Je možné schválit rozpočet obce dříve, než je schválen státní rozpočet, nebo lze schválit pouze rozpočtové provizorium? Mohou občané připomínkovat předložený rozpočet? Tyto a další otázky jsou obsahem prvního dílu našeho seriálu zaměřeného na sestavování návrhů rozpočtů obcí. ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM...
Je možné schválit rozpočet obce dříve, než je schválen státní rozpočet, nebo lze schválit pouze rozpočtové provizorium? Mohou občané připomínkovat předložený rozpočet? Tyto a další otázky jsou obsahem prvního dílu našeho seriálu zaměřeného na sestavování návrhů rozpočtů obcí.
ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v § 13 řeší rozpočtové provizorium následovně. Nebude-li rozpočet schválen před 1 . lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni a u právnických osob financovaných obcí (například školská zařízení) stanoví zastupitelstvo. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
Výše uvedený zákon v § 4 definuje rozpočet obce jako finanční plán, jímž se řídí financování činností obce. V § 11 je uvedeno, že obec vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu. Státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí. Rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí.
Návrh rozpočtu i pravidla rozpočtového provizoria je nutné vhodným způsobem zveřejnit (například na úřední desce) 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu. Občané mohou uplatnit své připomínky k návrhu rozpočtu písemně nebo ústně na zasedání zastupitelstva. K bodu, který zahrnuje projednání návrhu rozpočtu, je povinen předsedající zastupitelstva udělit slovo občanům, kteří chtějí sdělit své připomínky.
Rozpočtové provizorium značnou měrou omezuje chod obce, proto je lepší variantou sestavit a schválit rozpočet již v závěru roku. Tímto postupem se můžete vyvarovat porušení rozpočtové kázně v období rozpočtového provizoria, neboť kontrolní orgány sledují, zda nebyly porušeny zásady rozpočtového provizoria. Jedinou tzv. neznámou je výše položky 4112 - neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu. Objem finančních prostředků rozpočtovaných na této položce si můžete sami spočítat (s malou odchylkou). Vyjdete z materiálu návrhu státního rozpočtu předloženého Poslanecké sněmovně, kde si z příloh tohoto dokumentu můžete vypočítat výši příspěvku na výkon státní správy a příspěvku na školství. Od roku 2007 již nejsou součástí souhrnného vztahu sociální dávky a příspěvky na ústavy sociální péče a domovy důchodců.
Po schválení státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou ČR a uskutečnění rozpisu krajem na jednotlivé obce provedete rozpočtové opatření, které bude obsahovat případné odchylky od vámi vypočítané položky 4112, tzn. že v upraveném rozpočtu již bude uvedena správná výše tohoto ukazatele.
ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ V OBCI, KDE NENÍ VOLENA RADA
Z § 102 odst. 2 písm. a) zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích vyplývá, že v obci, kde se rada obce nevolí, a vykonává její pravomoc starosta, je starostovi mj. vyhrazeno zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce.
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat rozpočtová opatření, proto je nutno provedené změny rozpočtu předkládat zastupitelstvu ke schválení.
Praxe ukazuje, že je vhodné, aby zastupitelstvo pověřilo radu nebo starostu provádět rozpočtová opatření. Jde o operativní řešení rozpočtových změn, neboť rada se schází většinou dvakrát v měsíci. Zastupitelstvo podle § 92 zákona č. 128/2000 Sb. se musí sejít nejméně jedenkrát za 3 měsíce. To je velmi dlouhé období, ve kterém by nebylo možné provést žádné rozpočtové opatření a mohlo by tak dojít k porušení rozpočtové kázně, zejména překročením schválených výdajů.
Zastupitelstvo může omezit rozsah prováděných rozpočtových změn. Jedním z dobrých řešení je zmocnění rady (starosty) k provádění rozpočtových změn, které nemění celkový objem příjmů a výdajů s výjimkou přijatých transferů z veřejných rozpočtů ústřední úrovně a veřejných rozpočtů územní úrovně.
SCHODKOVÝ ROZPOČET
Podle dikce zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, obec sestavuje svůj rozpočet zpravidla jako vyrovnaný. Rozpočet lze schválit jako schodkový pouze v případě, že schodek bude možné pokrýt finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí, či prodejem vlastních dluhopisů. Ke schválení schodkového rozpočtu je třeba, aby vyrovnanost rozpočtu, tzn. krytí rozpočtovaných výdajů rozpočtovanými příjmy byla již v okamžiku schvalování rozpočtu zabezpečena smluvně půjčkou nebo úvěrem, či alespoň smlouvou o smlouvě budoucí.
Jestliže obec nepostupuje tímto způsobem, jde o porušení rozpočtové kázně. Za porušení rozpočtové kázně lze uložit pokutu až 1 milion korun. O jejím uložení rozhoduje u obcí a svazků obcí příslušný krajský úřad v přenesené působnosti (§22 odst. 3 zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních celků).
PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ
Pokud pomineme, že byla postupem, který nedodržel zákonné povinnosti, porušena rozpočtová kázeň, mohou nastat situace, které bude obec velmi obtížně řešit. Jako příklad můžeme uvést obec, která ve schváleném rozpočtu neměla smluvně zajištěno krytí schodku. Rozpočet v této podobě schválilo zastupitelstvo. Obec začala vystavovat objednávky a realizovat schválené výdaje. Následně se snažila získat úvěr, avšak žádná banka, ani jiný subjekt nechtěl obci finanční prostředky půjčit.
Zastupitelstvo bylo nuceno hledat jiné řešení. Jako jedna z možností bylo odstoupení od již schválených smluv (zde hrozily sankce) a bylo nutné uhradit již uskutečněné dodávky materiálu a služeb. Další možností byl prodej obecního majetku. Vzhledem k tomu, že obec vlastnila nemovitosti, které ke své činnosti potřebovala (budova obecního úřadu, škola, knihovna), nebo pozemky, které nebylo možné prodat, nebo se nenašel kupec (veřejné prostranství, místní komunikace, nestavební parcely), ani tato varianta nepřicházela v úvahu. Mezitím se objevila hrozba, že dodavatelé energií zastaví dodávky, pokud nebudou hrazeny platby. Z této bezvýchodně vypadající situace pomohla sousední obec, jež zapůjčila potřebnou finanční částku, kterou obec několik let musela splácet.
Ale ne vždy se musí najít takové řešení a obec se může dostat do velkých problémů, které mohou skončit až exekucí obecního majetku.
STANISLAV PODROUŽEK
ředitel společnosti
AQE advisors, s. r. o.
