Česká republika dostála svému závazku vůči Evropské unii, totiž formou zpětného odběru vybrat v roce 2008 pro následné ekologické zpracování v průměru čtyři kilogramy vysloužilých elektrozařízení na každého občana. Minulý týden to potvrdila RNDr. Zdeňka Bubeníková, Ph.D., ředitelka odboru odpadů...
Česká republika dostála svému závazku vůči Evropské unii, totiž formou zpětného odběru vybrat v roce 2008 pro následné ekologické zpracování v průměru čtyři kilogramy vysloužilých elektrozařízení na každého občana. Minulý týden to potvrdila RNDr. Zdeňka Bubeníková, Ph.D., ředitelka odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR. Konstatovala to ve chvíli, kdy od zástupců kolektivních systémů ASEKOL, ELEKTROWIN a EKOLAMP přebírala symbolický artefakt, jímž tyto neziskové společnosti vyjádřily skutečnost, že loni společně nashromáždily na 35 tisíc tun elektroodpadu, tedy zhruba 3,4 kg na obyvatele. Protože zbývající tři kolektivní systémy v uplynulém roce vybraly dohromady dalších přibližně 0,9 kg "na hlavu", závazek ČR byl nejen splněn, ale dokonce i překročen.
To lze s jistotou uvést už nyní, ačkoliv oficiální výsledky zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení budou známy až v březnu. Pokud se tato data budou s dosavadními předběžnými výsledky přece jen rozcházet, pak podle ředitelky Bubeníkové půjde o rozdíly v řádu desetin procentního bodu - a spíše prý ještě nahoru.
Kolektivní systémy ASEKOL, ELEKTRO-WIN a EKOLAMP svými aktivitami už společně pokrývají 85 procent české populace, což lze vyjádřit i počtem 6911 unikátních sběrných míst a 4143 obcemi, v nichž tyto organizace zajišťují mobilní svozy vysloužilých elektrospotřebičů. Ostatně role obcí, jak se všechny tyto tři systémy shodují, je pro zpětný odběr klíčová a úzká spolupráce provozovatelů zpětného odběru s místními samo-správami nezastupitelná.
Také letos by se zpětný odběr měl dále rozvíjet. Klesající výkupní ceny druhotných surovin, mimo jiné také železa či mědi, se už v závěru loňského roku projevily tím, že občané se vysloužilé elektrospotřebiče nesnaží prodávat jako šrot, ale mnohem častěji je odevzdávají ve sběrných dvorech k následné recyklaci. U malých elektrospotřebičů lze v souvislosti s pokračující globální ekonomickou krizí očekávat, že občané se přikloní k nákupu spíše levnějších výrobků, ale obměna pořizovaných elektrozařízení v domácnostech se patrně příliš nezpomalí. Kolektivní systémy proto počítají s tím, že ani letos se trend neustále se zvyšujícího množství zpětně odebíraných elektrozařízení nezastaví.
/rš/
