Kogenerační jednotky vyrábějí elektrickou energii zároveň s teplem, což je levnější než v klasických tepelných kondenzačních elektrárnách, v nichž je palivem zpravidla uhlí. Ty mají účinnost až - 50 % nižší. V současné době se přechází od velkých kogeneračních zdrojů k menším jednotkám, u kterých...
Kogenerační jednotky vyrábějí elektrickou energii zároveň s teplem, což je levnější než v klasických tepelných kondenzačních elektrárnách, v nichž je palivem zpravidla uhlí. Ty mají účinnost až - 50 % nižší.
V současné době se přechází od velkých kogeneračních zdrojů k menším jednotkám, u kterých je základem plynový motor pohánějící generátor. Kromě zemního plynu lze při kogeneraci využít dřevoplyn a bioplyn, které jsou energeticky úsporné, šetří omezené zásoby uhlí a snižují znečišťování ovzduší. To byly hlavní důvody, které vedly Ministerstvo životního prostředí k vyhlášení ekologického programu, který podporuje větší rozšíření kombinované výroby elektřiny a tepla. Cílem programu je rekonstrukce malých a středních zdrojů znečišťování ovzduší s využitím kombinované výroby tepla a elektrické energie. Podporují se projekty, kdy při přechodu na jiné palivo nebo způsob spalování dojde k úspoře nejméně 20 % paliv a kogenerační jednotka bude dosahovat minimálně 80 % účinnosti. Úspora paliv má být doložena energetickým auditem. Tyto ukazatele jsou podmínkou pro zařazení do zmíněného programu. Jeho úspěšným účastníkům poskytuje dotace a půjčky Státní fond životního prostředí (SFŽP).
DOTACE A PŮJČKY
Podrobněji nás o programu a finanční podpoře, která má přispět k pořizování kogeneračních jednotek, informoval Ing. Jan Kužel, vedoucí odboru ochrany ovzduší SFŽP: "Obcím, městům a sdružením obcí poskytujeme nevratnou až 30% dotaci, do stejné výše povolujeme půjčku, což představuje celkem 60 % z rozpočtových nákladů, které si vyžádá rekonstrukce nebo nový kogenerační zdroj. Do základu pro výpočet podpory ale nezapočítáváme všechny položky, například náklady na zpracování projektové dokumentace. Splatnost půjčky při 2% úroku je rozložena do pěti let, přičemž ve zdůvodněných případech ji lze prodloužit ještě o jeden rok. Přidělení dotace i půjčky je podmíněno tím, že obec či město prokáží, že mají dostatek vlastních peněz na dofinancování zamýšlené akce, což může být doloženo potřebnou částkou, zakalkulovanou ve schváleném obecním rozpočtu.
Jinou formou podpory může být příspěvek na částečnou úhradu úroků z úvěru. Týká se to obcí i podnikatelských subjektů, které si na investici berou úvěr u peněžního ústavu. Jestliže obec požaduje například 7% úrok, jsme po nezbytném rozboru připraveni uhradit za obec po dobu pěti let 5% úrok z této půjčky. Potom obci zbývá splácet jen 2% úrok, což je pro ni jistě přínosem. Obvyklou formou zabezpečení finanční podpory z prostředků SFŽP je zástava nemovitostí žadatelů a ručení třetím subjektem. Novinkou je ručení budoucími příjmy obcí a měst."
ZDROJE ZE ZAHRANIČÍ
Na realizaci některých projektů získávají obce prostředky ze zahraničních zdrojů. Jestliže třeba Phare bude dotovat 60 % nákladů na pořízení kogenerační jednotky, Státní fond životního prostředí ji může podle nových pravidel dofinancovat, ale již jen do výše 80 % celkových nákladů. V tomto případě může poskytnout pouze 20 % podpory. Předem se ale požaduje, aby investor informoval SFŽP o tom, že finanční prostředky má prokazatelně zajištěny z jiného zdroje.
