Rozvojové plány Pro další vývoj obcí je důležité, aby měly schválený územní plán rozvoje. Nakolik ho mají zpracovány a jaké zkušenosti při jeho tvorbě získaly, to se na základě rozsáhlého dotazníkového šetření pokusil zjistit pracovní tým Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice vedený PhDr....
Rozvojové plány
Pro další vývoj obcí je důležité, aby měly schválený územní plán rozvoje. Nakolik ho mají zpracovány a jaké zkušenosti při jeho tvorbě získaly, to se na základě rozsáhlého dotazníkového šetření pokusil zjistit pracovní tým Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice vedený PhDr. Janou Veselou, CSc.
Návratnost dotazníků byla v podstatě stoprocentní. Sledovaných 170 obcí bylo rozděleno podle počtu obyvatel do 7 kategorií - od nejmenších do 500 obyvatel až po obce s více než 50 000 občany. Analýza získaných dat prokázala, že strategický plán rozvoje mají zpracovány nejvíce obce od 10 000 do 50 000 obyvatel, nejméně obce pod 500 obyvatel. Pro obce nad 100 000 občanů je zase příznačné, že již schválený plán chápou jako otevřený a systematicky ho doplňují.
Respondenti se z 87,92 % domnívají, že projednané plány odrážejí střednědobé i dlouhodobé priority rozvoje obce. Nejzávažnější je pro ně bytová výstavba, byť jim byly nabízeny rovněž jiné priority: budování kanalizace, zavedení plynu apod. Dalším poznatkem je skutečnost, jak s přibývajícím počtem občanů vystupuje do popředí požadavek průmyslové zóny. A to od výchozího nulového stavu v nejmenších obcích až po 42,86 % v obcích od 10 000 do 50 000 obyvatel. Ve většině obcí (87,77 %) přitom respondenti stanovené priority považují z ekonomického i sociálního hlediska za vyvážené.
Problémem je malá informovanost veřejnosti. Z analýzy například vyplývá, že pouze menšina (40,92 %) má povědomí o stanovených prioritách rozvoje své obce. Informace získala zpravidla z místního tisku a až s narůstajícím počtem obyvatel také na www stránkách příslušného obecního úřadu. Naproti tomu pozitivním rysem je, že téměř 65 % respondentů se mělo možnost začlenit do tvorby příslušného plánu, a to převážně v obcích do 10 000 obyvatel.
Rozporuplně byl hodnocen přínos agentur, specializujících se na poradenskou službu při tvorbě strategických plánů. Téměř polovině z oslovených představitelů obcí se zdá, že poskytnuté studie se pohybují v příliš obecné rovině a svými závěry tak neodpovídají finanční ceně, za kterou byly pořízeny. Stejně tak jsou uplatňovány výhrady vůči zapojení místních podnikatelů do tvorby plánu, poněvadž je jim přisuzována snaha prosazovat si do něj pouze osobní ekonomické zájmy.
A jak samotní občané pojímají přijaté plány? Z oslovených se pouze 62,97 % osob domnívá, že jejich realizace přispěje k lepším vztahům mezi veřejností a volenými představiteli, úředníky obecních úřadů i podnikatelskou veřejností. Je to memento, na které by zpracovatelé rozvojových plánů měli zejména brát zřetel při jejich nezbytné konkretizaci.
Miloš Charbuský,
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice