V současné době některé obce už podávají žádosti o finanční prostředky z Evropské unie. Součástí podkladů jsou i údaje z rozpočtového výhledu.
Rozpočtový výhled je v zákoně číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů definován v § 2 a 3 jako pomocný nástroj pro sestavování rozpočtu. Jde o střednědobé finanční plánování územních samosprávných celků (ÚSC) a dobrovolných svazků obcí (DSO). Sestavuje se na podkladě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků na období dvou až pěti let po roce, na který se schvaluje rozpočet.
Pomocí tohoto dokumentu predikují samosprávné celky své výdaje a současně možnost krytí vlastními příjmy. V případě zapojení investic je možno také uvažovat s přijetím půjčky nebo úvěru. To znamená, že plánují své výdaje, příjmy a financování na delší období, než je rozpočtový rok.
JE NUTNÁ KONTROLA
Rozpočtový výhled je nesporně novinkou v činnosti ÚSC, pro niž dosud chybí návod na jeho sestavení. Zákon nespecifikuje podrobnosti členění, každý subjekt si může zvolit míru členění podle svých podmínek a potřeb.
Obec i DSO jsou povinny prognózovat hospodaření, a to i v zjednodušené formě. Základními souhrnnými ukazateli jsou celkové příjmy, výdaje, pohledávky a závazky. U dlouhodobých závazků je nutno stanovit jejich dopady na hospodaření po celou dobu trvání závazku. V případě, že je rozpočtový výhled zpracován například na období pěti let, musí být v samostatné části uvedeny závazky, které budou ovlivňovat hospodaření obce nebo DSO i po době, na kterou je sestaven rozpočtový výhled.
Zákon nedefinuje, který orgán obce nebo DSO rozpočtový výhled projednává. To stanoví její zastupitelstvo. U DSO určují tento orgán stanovy svazku (jsou přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí). Rovněž by měl být vymezen způsob projednávání rozpočtového výhledu, zda se v usnesení objeví, že byl výhled schválen nebo vzat na vědomí. Zákon také nestanovuje, že materiál k rozpočtovému výhledu musí být zveřejněn.
Rozpočtový výhled plní funkci řízení rozpočtového hospodaření. Proto je nutné výhled kontrolovat a na základě kontroly aktualizovat uvedené údaje nejméně jedenkrát za rok. V případě, že má obec nebo DSO sestaven rozpočtový výhled například na roky 2008 až 2012, v roce 2008 (po schválení rozpočtu na běžný rok) doporučujeme aktualizovat a přidat výhled na rok 2013. Pokud je výhled sestaven například na období 2008 až 2010, aktualizuje se a dodává na rok 2011.
DOPORUČENÍ Z PRAXE
Z naší praxe můžeme poskytnout následující doporučení: Při prvních úvahách o tvorbě rozpočtového výhledu je nutné vědět, jaký software máte k dispozici. Všichni jistě mají tabulkový procesor EXCEL (nebo podobný). Některý úřad může mít specializovaný software (například FISO - Finanční Informační Systém Obcí), který umožňuje sestavit výhled v plné šíři podle rozpočtové skladby.
Protože rozpočtový výhled má být přínosem pro hospodaření obce, měl by být sestaven minimálně v podrobnosti jednotlivých tříd podle platné rozpočtové skladby. Ale obcím, které chtějí využívat rozpočtový výhled k řízení svého hospodaření, doporučujeme členit rozpočet podle položek nebo jednotlivých paragrafů (odvětvového členění) rozpočtové skladby. Čím podrobnější výhled, tím je podklad pro rozhodování přesnější.
PROVOZNÍ ROZPOČET
Provozní rozpočet je rozpočtem běžných příjmů a běžných výdajů. Vychází se z platné rozpočtové skladby uvedené v zákoně číslo 323/2002 Sb. v platném znění. U příjmů rozlišujeme příjmy třídy 1 (daňové příjmy), příjmy třídy 2 (nedaňové příjmy) a seskupení položky 41 neinvestiční přijaté transfery. Výdaje zahrnují výdaje třídy 5 (běžné výdaje).
U provozního rozpočtu existují mezi příjmy a výdaji tři základní vztahy:
Běžné příjmy jsou rovny běžným výdajům: Jde o špatné hospodaření, neboť běžné příjmy pokrývají pouze běžné výdaje. V této variantě nezbývají žádné volné finanční prostředky na krytí investičních výdajů nebo přijatých půjček a úvěrů. Obec nemá žádnou možnost uskutečnit rozvojový program.
Běžné příjmy jsou nižší než běžné výdaje: Tato varianta je ještě horší než předchozí. Obec nemá prostředky ani na krytí provozních výdajů. V tomto případě musí pokrýt provozní výdaje a dluhovou službu kapitálovými příjmy (prodejem majetku). Pokud by tato situace pokračovala i v dalších letech, mohlo by hospodaření obce skončit vysokým zadlužením, které by nebyla schopna splácet.
Běžné příjmy jsou vyšší než běžné výdaje: Je to optimální situace. Obec může z tohoto provozního přebytku pokrýt dluhovou službu a alespoň zčásti investice.
Doporučujeme, aby si každá obec při sestavování svého rozpočtu udělala výpočet salda provozního rozpočtu, který jí jasně signalizuje způsob hospodaření. Rozpočet obce je analogický s rozpočtem domácnosti, i když ve větším rozsahu. Každý zastupitel, který rozhoduje o příjmech a výdajích obce, by měl proto zacházet s veřejnými prostředky tak, jak by se zachoval v rámci svého rodinného rozpočtu.
STANISLAV PODROUŽEK
ředitel společnosti AQE advisor, s. r. o.
