Rozhodujícím kritériem pro tvorbu ceny bude kvalita produktů a služeb Uplynulé období přineslo definitivní vyjasnění o míře zvyšování regulovaných cen energií v roce 2001. První "cenový šok" si domácnosti odbyly již k 1. 1. 2001, kdy se ceny elektřiny zvýšily o 14 % a plynu o 24 %. Druhé...
Rozhodujícím kritériem pro tvorbu ceny bude kvalita produktů a služeb
Uplynulé období přineslo definitivní vyjasnění o míře zvyšování regulovaných cen energií v roce 2001. První "cenový šok" si domácnosti odbyly již k 1. 1. 2001, kdy se ceny elektřiny zvýšily o 14 % a plynu o 24 %. Druhé "překvapení" je čekalo 1. 7. 2001, kdy vzrostly pro domácnosti ceny zemního plynu o dalších 12 %. Odběratelé centralizovaného tepla ze zdrojů na zemní plyn zprostředkovaně pocítí dopady zvýšení podnikatelských cen zemního plynu. Tyto a další připravované změny ovlivní konkurenční pozici jednotlivých paliv a energií.
S rostoucími náklady na paliva a energie stoupá také pozornost, které těmto otázkám věnují spotřebitelé. Roste počet odběratelů, pro které se náklady na energie stávají kritickým místem v podnikovém či domácím rozpočtu. V odborném i v běžném tisku jsou stále častěji publikovány rozbory, které srovnávají výhodnost jednotlivých typů vytápění. Mnohá srovnání jsou psány poněkud jednostranně s cílem vyzdvihnout přednosti specifického paliva či energie. Přesto jejich dopad může ovlivnit rozhodování spotřebitelů, a tím i budoucí odbyt jednotlivých druhů paliv a energií. V našem příspěvku se pokusíme o stručný, ale objektivní pohled na tuto složitou problematiku.
Srovnání nákladů
Korektní srovnání konkurenceschopnosti by mělo vycházet z ceny paliv a energií pro spotřebitele reprezentujícího určitý segment spotřeby v konkrétním regionu. Ceny tuhých paliv, a zejména centralizovaného tepla jsou regionálně diferencované, poměry ve Středočeském kraji se proto liší od situace na Moravě či v severních Čechách. Uváděním blíže neurčených dat se dá analýza, ať již z neznalosti či úmyslně, tendenčně ovlivnit. Pro srovnání nákladů na vytápění jsme zvolili poměry ve Středočeském kraji. Pozornost soustředíme na domácnosti, čistou roční spotřebu tepla předpokládáme 100 GJ, což přibližně odpovídá rodinnému domku. V případě dobře zatepleného bytu může být spotřeba méně než poloviční.
Pro porovnání jsme volili tyto reprezentanty:
[*] hnědé uhlí: bílinský ořech 1 pro klasický uhelný kotel, ořech 2 pro automatický kotel,
[*] černé uhlí: kladenský ořech 1 (vzhledem k nižším dopravním nákladům v okolí Prahy převažuje nad ostravským černým uhlím, které má odlišnou kvalitu a ceny),
[*] koks: ostravský ořech 1 (Kladno koks neprodukuje),
[*] topné oleje: extralehký topný olej (ELTO) síra do 0,2 %, s korekcí na vrácení spotřební daně při použití na topné účely,
[*] kapalné plyny: propan, který se pro své fyzikální vlastnosti používá pro vytápění častěji místo levnějšího propan butanu,
[*] zemní plyn: průměrnou cenu jsme stanovili na základě dvousložkového tarifu platného od 1. 7. 2001 a předpokládané spotřeby, v ceně jsou tedy započteny i stálé platy,
[*] elektrická energie: stejný přístup jako v případě zemního plynu. Z více možností, které nabízí nový ceník, jsme zvolili tyto sazby:
- pro zatím převažující přímotopy sazbu D 45 (dříve BP), jistič 3 x 32 A, celou spotřebu jsme předpokládali v nízkém tarifu,
- pro akumulační vytápění sazbu D 26 (dříve BV), jistič 3 x 32 A, celou spotřebu jsme předpokládali v nízkém tarifu.
