ROZPOČET BY VŽDY MĚL SLEDOVAT DLOUHODOBĚJŠÍ KONTINUITU

Na sklonku loňského roku Ministerstvo financí tvrdilo, že daňové příjmy obcí v meziročním srovnání letos vzrostou o více než sedm procent. Jak se z tohoto hlediska městu Kladno daří plnit rozpočet přijatý na letošní rok?

V absolutních číslech se - alespoň v případě Kladna - tato prognóza vcelku naplňuje. Vezmeme-li v úvahu výsledky za osm měsíců letošního roku, pak daňové příjmy města činily více než 313 miliónů korun, zatímco v uplynulém roce touto dobou byly jen ve výši 282 miliónů. Určitým problémem však pro nás letos je procentní plnění rozpočtu. K 31. srpnu jsme totiž měli naplánované hlavní daňové příjmy splněny jen ze 65 procent, zatímco loni k témuž termínu již více než ze 70 procent. Pochopitelně každý takový skluz je pro město nepříjemný. Například mandatorní výdaje, které plynou přes pokladnu radnice, se musí vyplácet v pevných, zákony daných termínech, takže opozdí-li se platby na tyto účely ze strany státu, musíme například důchody či dávky sociální péče částečně financovat ze svého rozpočtu. A teprve až příjdou peníze od státu si dodatečně mezery ve výdajové části vlastního rozpočtu zacelit. Svým způsobem je tak stát vlastně úvěrován městem. Ale protože chybí jakákoliv možnost stát za opožďování těchto plateb sankcionovat, může mít problémy tohoto druhu i příští rada a zastupitelstvo.

Doplatilo město Kladno na zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní?

Nedoplatilo. U nás už řadu let neexistovala žádná výraznější závislost města na výnosech daní z příjmu právnických osob či fyzických osob z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti. Proto se úprava ve směrování toku sdílených daní města nijak nepříznivě nedotkla, ba naopak mu pomohla.

Které investice byly letos pro město prioritní a na co se zaměří v příštím roce?

Na opravu panelových domů v majetku města jsme si letos vzali bankovní úvěr ve výši 100 miliónů korun. Původně jsme sice uvažovali o tom, že využijeme ministerského dotačního titulu na regeneraci panelových domů, ale zjistili jsme, že dostát podmínkám tohoto titulu je administrativně velmi složité a že bychom na pro nás potřebnou částku zřejmě beztak nedosáhli. Pokračujeme také v plynofikaci a výstavbě kanalizace Městské části Švermov, ale i Dubí, hodně se udělalo práce při úpravách komunikací, chodníků a veřejného osvětlení v centru Kladna apod.

O prioritách ve výdajové části rozpočtu na příští rok mohu nyní (rozhovor byl pořízen před komunálními volbami - pozn. redakce) jen víceméně spekulovat. Ale lze patrně vyjít z předpokladu, že první rok po volbách se ještě dokončují již rozpracované akce. Takže si myslím, že se mj. bude dál zvelebovat Švermov, pokračovat v opravách bytového fondu města a patrně se bude financovat také druhá část výstavby kladenského aquaparku. Jsem přesvědčen o tom, že nové zastupitelstvo města se ovšem nesoustředí pouze na přípravu a přijetí rozpočtu na rok 2003, ale že si také stanoví reálný rozpočtový výhled na dalších pět let dopředu. Rozpočet města se sice tvoří vždy z roku na rok, ale měl by pokaždé sledovat jistou kontinuitu a mít cíle, k nimž město směřuje.

Co by se mělo změnit v pravidlech, resp. v nyní zaběhlé praxi ve fungování vztahů mezi státem a městy při vytváření a naplňování jejich rozpočtů?

Už jsme naznačil, že chybí jasně definované časové úseky, v nichž by městům a obcím pravidelně chodily dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů. Není korektní, pokud stát tyto peníze, které mu ostatně nepatří a jež pouze předisponovává, pozdrží jen kvůli tomu, aby si třeba sám vyřešil nějaký svůj okamžitý problém. Tento proces by se proto měl zprůhlednit.

Také mně docela chybí výhledy plnění státního rozpočtu, kupříkladu prognóza výběru daní, kterou dříve Ministerstvo financí pravidelně vydávalo. Tyto údaje pro nás představovaly cenný zdroj informací nejen při přípravě rozpočtu, nýbrž také plánování během roku. Věřím, že nejen Kladno, ale i další obce a města by přivítaly, pokud by se přehodnotila konstrukce výpočtu výše daně z nemovitostí. Jestliže město musí přivést komunikaci i s osvětlením ke dvěma, třem novým rodinným domům, pak tím tyto nemovitosti bezesporu zhodnotí. Myslím, že by se majitelé těchto domů měli zprostředkovaně podílet na nákladech, které s touto komunikací město mělo. Často to jsou statisíce či dokonce i milióny korun, které město de facto vydává ve prospěch několika jednotlivců na úkor občanů celého města.

Podobně by podle mého názoru dokonce i státu pomohlo, pokud by obce byly finančními úřady či orgány zdravotního a sociálního zabezpečení informovány, že ti a ti konkrétní podnikatelé, kteří jsou nájemci nebytových prostor města, neplní vůči státu své daňové povinnosti. Nám sice za pronajaté plochy třeba zatím ještě platí, ale už se tu zakládá náběh na to, aby tomu tak již brzy případně nebylo. V Kladně je dlouho zavedené pravidlo, že přijde-li na radnici žadatel, který je vůči ní dlužníkem, tak se mu prostě nevyhoví - mimo toho, na co má ze zákona nárok. Pokud by v tomto směru existovala koordinace mezi státem a městem, pak by byly i ještě účinnější páky na všechny tyto a jim podobné neplatiče.

IVAN RYŠAVÝ