Vývoj cen energie je velmi diskutované téma, které je v současné době často spojováno spíše s dopadem na průmysl nebo na domácnosti. V případě měst a obcí je nárůst cen (zřejmě dočasně) kompenzován sdruženými nákupy energie, případně konsolidací odběrných míst. Nicméně výdaje na energii stále tvoří...
Vývoj cen energie je velmi diskutované téma, které je v současné době často spojováno spíše s dopadem na průmysl nebo na domácnosti. V případě měst a obcí je nárůst cen (zřejmě dočasně) kompenzován sdruženými nákupy energie, případně konsolidací odběrných míst.
Nicméně výdaje na energii stále tvoří v rozpočtech měst a obcí ČR více než 10 % běžných výdajů (viz MO č. 3/2013, str. 35). V rámci projektu ENERGYREGION bylo provedeno šetření napříč budovami v majetku měst a obcí ve vybraných regionech, na jehož základě je možné uvedený fakt potvrdit a zpřesnit. Šetření obsáhlo soubor běžných veřejných budov, například o základní a střední školy, budovy městských a obecních úřadů, nemocnice apod. Účelem šetření bylo popsat současný stav nakládání s energií, a tím i výchozí stav pro další směřování regionů k vyšší míře energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Z výsledků je patrné, že téměř polovina dotázaných subjektů vydává ročně za energii 10-20 % běžných provozních výdajů.
Nástrojem pro snížení spotřeby energie ve veřejných budovách jsou jak investice do zateplení případně do vlastní výroby energie s využitím obnovitelných zdrojů energie, tak neinvestiční opatření (energetický management). Jak rovněž ukazují výsledky šetření, obojí přístup má stále značný potenciál, a to tím vyšší, čím je realizován společně a plánovitě.
Růst cen energie se v posledních letech ustálil zhruba 1 procentní bod nad mírou inflace a cena energie tak bude nadále významně ovlivňovat způsoby nakládání s obecním majetkem.
Kromě starostí o vlastní majetek však budou města a obce pravděpodobně řešit podobnou otázku na straně svých obyvatel.
Růst cen energie ohrožuje stále větší část domácností z hlediska rostoucího poměru výdajů za energii ve vztahu k ostatním výdajům. Podle Českého statistického úřadu se tato hodnota dlouhodobě pohybuje na úrovni 10 %, ale další setrvání na této hranici není jisté, ani pravděpodobné. Významná část populace může být do budoucna postižena jevem, který se nazývá »energetická chudoba«.
Zejména nízkopříjmovým domácnostem může v budoucnu výrazně pomoci, že již dříve zabezpečily své obydlí realizací kvalitních opatření vedoucích k výraznému snížení spotřeby energie. Naproti tomu domácnosti, které nezavedly energeticky úsporná opatření, budou čelit stále většímu tlaku na domácí rozpočet. Východiskem z této situace pro ně může být také orientace na levnější a tím i méně kvalitní paliva.
Již dnes některá města i obce zaujímají v této věci aktivní přístup, ať již formou vlastních dotací na účinnější a ekologické zdroje energie, nebo pomocí fondů na opravu budov - a také organizací společného nákupu energie pro své obyvatele.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že komunální politika i v naší zemi zřejmě půjde cestou hledání alternativ vedoucích k určité míře energetické soběstačnosti a bezpečnosti.
Odpověď na otázku, zda a v jaké míře je toto možné v České republice, je náplní mezinárodní konference v Opavě pod názvem »Možnosti směřování k energetické soběstačnosti v regionech« ve dnech 23. a 24. května 2013. Cílem konference je výměna zkušeností z oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor všech klíčových aktérů komunální úrovně z Polska, České republiky, Slovinska a Německa.
Konference je pořádána v rámci projektu ENERGYREGION. Akce probíhá pod záštitou náměstka primátora statutárního města Opavy a s podporou MAS Opavsko.
VÍTĚZSLAV MALÝ
PORSENNA o. p. s. Článek byl vytvořen v rámci projektu ENERGYREGION, který je realizován prostřednictvím programu Central Europe a je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