[*] centralizované teplo: ceny jsou regionálně výrazně diferencované, někdy i v rámci stejného města, viz Praha. Pro naše srovnání uvažujeme s průměrnou cenou na vstupu do objektu pro bytové odběry 300 Kč/GJ vč. DPH 5 %.
Tabulka a graf shrnuje výsledky našeho porovnání. Znovu připomínáme, že s výjimkou elektřiny a plynu, které mají celostátní platnost, ceny ostatních energií mají i v konkrétním regionu určitý rozptyl. Např. u tuhých paliv k výchozí ceně producenta a nákladům na dopravu přistupují náklady na obchodní marže konečných prodejců. Navíc ceny tuhých paliv jsou sezónně diferencované, ještě vyšší sezónní závislost vykazují ceny topných olejů a propanu. Je tedy jisté, že v době, kdy čtenář čte tyto řádky, budou reálné ceny opět o něco jiné. Tyto odchylky by ale neměly mít vliv na platnost dále uváděných závěrů.
V tabulce porovnáváme vedle základních cen roční palivové náklady na vytápění se započtením efektu rozdílné účinnosti jednotlivých otopných systémů. I zde je problém s vymezením pojmu "účinnost průměrného spotřebiče".
Abychom demonstrovali vliv tohoto pohledu na věc, do srovnání jsme zařadili dva různé typy uhelných spotřebičů. Pro většinu stávajících uhelných kotlů používaných v domácnostech i v maloodběru ještě převažuje nízká účinnost kolem 65 %, palivem bývá nejčastěji ořech 1. Na tuzemském trhu jsou ale již dostupné i progresívní uhelné spotřebiče, kde jmenovitá účinnost přesahuje 80 %. Výhodou pro tyto nové kotle je i levnější palivo, doporučuje se ořech 2.
Vliv pořizovacích nákladů
Do celkových nákladů na teplo vedle palivových nákladů dále vstupují ostatní náklady na provoz a dále pořizovací náklady. Náklady na provoz jsou podstatné pouze pro pevná paliva (odvoz popela apod.), pro naše porovnání uvažujeme s roční částkou 1500 Kč.
Pořizovací náklady mají podstatně větší rozptyl než palivové náklady a je obtížné stanovit, co lze považovat za typického reprezentanta. Nabídka dodavatelů kotlů a dalšího příslušenství je velmi široká a záleží na požadované úrovni parametrů otopného systému, možnosti regulace, na kvalitě a značce. Do pořizovacích nákladů jsme zahrnuli nejen náklady na kotel a příslušenství, ale i náklady na domovní rozvody a topná tělesa. Celkově vycházíme spíše z nižší cenové úrovně, při dražších komponentách mohou být náklady podstatně vyšší. Pro porovnání jsme použili tyto předpoklady:
- Pořizovací náklady na plynové vytápění jsou nižší než u kapalných paliv či propanu, kde přistupují náklady na zásobník paliva. Pro plyn uvažujeme s asi 90 000 Kč, u propanu a olejů s asi 130 000 Kč.
- Nové progresivní uhelné spotřebiče s vysokou účinností lze pořídit přibližně za stejnou cenu jako kvalitní plynový kotel. U zatím převažujících jednoduchých klasických kotlů na tuhá paliva předpokládáme cenu asi 60 tisíc Kč.
- Elektrické přímotopné vytápění zahrnutím pořizovacích nákladů do kalkulace získávají výhodu ve vzájemném srovnání, investiční náklady jsou nejnižší. Pro náš výpočet uvažujeme s 40 000 Kč. Pro elektrické akumulační vytápění předpokládáme asi 100 000 Kč.
- U centralizovaného tepla je situace ještě složitější. Tento způsob vytápění je omezen většinou na bytové domy. V zatím ojedinělých případech, kdy na centrální teplo jsou napojeny např. řadové rodinné domy, jsou pořizovací náklady srovnatelné s plynovým vytápěním po odečtení nákladů na kotel. Ve výpočtu proto uvažujeme s počáteční investicí asi 50 000 Kč. Pokud by odběratel chtěl získat výhodnější sazbu za teplo, musel by zainvestovat i do své vlastní předávací stanice.
