V této poslední části našeho seriálu o rušivém světle - někdy nesprávně označovaném jako "světelné znečištění" - se soustředíme na poslední pověry a jejich uvedení na pravou míru.
Zatímco v Moderní obci č. 9/2008, str. 38 jsme se zabývali třemi pověrami, nyní to budou další dvě. Ve skutečnosti je pověr daleko víc
ČTVRTÁ POVĚRA
Svítidla s plochým sklem oslňují méně než ta obvyklá (nebo dokonce vůbec). To platí pouze (a ještě ne vždy) pro osamocené svítidlo nebo jejich velmi omezený počet - přechod, vjezd do areálu apod. Ve chvíli, kdy jde o osvětlení rozsáhlejší plochy nebo komunikace, je v zorném poli současně větší počet níže umístěných svítidel s plochým sklem, než by bylo svítidel "klasických". Větší počet potenciálně oslňujících bodů v méně příznivé poloze může způsobit větší oslnění. Ukázalo, že se tak stane až ve čtvrtině situací.1) V případě menšího oslnění se zlepší vizuální podmínky. Je však nutné odmítnout vypo- čítavou úvahu, že je pak možné snížit úro- veň osvětlení komunikace.
Důvod je prostý. S klesajícím jasem, na který je řidič adaptován, se prodlužuje rychlosti vnímání. Při jasu komunikace 1 cdŠm-2 vzniká vjem přibližně za půl sekundy, při jasu 0,15 cdŠm-2 za dvojnásobně dlouhou dobu. Půl vteřiny může rozhodnout o životě či smrti.
Požadavky na osvětlenost komunikací jsou kompromisem mezi potřebami vidění a technickoekonomickými možnostmi společnosti. Výzkumy ukazují, že optimální jas vozovky je 4 cdŠm-2. Nejvyšší požadavek norem na poloviční hodnotě. Zlepšení kteréhokoliv parametru není důvodem ke snížení jiného. Zlepšení kteréhokoliv parametru vede ke zvýšení bezpečnosti.
PÁTÁ POVĚRA
Neudržitelnost tvrzení, že svítidla s plochým sklem jsou spásou nočního prostředí, vedla ke vzniku spekulace, že nevadí světlo směrované k nadhlavníku, ale vadí světlo šířící se téměř vodorovně. Skutečně - světlo směřující k zenitu prochází menší vrstvou atmosféry, a tedy se i v menším množství odrazí zpět k zemi. Světlo vyzářené pod menšími úhly putuje po delší dráze, a tedy se i více rozptýlí. To však platí jen za předpokladu, že je atmosféra homogenní a obloha bez mráčku. Skutečnost je však jiná. V ovzduší se mohou částečky rozptylující světlo nacházet v libovolné pozici vůči zdroji světla i pozorovateli. Stačí, aby zavál vítr jiným směrem, aby nějaký zdroj skutečného znečištění ovzduší změnil svoji produkci, a množství odraženého světla bude v určitém místě jiné. Tak někdy vadí světlo, které směřuje k zenitu, jindy světlo vyzářené směrem k horizontu. Proto je nutné jako nežádoucí označit veškeré světlo vyzářené k obloze, lhostejno jakým směrem. Nadto ono "vodorovné" světlo prakticky neexistuje, protože mu téměř vždy stojí v cestě k obloze nějaká překážka - stavba, stromoví, terénní nerovnost...
A ještě něco. Od zatažené oblohy se zpět k zemi odráží mnohem více světla než v případě nezatažené2). Zejména toho, co směřuje vysoko k vrcholu nebe. Ignorace tohoto faktu dokládá, že aktivistům jde jen o jejich vlastní zájmy - pozorovat hvězdnou oblohu v co největším pohodlí, bez nutnosti se za ní vypravit pár kilometrů za město. Kdyby jim šlo i o flóru a faunu, tak by museli striktně odmítat veškeré světlo, ať už směřuje k obloze v kterémkoliv směru.
SKUTEČNÁ EKOLOGIE
Pověr je daleko víc, uvedl jsem ty nejčastější. Jiné, například o karcinogenních účincích světla, genocidě jepic a další, hraničí se šířením poplašné zprávy. Avšak účinky světla nejsou tak ničivé. Rozhodně ne v dávkách, které mohou běžně proniknout do nočního prostředí.
Pokud to někdo myslí s ochranou nočního prostředí vážně, musí k řešení přistupovat zodpovědně. Především zadá řešení osvětlení odborníkovi, člověku vzdělanému v oboru osvětlování, nikoli halasně na sebe upozorňujícího aktivistu. Světelný technik navrhne osvětlovací soustavy se svítidly s plochým sklem i se svítidly "klasickými". Poté porovná nejen množství světla vyzářeného na oblohu, ale zakalkuluje do své rozvahy veškeré vlivy obou variant na noční prostředí. Přihlédne i k ekonomickým hlediskům, které by neměl nadřazovat hlediskům ekologickým (ani naopak). Na základě takových korektních úvah pak rozhodne o volbě způsobu osvětlení.
Je třeba chránit noční prostředí a chovat se ekologicky. Ovšem ekologicky odpovědně, nezaujatě a neprosazovat pouze své osobní zájmy nebo nadřazovat zájmy úzké skupiny na úkor "zbytku" populace.
Literatura
1) Maixner T., Svítidla s plochým sklem? - http://www.dql.cz/texty/skla.htm
2) Sokanský, K., a kol: Zpráva o řešení projektu "Výzkum emisí světelného rušení vyvolaného veřejným osvětlením za účelem jeho omezení v dopravě měst a obcí", 2006, MMR, Ostrava
Tomáš Maixner
Siteco Lighting, spol. s r. o.
