Rozhodování v krizových situacích

Mimořádnou událostí vyžadující provedení zejména záchranných a likvidačních prací se dle zákona o integrovaném záchranném systému rozumí "škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také haváriemi, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací".1) Jakákoliv mimořádná událost vážnějšího charakteru se tedy může změnit v krizovou situaci nebo do ní postupem času eskalovat.

Pro přivolání pomoci při vzniku mimořádné události je především důležitý funkční integrovaný záchranný systém (IZS), jeho základní pravidla stanovuje již zmíněný zákon. Jeho základními složkami jsou Hasičský záchranný sbor ČR, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR.

Systém se aktivuje v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami IZS. V případě potřeby poskytují při záchranných a likvidačních pracích tzv. plánovanou pomoc na vyžádání (předem smluvně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci) také ostatní složky systému. Těmi jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, dobrovolné záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Složky integrovaného záchranného systému koordinuje v případě zásahu operační středisko hasičského záchranného sboru kraje. Působením základních a ostatních složek v IZS však nejsou nijak dotčeny jejich běžné úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.

Konkrétní situace spolupráce vypadá tak, že operační středisko základní složky IZS vyhodnotí dané tísňové volání, které je mu doručeno a pokud řešení mimořádné události náleží do jeho věcné působnosti, vyžádá si v případě potřeby spolupráci další základní složky systému prostřednictvím jejího operačního střediska. V případě, že řešení mimořádné události nepatří do jeho věcné či místní působnosti, předá přijaté informace operačnímu středisku příslušné základní složky systému.. Jestliže řešení této mimořádné události vyžaduje spolupráci více složek, předá přijaté informace také územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku IZS, jehož prostřednictvím se vyžaduje součinnost těchto složek.

Velitelem zásahu pro koordinaci v místě mimořádné události je velitel jednotky požární ochrany nebo velitel či vedoucí zasahujících sil složky systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost. V případě potřeby a nutnosti při provádění záchranných a likvidačních pracích zajišťuje starosta varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, popřípadě po dohodě s velitelem zásahu či přednostou okresního úřadu organizuje evakuaci osob. Pokud velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň zásahu nebo přímo požádal okresní úřad o pomoc v koordinaci, koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události přednosta. Při řízení a koordinaci těchto prací může přednosta také využít krizového štábu okresu. Jestliže mimořádná událost přesahuje území jednoho okresu a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, koordinuje záchranné a likvidační práce krajský hejtman. Stejně tak se ujímá této koordinace v případě, že jej o to požádá přednosta okresního úřadu nebo přímo velitel zásahu. Jestliže mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prácí Ministerstvo vnitra prostřednictvím generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Tuto ústřední koordinaci přejímá rovněž v případě, že jej o to požádá velitel zásahu, přednosta nebo hejtman kraje a tehdy, jestliže mimořádná událost svým rozsahem přesahuje hranice ČR.

Až do této chvíle jsme tedy hovořili "pouze" o mimořádných událostech, které nenabyly povahy krizové situace a nejedná se tedy o krizové řízení. Jak jsem již zmínila, krizovou situací rozumíme mimořádnou událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů - stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Stav nebezpečí jako bezodkladné opatření může vyhlásit přednosta okresního úřadu pro území okresu či jeho část nebo hejtman kraje pro území kraje či jeho část. Tento krizový stav se vyhlašuje, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS.2) Ten, kdo stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje a okresy, pokud mohou být krizovou situací nějakým způsobem také zasaženy. Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje obdobným způsobem jako nařízení kraje nebo nařízení okresu. Tento krizový stav je možné vyhlásit nejdéle na dobu 20 dnů, přičemž tuto dobu může přednosta prodloužit o dalších 10 dnů pouze se souhlasem hejtmana. Pokud daná krizová situace vyžaduje další prodloužení tohoto stavu vyhlášeného hejtmanem, pak s tím musí vyslovit souhlas vláda. Pokud není možné vzniklou krizovou situaci vyřešit a účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, je nutné, aby hejtman nebo přednosta okresního úřadu neprodleně požádali vládu o vyhlášení nouzového stavu.

Při vyhlášení jakéhokoliv krizového stavu jsou orgány obce povinny zajistit provedení krizových opatření, a pokud je to k tomuto účelu nutné, mohou tato opatření realizovat vydáním nařízení obce. V době krizového stavu starosta obce zajišťuje varování obyvatelstva, případně nařizuje evakuaci osob a plní úkoly a opatření vyplývající z krizového plánu obce a okresu. (Povinnost zpracovat krizový plán má každá obec s více než 10 000 obyvateli nebo pokud se nachází v ohrožené oblasti.) Stav nebezpečí či jiný krizový stav kromě jiného také umožňuje starostům, aby mohli objednávat potřebné práce bez ohledu na stav obecního rozpočtu a dává také větší kompetence lidem, kteří v dané oblasti zasahují.

Přednosta okresního úřadu a hejtman kraje může stanovit při vyhlášení stavu nebezpečí mimo jiné i krizová opatření související s omezením některých práv a svobod občanů jako např. ukládání pracovní výpomoci a poskytnutí věcných prostředků, nařízení hlášení přechodné změny pobytu aj. Krajský úřad za stavu nebezpečí dále zabezpečuje varování a vyrozumění obyvatel, koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, humanitární pomoc, chrání práva a zájmy ohrožených osob atd.

Podobná opatření omezující některá práva a svobody občanů, které může nařídit hejtman ve stavu nebezpečí, nařizuje, pokud je to nezbytné, také vláda v době trvání nouzového stavu. V době stavu ohrožení státu může vláda nařídit omezení vstupu na území ČR, omezení a držení střelných zbraní, povinné hlášení místa trvalého pobytu atd.

K řešení krizových situací se zřizuje jako pracovní orgán krizový štáb obce, okresu nebo kraje, vláda aktivuje ústřední krizový štáb. Koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace jsou bezpečnostní rada státu, bezpečnostní rada kraje, bezpečnostní rada okresu a bezpečnostní rada obce.

Válečný stav a stav ohrožení státu potom v souladu s platnou legislativou vyhlašuje Parlament ČR.

Poznámky:

1) § 2 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

2) § 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

Lenka Lukášková,

doktorandka

Vysoké školy ekonomické v Praze