Výše uvedené průměrné pořizovací náklady jsme rozložili do 15leté anuity (diskont 5 %) a spolu s ostatními provozními náklady přidali k palivovým nákladům. Z výsledků je patrné, že uvažování počáteční investice pořadím výhodnosti jednotlivých otopných systémů pořádně zamíchá. Naopak odběratele, kteří již si vybrali a provozují konkrétní systém, zajímají v podstatě pouze palivové náklady.
Co je nejlepší?
Srovnání z ekonomického hlediska vyznívá nejlépe pro uhlí, které si meziročně svou konkurenční pozici ještě zlepšilo. Přesto v aglomeracích jako je Praha a okolí tuhá paliva již v uplynulém období silně oslabila svou pozici. Tuhá paliva pro maloodběr si dlouhodobě udrží odbyt především v negazifikovaných oblastech a pro spotřebitele upřednostňující nižší náklady před komfortem provozu. Další výhodou tuhých paliv pro všechny odběratele, tedy nejen pro domácnosti, je nižší citlivost cen na takové vlivy jako je devalvace, výkyvy světového trhu apod. To se právě výrazně projevilo v poslední době.
Spotřebitel, který se rozhoduje pro uhelný spotřebič, by si již měl vybrat některý z postupně se rozšiřující nabídky automatických uhelných kotlů s dobrou účinností a dobrou regulovatelností provozu, které zmírňují nevýhody vytápění na bázi tuhých paliv. Vydělá na tom on i jeho okolí - tyto kotle totiž již neumožňují pálit kdejaké "svinstvo" jako jsou proslulé PET lahve.
Po výrazném zvýšení ceny plynu pro obyvatelstvo v tomto roce se může zvednout podobná vlna zklamání a protestů, jako již proběhlo u přímotopů. Ve svém důsledku to ale může mít i pozitivní efekt. Někdy až nesmyslně prováděná plynofikace malých obcí v podhorských oblastech snad již nebude prosazována. Přitom naprostá většina již připojených odběratelů u zemního plynu zůstane, protože na komfort a čistotu se dobře zvyká.
Elektrické vytápění se cenově srovnalo se zemním plynem, rozdíly v našem srovnání nejsou podstatné. Ekonomiku elektrického vytápění vylepšuje i fakt, že na levnější sazbu "jedou" všechny spotřebiče, nejen otop. Tyto vedlejší vlivy nejsou ve výpočtu zachyceny. Poslední tarifní změny znamenaly zlepšení nabídky jednotlivých sazeb, lépe přizpůsobených potřebám zákazníků. Celková úroveň cen se přitom nezměnila. Do srovnání jsme nezařadili progresívní systémy elektrického vytápění, jako jsou hybridní systémy (je zajímavé, že kombinace přímotopu s akumulací se zatím tak málo rozšířila) a tepelná čerpadla, u kterých i přes zvýhodněnou sazbu zákazníky odstrašují velmi vysoké pořizovací náklady.
Konkurenční pozice nízkosirných topných olejů a propanu v průběhu let 2000 až 2001 utrpěla ze všech paliv a energií nejvíce. V důsledku "ropného šoku" se konečné ceny prakticky zdvojnásobily. Pro nešťastné majitele těchto systémů může být útěchou, že jako jediní mohou v budoucnu očekávat pokles cen. Současné vysoké ceny ropy představují extrém, který nebude trvat věčně. Obáváme se ale, že důvěra spotřebitelů v tak silně fluktující paliva bude otřesena.
Pozici centralizovaného tepla nelze generalizovat, jedná se o energii s největšími lokálními cenovými rozdíly. Celkově svým charakterem je centrální teplo určeno především pro hustou zástavbu, jaká je např. v městských aglomeracích. Ceny centralizovaného tepla z uhelných zdrojů jsou již delší dobu poměrně stabilní, s meziročním růstem typicky v jednotkách procent. Do ceny tepla z plynových zdrojů se promítly změny cen plynu pro velkoodběr. V závislosti na zlepšování struktury tarifních cen plynu (stagnace či snižování cen pro velkoodběr a růst cen pro maloodběr) se bude zlepšovat i pozice velkých plynových zdrojů CZT.
