Letos je sestavení rozpočtu obcí ztíženo volbami do obecních zastupitelstev. Stávající zastupitelé sice tento proces ovlivňují, ale schválení rozpočtu bude jednou z priorit zastupitelů, kteří vzejdou z říjnových komunálních voleb.
Tento článek si klade za cíl nejen optimalizovat proces sestavení a schválení rozpočtu, ale také novým (možným) zastupitelům přiblížit, které důležité informace rozpočet obce v sobě skrývá, na co si dát pozor při jeho schvalování a jak interpretovat základní ukazatele.
NEJDŘÍVE TROCHU TEORIE
Rozpočtovou problematikou se zabývá zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozpočet obce je nejdůležitější plánovací dokument územních samosprávných celků (ÚSC), podle něhož hospodaří. Chápeme jej jako finanční plán, který je součástí celkového plánovacího procesu územního samosprávného celku, přičemž odráží realizaci jím vybraných cílů a jeho běžné hospodaření v roce, na který se sestavuje.
Rozpočet musí splňovat obecně platné rozpočtové zásady:
každoroční sestavování a schvalování;
reálnost a pravdivost;
úplnost a jednotnost;
dlouhodobou vyrovnanost;
publicitu.
SESTAVENÍ A SCHVÁLENÍ ROZPOČTU
Postup procesu sestavení a schválení rozpočtu lze rozdělit do těchto kroků.
1. krok - návrh rozpočtu:
- analýza hospodaření v minulosti (získání hodnot základních ukazatelů);
- návrh rozpočtu (v návaznosti na rozpočtový výhled) musí obsahovat požadavky odborů i zastupitelů, vztahy ke státnímu rozpočtu a ostatním rozpočtům, rozpočtové zásady definované v již uvedeném zákoně č. 250)/2000 Sb.).
2. krok - projednání rozpočtu (v orgánech územních samosprávných celků):
- posouzení provozního rozpočtu (vyhodnocení základních ukazatelů v kontextu navrhovaného rozpočtu a hodnot minulého období);
- dílčí rozpočty odborů (kontrola dodržení pravidel návrhu rozpočtu, zejména dodržení stanoveného limitu výše provozních (běžných) výdajů;
- stanovení závazných ukazatelů.
3. krok - schválení rozpočtu:
- schválení v zastupitelstvu;
- rozpis dle podrobné rozpočtové skladby.
PŘEDCHOZÍ KROKY DETAILNĚJI
Analýza hospodaření v minulosti se týká udržitelnosti, ideálně hodnot salda provozního rozpočtu. Jde hlavně o meziroční porovnání vývoje provozních (běžných) příjmů a výdajů a vývoje jejich salda.
Měly by přitom platit tyto zásady: Provozní saldo (resp. rozdíl provozního salda a splátek jistin) je vždy kladné. Nárůst provozních příjmů je vždy vyšší (minimálně shodný) než nárůst provozních výdajů. Případný meziroční pokles provozních příjmů je nižší než pokles provozních výdajů.
Návrh rozpočtu. Na základě závěrů z analýzy hospodaření je prvotním krokem odhad výše sdílených daní jako nejdůležitějších příjmů obcí (platí pro většinu z nich). Hodnoty sdílených daní lze získat zdarma na webu SMO ČR (www.smocr.cz) či na adrese: www.aqe.cz/cz/8526/sekce/ke-stazeni/. Aktuální data nyní již vycházejí z návrhu státního rozpočtu na rok 2015.
K těmto hodnotám jsou připočítány ostatní běžné příjmy. Výsledná výše provozních příjmů je porovnána s hodnotou těchto příjmů platného rozpočtu, případně s odhadem výše provozních příjmů na konci kalendářního roku. Celkový objem provozních výdajů je nutné plánovat s nižším nárůstem než nárůst provozních příjmů.
