Nejčastější příčinou chyb a formálních nedostatků, které provázejí žádosti obcí o dotace Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR), bývá nepozornost při studování příslušných pokynů a doporučení. Podobně je tomu leckdy i tehdy, když se obec už stane příjemcem dotace, ale nedodržuje podmínky jejího poskytovatele.
Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně vyhlašuje několik dotačních titulů, ze kterých lze získat dotaci. Letos jsme je na příští rok zveřejnili v mimořádném časovém předstihu už v listopadu a zájemci se s nimi mohou seznámit na našich internetových stránkách www.mmr.cz v samostatné sekci Dotace. V každém podprogramu je přesně vymezeno, co je cílem, kdo je příjemcem, jaké jsou podmínky a co žadatel přikládá k formuláři žádosti.
KDYŽ SE NEČTOU POKYNY...
Chyby jsou někdy i poměrně kuriózní. Tak třeba v sekci bytové politiky jsme se setkali s tím, že žadatelé předělávali některé formuláře. Hlavním problémem však zůstává to, že žadatelé některá doporučení či pokyny vůbec nečtou. Dostali jsme například čestné prohlášení, v němž žadatel prohlašuje že "nemá závazky po době splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu". Ale přitom přehlédl, že podmínka podprogramu končila slovy: "ani ke státním fondům". Další problém představují kopie katastrálních map, které jsou občas neznámého původu a rozhodně nepocházejí z katastrálního úřadu.
Vážným nedostatkem také zůstává fatální neznalost pravidel zadávání veřejných zakázek. Žadatel se sice po získání dotace změní v příjemce dotace, ale problémy mu teprve nastávají. Správná administrace dotace je základem k tomu, aby příjemce dotace i po kontrole finančního úřadu mohl říct: Získal jsem dotaci.
Obce s námi živě komunikují, pokud jde o sekci cestovního ruchu. Ta jako nejčastější formální nedostatky shledává nedoložení některé z povinných příloh, nebo její doložení v jiné než požadované formě. Konkrétně jde například o snímek katastrální mapy bez požadovaného vyznačení předmětu akce na snímku nebo o jeho úplné nedoložení. Dále bývá opomenuto (u dotací nad 10 mil. Kč) doložení všech potřebných formulářů ISPROFIN. Byly také zaznamenány případy, kdy bylo předloženo již propadlé stavební povolení, nebo kdy chyběla projektová dokumentace akce nebo nebyla žádost doplněna o požadovaný položkový rozpočet akce.
ZÁVAZKY JE TŘEBA PLNIT
V dalších fázích vztahu mezi obcí jako již příjemcem dotace a jejím poskytovatelem se objevuje zejména jeden nedostatek, který může vést až k odebrání dotace a vyměření sankcí. Jde o dodržování závazků vyplývajících ze smluv uzavřených s dodavateli nebo o problémy s financováním akcí. Jsou to hlavně situace, kdy příjemce dotace včas a podle vyžadovaného postupu nepožádá (v horších případech tak vůbec neučiní) poskytovatele dotace o změnu "Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akcí" při zjištění, že dojde k odchylkám (například u změny projektovaných parametrů, časového posunu či změny ceny díla) od vystaveného rozhodnutí.
Obce jsou v rámci infrastruktury cestovního ruchu Společného regionálního operačního programu (SROP) nejčastějšími žadateli. V rámci opatření Regenerace a revitalizace vybraných měst jsou obce dokonce jedinými možnými předkladateli projektů.
I pro podporu budování infrastruktury platí, že většina nedostatků je způsobena ledabylým prostudováním potřebných podkladů. Pak dochází k tomu, že obce mají problém s nedoložením úplného počtu výtisků žádosti nebo povinných příloh. Je třeba mít na paměti, že například elektronická žádost ELZA nebo formulář ISPROFIN musí být doloženy ve třech paré. Častým nedostatkem bývá nedodání ISPROFINU v elektronické formě, či dokonce použití elektronické verze ELZA jiného kola výzvy.
Problémem je rovněž nedoložení některé z povinných příloh. To se stává nejčastěji u přílohy "Doklad o prokázání vlastnických vztahů", kdy výpis z katastru nemovitostí v mnoha případech neobsahuje parcely dotčené realizací projektu, parcely nejsou v katastrální mapě barevně vyznačeny nebo je výpis staršího data než 90 dní před podáním žádosti.
Pro obce také bývá problematická příloha "Soulad s rozvojovou strategií", která nebývá dodána v požadované formě. Zde jde o výtah ze strategie příslušného územního celku, který se vztahuje k předkládanému projektu. Tento výtah by měl být navíc opatřen podrobnou anotací zdroje, která často chybí.
Příjemci regionální podpory poměrně často chybují, když se podrobně neseznámí se zásadami Programu a když v předkládané žádosti nedodají potřebné dokumenty. Opakovaným problémem bývá platné stavební rozhodnutí, územní rozhodnutí nebo výpis z katastru nemovitostí, který dokazuje, že daná nemovitost skutečně je ve vlastnictví obce či města.
V další etapě přípravy investičních akcí nastává někdy problém vyhovět zákonu o veřejných zakázkách, zejména z hlediska času. Připravit příslušnou investici vyžaduje řadu úkonů - a ačkoliv pro naše programy požadujeme opravdu jen ty nejnutnější dokumenty, zejména malé obce se přitom potýkají s problémy. Podobně obce také někdy podceňují podmínku dodržet stanovený podíl vlastních prostředků na financování akce v daném roce.
CHYBY DĚLAJÍ I PODNIKATELÉ
Určitým specifikem regionální podpory je Regionální program podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko a dalších regionech se soustředěnou podporou státu. V tomto programu jsou příjemcem dotace podnikatelské subjekty. Podnikatelé však dělají v zásadě podobné chyby jako představitelé obcí a měst. Předložené žádosti nejsou kompletní a podnikatelé nedodržují vždy všechny podmínky stanovené zásadami programu.
Pro lepší orientaci žadatelů v jednotlivých dotačních podmínkách pořádáme síť školení v Praze a v Brně. Těchto školení se může zúčastnit kdokoliv, kdo má zájem naučit se správně podat žádost včetně veškerých náležitostí. Zástupci ministerstva, kteří mají přímé zkušenosti s kontrolou žádostí, nejenom přesně specifikují doklady, které mají být v žádosti, ale upozorňují i na nejčastější chyby.
RADKO MARTÍNEK
ministr pro místní rozvoj