Jak dále?
Podle našeho názoru ani jeden z výše analyzovaných otopných systémů na bázi různých paliv a energií nelze a priori zatracovat či naopak jednoznačně doporučovat jako nejlepší řešení pro budoucnost. Jednotlivé alternativy mají a budou mít v konkrétních regionech své typické okruhy odběratelů. Netradiční obnovitelné zdroje energie jsme do rozboru nezařadili nikoliv proto, že je pro budoucnost podceňujeme, ale pro jejich dosud nevýznamný podíl na trhu energií, který bez výraznější státní podpory nemá v střednědobé perspektivě větší šanci na prosazení.
Prioritním úkolem státních orgánů je odstranit zbývající administrativní cenové deformace, ovlivňující rozhodování a chování spotřebitelů, a vytvořit co nejlepší podmínky pro konkurenci na trhu energií ve všech kategoriích spotřeby. Úkolem marketingu energetických společností je maximálně využít existující prostor pro podporu odbytu své komodity.
Nezbytným předpokladem pro pružnou marketingovou politiku je dobrá znalost konkurenční pozice své komodity vůči ostatním alternativám v jednotlivých sektorech spotřeby, což bude stále složitějším úkolem.
ENA systematicky sleduje konkurenceschopnost všech paliv a energie v celém spektru spotřeby a naše vlastní zkušenosti potvrzují, že posouzení situace v podnikatelské sféře u jednotlivých velkoodběratelů je individuální záležitostí. Místo tarifů nastupují kontrakty "šité na míru" a úspory či ztráty se z řádu tisíců posouvají k miliónům a výše.
Konkurenční soutěž na trhu energií se stále přiostřuje. Tuzemské energetické firmy se již dostávají do situace (v první fázi u velkoodběratelů), kdy rozhodujícím kritériem pro tvorbu ceny či konkrétního tarifu nebudou sebepečlivějším regulátorem schválené náklady, ale konkurenceschopnost jejich produktu a služby.
To již v plné míře platí pro mezinárodní obchod. Dodavatelé s nevýhodnou cenou, a to platí pro veškeré energie, budou nevyhnutelně ztrácet trh. V záloze se již připravují jejich úspěšnější konkurenti, kteří je rádi nahradí.
Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc.
ENA, s. r. o., Praha
Srovnání ročních nákladů na vytápění
Množstevní Výhřevnost Cena vč. dopravy Účinnost Spotřeba Spotřeba Náklady Pořizovací Celkové Pořadí
Palivo jednotka MJ/mj. a DPH % paliva paliva na palivo náklady náklady
Kč/mj. Kč/měsíc GJ/rok mj/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok
Hnědé uhlí O 2 kg 17,60 1,30 76 132 7 476 9 719 10 167 19 886 1
Hnědé uhlí O 1 kg 17,60 1,50 66 152 8 609 12 913 7 278 20 191 2
Černé uhlí Kladno O1 kg 23,10 2,25 68 147 6 366 14 324 7 278 21 602 3
Koks O1 kg 28,90 4,50 69 145 5 015 22 567 7 278 29 845 4
Zemní plyn kWh 34,08x) 0,71 140,00 85 118 32 681 24 883 8 667 33 550 5
Elektřina akumulace kWh 3,60 0,73 301,00 96 104 28 935 24 735 9 630 34 365 6
CZT na patě domu GJ 300,0 98 102 102 30 612 4 815 35 427 7
Elektřina přímotopy kWh 3,60 1,00 560,00 98 102 28 345 35 065 3 852 38 917 8
Topný olej litr 35,70 18,50 83 120 3 375 62 435 12 519 74 954 9
Propan litr 23,5 13,2 85 118 5 006 66 083 12 519 78 602 10
x) výhřevnost zemního plynu uvedena v GJ/m3. Výpočet již zahrnuje, že výhřevnost je o něco nižší než fakturované spalné teplo.