Správce rozpočtu pak na základě uvedených skutečností určí limity provozních výdajů pro jednotlivé odbory (u úřadů obcí bez organizačního členění na odbory mohou být odbory nahrazeny skupinou nebo oddílem odvětvového členění rozpočtové skladby) a připraví jednotné podklady pro návrh rozpočtu v podrobnosti rozpočtové skladby. Podle možností užívaného software budou podklady obsahovat buď hodnoty stávajícího rozpočtu (schváleného i upraveného) a účetnictví, nebo hodnoty účetnictví minimálně dva roky zpět - a dále hodnoty platného rozpočtu a účetnictví.
Každý odbor má podklady pro návrh své části rozpočtu rozděleny na příjmy, provozní (běžné) výdaje a investiční (kapitálové) výdaje (existují-li na odboru) a závazný limit na provozní výdaje. Takové podklady jsou přínosem jak pro jednotlivé odbory k odhadu rozpočtovaných příjmů a provozních (běžných) výdajů, tak pro správce rozpočtu ke kontrole, nejsou-li zejména provozní výdaje zbytečně nadhodnoceny.
Rozpočet - projednání. Sestavený rozpočet projednávají orgány ÚSC (vedení města, rada města, finanční výbor, pracovní zasedání zastupitelů). Po každém projednání rozpočet zpravidla projde korekcí.
Změny v navrhovaném rozpočtu by měly být posuzovány z hlediska následujících základních ukazatelů:
Celková vyrovnanost rozpočtu. Vychází z ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. Je-li splněna podmínka kladného salda provozního rozpočtu, je celková vyrovnanost rozpočtu ovlivněna zejména dluhovou službou a plánovanými investicemi.
Saldo provozního rozpočtu musí být kladné a minimálně s hodnotou platného rozpočtu.
Index provozních úspor - matematicky vyjádřeno je to poměr salda provozního rozpočtu k běžným příjmům. Optimálně by se hodnota tohoto ukazatele měla pohybovat okolo 20 %, minimální hodnota pak by neměla klesnout pod 10 %.
Ukazatel dluhové služby - je definovaný jako poměr součtu úroků a uhrazených splátek půjčených prostředků a dluhopisů a příjmů celkem po konsolidaci. Hodnota ukazatele by neměla překročit hranici 25 %.
Rozpočet - schválení. Před projednáním a schvalováním rozpočtu v zastupitelstvu je nutné určit závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány ÚSC (mj. výší provozních výdajů jednotlivých odborů), právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti ÚSC, další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.
Podklady pro schválení rozpočtu jsou pro zastupitele v úplné podrobnosti rozpočtové skladby. Rozpočet je tak po svém schválení ihned zapsán do účetního software ÚSC a jeho závazné ukazatele vzápětí obdrží subjekty, jež jsou povinny se jimi řídit.
PŘÍNOSY UVEDENÉHO POSTUPU
Popsaný a doporučený postup návrhu, projednání a schválení rozpočtu sice klade větší nároky na přípravu podkladů, avšak jeho přínosy jsou evidentní:
Urychlení sestavení a schvalování rozpočtu. Díky jednotnému formátu podkladů není nutné rozepisovat schválený rozpočet.
Přesnější hodnoty rozpočtu. Už samotný návrh rozpočtu je v úplné podrobnosti rozpočtové skladby. Při dodržení popsaných zásad je menší pravděpodobnost ohrožení hospodaření ÚSC.
Časová úspora jen při sestavení prvního návrhu rozpočtu činí až 30 %. Další úspora může nastat při projednávání rozpočtu a zejména při »rozpisu« rozpočtu.
Nově zvolení zastupitelé mohou snáze posoudit kvalitu schvalovaného rozpočtu. Kvalitně sestavený rozpočet se svým pravidelným vyhodnocováním a následným prováděním rozpočtových změn zaručuje ekonomickou stabilitu ÚSC. Zároveň poskytuje vedení municipalit dostatečné podklady pro zodpovědné rozhodování.
JAN OBROVSKÝ
AQE advisors
