strukturálních fondů nepodaří vyčerpat?
Rozhodně s ním nesouhlasím. Hlavním problémem, podle mého názoru, je nedostatečná informovanost ohledně možností a způsobu čerpání těchto finančních prostředků. Mnoho žadatelů, ať jsou to obce, města či firmy, již rozpracovalo či naplánovalo projekty, které svým charakterem naplňují cíle a podmínky vyhlašovaných programů. Chybí jim však základní informace, na jaké rozvojové projekty je možné získat dotaci ze strukturálních fondů a které projekty již nelze podporovat. Problémem je také nezkušenost se zpracováním žádostí o dotaci, s čímž souvisí nezkušenost s projektovým řízením celé akce. Pokud se podaří zlepšit tuto informovanost, lze reálně očekávat spíše opačný problém - převis žádostí o dotaci, neboť investiční a projektové "podhoubí" je v ČR velmi silné a finančních prostředků k dispozici není mnoho.
Jaký postup byste tedy doporučil starostům?
Nedůležitější je vlastní příprava a naplánování celé akce, nastavení podmínek realizace investičního projektu ve fázi podání žádosti, závazné dodržení hlavních termínů, termínů podání žádosti o platby finančních prostředků atd. Pokud někdo podcení tuto přípravu, vystavuje se riziku nedodržení podmínek a vrácení dotace. Lze proto doporučit maximálně se věnovat přípravě celé akce a konzultovat s odborníky, ať na specializovaných pracovištích implementačních orgánů, či s pracovníkem poradenské agentury.
Které projekty mají podle vás naději na úspěch?
Osobně doporučuji následující postup: Pokuste se na svůj projektový záměr podívat cizíma očima. To znamená zbavit se subjektivně a citově ovlivněného postoje a přezkoumat vše z pohledu nezávislého hodnotitele. Jestliže naleznete dostatek argumentů, proč má být zrovna váš záměr podpořen, určitě byste měli zkusit dotaci získat.
Druhým krokem by mělo být posouzení reálnosti naděje na úspěch. Zájem obcí o dotace je enormní a v některých dotačních opatřeních očekávám až desetinásobný převis nad finančními možnostmi. To však nesmí nikoho odrazovat. Právě konkurencí kvalitních projektů by měly být vybrány ty nejlepší. V případě rozsáhlých projektů (Terezín nebo Jindřichovice pod Smrkem), které žádají miliardy na univerzitní centra, by si starostové měli uvědomit, že v rámci fondů EU je na tyto aktivity pro celou ČR vyhrazena pouze částka odpovídající přibližné velikosti jednoho takového záměru. Odpověď, zda by si ostatní starostové a hejtmani nechali líbit, aby vše získala pouze jedna obec, doplňovat asi nemusím.
Členství v Prodotační komoře ČR
Členem Prodotační komory ČR může být jakýkoliv subjekt, jenž je aktivní v dotační politice - tedy zejména žadatelé, jako jsou obce a podniky. Pro uchování nezávislosti jsou však vyloučeny poradenské subjekty. Více k principům činnosti, možnosti členství a aktivní spolupráci s Prodotační komorou je uvedeno na www.prodotace.cz. Kontaktovat komoru je možné i na elektronické adrese info@prodotace.cz.