Fond nemá natolik personálně početné odborné zázemí, aby mohl zájemcům o kogeneraci poskytnout poradenskou službu, projednat s nimi všechny detaily. Jeho pracovníci jsou ale připraveni podat informace o tom, za jakých podmínek lze investici realizovat. Vše co je k tomu třeba, musí každý žadatel uvážit a vykonat již v předprojektové přípravě.
DŮLEŽITÁ KRITÉRIA
Fond požaduje, aby předložený projekt kogenerační jednotky splňoval několik základních kritérií. Jedním z nich je finanční náročnost na odstranění nebo podstatné snížení znečištění ovzduší, kdy se za méně peněz docílí co nejlepší ekologický efekt. Posuzování technických ukazatelů projektu je porovnáváno se standardy zařízení, která jsou v ČR běžně dosažitelná a moderní. Jejich úroveň sice může být vynikající, ale ekologické parametry příliš nezlepší. Proto se přihlíží k řešení, které je technicky vyvážené, optimální. Značná pravděpodobnost podpory je dána projektu, který je situován do míst s vysokou emisní a imisní zátěží.
Na příznivém rozhodnutí o udělení dotace a půjčky ze SFŽP se také podílejí tzv. regionální hlediska. O ně jsou požádány příslušné orgány v místě, mj. referát ochrany životního prostředí okresního úřadu. Žádost vyhodnocuje i regionální pracoviště Ministerstva životního prostředí.
JEN DVA PROJEKTY
Ing. Jan Kužel se pozastavuje nad tím, že na SFŽP jsou předkládány nedostatečně připravené projekty na kogenerační výrobu. Jak potvrzují jeho slova, mizivý je i počet žadatelů: "Na nedávném zasedání Rady Státního fondu životního prostředí bylo podáno k projednání více než 250 různých projektů, ale na kogeneraci pouhé dva. Fond loni vydal jednu miliardu korun na ozdravení ovzduší, ale z toho na pořízení a výstavbu kogeneračních jednotek jen 20-30 mil. Kč. A letos to bude zřejmě ještě méně."
Jestliže je nakonec dotace a půjčka schválena, jejich čerpání ze SFŽP je podmíněno určitým způsobem financování. Každý investor předkládá mj. kopie dokladů, ze kterých je zřejmé, k jakému účelu byly výdaje použity. Požadují se i výpisy z banky, které doloží, že faktura byla zaplacena. Až poté státní fond financuje, v případě 30% dotace, jen tento podíl z celkové částky nákladů uvedených na faktuře.
V současné době se kombinovaná výroba elektrické energie a tepla úspěšně uplatňuje zejména v nemocnicích. Již méně je zajímavá pro obce a města i přesto, že i v jejich zařízeních lze najít rekonstruované nebo nové a dobře fungující kogenerační jednotky.
Ministerstvo životního prostředí a SFŽP podle svých možností podporují rozšiřování kogeneračních jednotek. Ale nezáleží jen na nich, aby širší uplatnění a využití i těch kapacit, které v ČR máme, bylo výraznější než je tomu dosud. Odhaduje se, že v kombinaci s teplem se u nás vyrábí a do přenosových sítí dodává asi 30 % elektrické energie, přičemž ve většině evropských zemích je tento podíl lepší.
BUDOU ZÁKONY PŘÍNOSEM?
Objevují se názory, že připravované zákony týkající se energetiky nebudou podporovat kogenerační výrobu elektřiny a tepla. Například předseda Teplárenského sdružení Luboš Pavlas nedávno uvedl, že ve stávající legislativě je sice zakotvena povinnost výkupu této elektřiny, ale v návrhu zákona o hospodaření s energií tato povinnost není.
Teplárenské sdružení je přesvědčeno, že bude-li příslušný zákon v navrhované verzi schválen, stanou se provozovatelé kombinovaných zdrojů energie rukojmími distribučních společností. Že jen na nich bude záležet, zda do přenosových sítí přijmou elektřinu vyrobenou v kogeneračních zdrojích. V návrhu zákona rovněž chybí základní pravidla týkající se výkupu a modelu výpočtu ceny elektřiny z kogenerace. Je tedy i na legislativě, jaké podmínky vytvoří pro rozšíření této technologie.
JAN BEDNAŘÍK
FOTO archív
