Už v září se finanční výbor Zastupitelstva obce Telnice v okrese Ústí nad Labem začne zabývat přípravou rozpočtu obce na rok 2008. Prvním počinem se tradičně stane sestavení databáze námětů na projekty, k jejichž uskutečnění by se napřesrok mohlo přikročit.
Do databáze mohou svým tipem přispět všichni obyvatelé, k čemu ostatně budou jako každoročně vybídnuti na úřední desce i internetových stránkách, stejně jako v místním zpravodaji.
KONKRÉTNÍ SUMY BUDOU ZNÁMY JEN U DVOU POLOŽEK
V polovině října by podle starosty Jaroslava Doubravy měl mít finanční výbor už jasno, které náměty jsou v souladu s možnostmi rozpočtu obce s 650 obyvateli, jejíž příjmy včetně podílu na sdílených daních ročně činí zhruba sedm milionů korun. Upřesněný seznam bude rovněž veřejně k dispozici a dál se bude dotvářet, aby do konce prosince byl zapracován do rozpočtu a definitivně schválen.
Když jsme však se starostou v půlce srpna hovořili, Telničtí mohli pro svůj příští rozpočet vyjít jen z jediné příjmové položky, jejíž výše (jeden milion korun) byla jistá. Totiž z výnosu ze svého majetku představovaného obecními byty i pronajímanými pěti hospodami a třemi lyžařskými vleky. Vcelku jistý bude také příjem z výběru místních poplatků a daně z nemovitosti, který by měl činit rovněž zhruba milion korun.
CO VEDE K ROZPOČTOVÝM ZMĚNÁM
"U příjmů v rámci rozpočtového určení daní budeme spoléhat na to, že opět dosáhnou přibližně pěti milionů korun," říká starosta a opírá se přitom o letošní pololetní výsledky. Podotýká, že přes makroekonomické predikce růstu české ekonomiky vydávané ministerstvem financí lze výši právě této položky dopředu jen obtížně přesně stanovovat.
"V Telnici se bráníme rozpočtovým provizoriím a rozpočet na další rok bychom rádi přijímali v prosinci předchozího roku. I za tu cenu, že by dosud třeba nebyl přijat státní rozpočet. Ostatně tuhle situaci letos nelze vyloučit, neboť v Poslanecké sněmovně závěrem roku určitě propukne zdlouhavá tahanice o státní rozpočet kvůli daňové reformě připravené vládní koalicí," domnívá se starosta. Podle jeho slov z průměrně deseti rozpočtových změn, k nimž se v rozpočtu Telnice musí každoročně sáhnout, jich nejvíce připadá na vrub rozporu mezi odhadnutou výší příjmů ze sdílených daní a následnou realitou. Hned na druhé místo co do množství se řadí rozpočtové změny kvůli zvyšování cen energií. "Pokud prakticky na každém jednání zastupitelstva předkládáte návrh na rozpočtovou změnu, vtírá se otázka, zda takový rozpočet není jen formálním dokumentem," komentuje to starosta.
ŘADU LET SPOŘILI, ALE ÚVĚRU SE STEJNĚ NEVYHNOU
Největší investicí v příštím roce, o níž v obci už panuje shoda, bude výstavba domu pro seniory s chráněným bydlením. Budova s 12 dvoulůžkovými pokoji si vyžádá zhruba 15 mil. Kč včetně téměř šestimilionové dotace ministerstva pro místní rozvoj. Čtyři miliony na dlouho chystanou stavbu si v Telnici naspořili během minulých let, zbytek bude muset pokrýt pětimilionový úvěr. "Obec naší velikosti a našich rozpočtových možností jinou cestu při tak náročné investici ani volit nemůže," žehrá starosta. Potěšitelné naopak je, že se získáním úvěru Telnice neměla problém. Naopak banky se ve svých nabídkách předháněly, a obec si tak mohla vybrat nejvýhodnější z nich. Přesto při splácení úvěru nakonec zaplatí o půl milionu korun více, než kolik si vypůjčila.
Jaroslav Doubrava proto připomíná, že finanční spoluúčast bývá pro menší obce brzdou dalšího rozvoje. Přijmou-li úvěr na vyřešení své základní infrastruktury, míra zadlužení ve vztahu k výši jejich rozpočtů často neúměrně vzroste a pak už jim nikdo nepůjčí na další projekty. Telnici se vyplatilo, že nerozprodala svůj majetek, jímž nyní může za úvěr ručit, a přitom si dál udržuje vysokou finanční a majetkovou bonitu.
Nicméně v souvislosti s přijetím úvěru se v rozpočtu obce na příští rok projeví několik vážnějších změn. Především bude nutno započítat měsíční splátky úvěru ve výši zhruba 80 tisíc korun. Z nich vyplyne určité omezení investic do bytového fondu. V Telnici dosud platilo, že veškeré příjmy z jeho pronájmu se reinvestovaly zpět do bytů. Naštěstí, jak poznamenává starosta, byty původně čtvrté kategorie obec už dokázala zhodnotit v bydlení na úrovni někdejší první a druhé kategorie, a proto v nejbližší době nebudou tak vysoké náklady vyžadovat.
PLÁNY I PROBLÉMY
Starosta má do budoucna i další plány. Například na výstavbu fotovoltaické elektrárny o výkonu 600 kWh. Národní program Ministerstva životního prostředí ČR nabízí pro fotovoltaiku podporu ve výši až 50 % uznatelných nákladů a také nový Operační program Podnikání a inovace dává v tomto směru významné možnosti. I při uvažovaném průměrném denním desetihodinovém provozu by se investice za současných výkupních cen elektrické energie dodané ze zdrojů tohoto druhu do veřejné sítě (13,46 Kč/kWh - bez DPH) obci rychle vrátila.
Naopak méně reálné by pro obec bylo její odkanalizování včetně vybudování čistírny odpadních vod. Jenže Telnici by podle už zpracované studie tato investice vyšla na 45 mil. Kč. "Stejný efekt by pro nás měla výstavba domovních čistíren. Ovšem s tím rozdílem, že celkem by stály asi pět, šest milionů," uvažuje starosta. "Toto řešení má však problém ve výkladu legislativy. Jednomu správci povodí totiž domovní čistírny nevadí, zatímco druhý je odmítá. Jenže já nechci zadlužit obec výstavbou kanalizace a ČOV, tu prakticky bezplatně předat vodárenské společnosti, která inkasuje stočné, zatímco obec splácí úvěr. Pořízení kanalizace v obcích musí být věcí vodárenských společností, které obce založily a vložily do nich své majetky," uzavřel starosta Jaroslav Doubrava.
IVAN RYŠAVÝ
