Už od 1. 1. 2012 zřejmě začne platit zcela nový zákon o rozpočtovém určení daní (RUD). Určitě však není od věci podívat se k sousedům v Sasku, jak se tam v praxi uplatňují některé dílčí aspekty přerozdělování výnosu sdílených daní. Píše nám o tom ministerský rada Dr. Fritz Schnabel.
Připomeňme, že o reformě územní veřejné správy ve Svobodném státě Sasko i o tamním institutu meziobecního finančního vyrovnání jsme podrobně psali už dříve (viz MO č. 9/2009 a MO č. 6/2010 - pozn. redakce).
V SASKU ÚSPĚŠNĚ FUNGUJE RADA PRO ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ
O rozpočtovém určení daní, resp. o přerozdělování výnosu sdílených daní ve spolkové zemi každoročně definitivně rozhoduje svým usnesením příslušný zemský sněm. Poslanci sice mohou v návrhu případně ještě měnit detaily, ale stejně jako při schvalování rozpočtu své spolkové země jsou vázáni zněním navrženým zemským ministerstvem financí.
O to větší význam má etapa vlastního sestavování návrhu RUD. Součástí tohoto procesu musí být i municipální sféra, aby ústavně právní záruka přiměřeného finančního vyrovnání obcí byla zajištěna též institucionálně. Bez dostatečného množství peněz totiž samospráva nemůže existovat ani ve Svobodném státě Sasko.
Na základě příslušného saského zemského zákona je při zemském ministerstvu financí jako jeho poradní orgán zřízena Rada pro rozpočtové určení daní. Rada se vyjadřuje k přípravě návrhu zajištění RUD pro daný rok i k jeho praktickému zajištění. V její kompetenci je však také pravidelně posuzovat, zda není třeba konkrétní částky přerozdělované v rámci RUD aktualizovat s ohledem na vývoj ekonomiky a stav veřejných rozpočtů, případně není-li nutno upravit celý systém. Rada má své slovo rovněž při stanovování zásad pro přiznání finančních příspěvků územním samosprávným celkům (ÚSC) na zvláštní a mimořádné potřeby (Bedarfszuweisungen).
Členy rady jsou zástupci zemských ministerstev financí a vnitra (každé do ní vysílá dva experty), dva zástupci okresů jmenovaní zemským ministerstvem financí a také tři zástupci obcí, které do rady delegovaly komunální zemské svazy.
Názor rady musí zohlednit všechna zemská ministerstva, jakmile připravují jakékoliv správní normy, které by mohly mít finanční dopad na územní samosprávné celky. Rada se také vyjadřuje k případnému přiznání příspěvků na zvláštní a mimořádné potřeby územním samosprávným celkům, pokud jde o částku nad 0,5 mil. eur.
Na svou činnost (zejména na úhradu výdajů spojených s poradenskou činností externích odborníků) má rada ročně k dispozici 50 tisíc eur vyčleněných z prostředků rozdělovaných v rámci RUD.
INFORMAČNÍ ASYMETRIE VE PROSPĚCH STÁTU JE VYLOUČENA
Územní celky do rady vysílají své špičkové odborníky. Členové rady obvykle ve svých funkcích působí působí řadu let, takže se mezi nimi vytváří atmosféra spolupráce a důvěry. V praxi to znamená, že je prakticky vyloučena jednostranná nebo překvapivá strategie jednání ze strany spolkové země. Její představitelé musí usilovat o to, aby se zástupci municipalit dospěli ke konsenzuálnímu řešení. V radě je vyloučena informační asymetrie ve prospěch představitelů státu, neboť reprezentanti ÚSC jsou vždy podrobně zasvěceni do všech detailů změn, které by zemská vláda případně chtěla v rozpočtovém určení daní provést.
Chtějí-li tedy zástupci spolkové země prosadit své návrhy, musí použít strategii přesvědčování dovolávající se v oblasti financí společného »esprit de corps«.
U POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ SE ZOHLEDNÍ I NADMOŘSKÁ VÝŠKA
Saské územní samosprávné celky dostávají od zemské vlády příspěvky na vyrovnání finančních nákladů, které jim vznikají v souvislosti s výstavbou a údržbou pozemních komunikací na svém území. Toto »vyrovnání zvláštních zatížení« bere do úvahy rozdílné náklady, které ÚSC mají s údržbou silnic, a vychází z aktuálního Soupisu stavu silnic (evidují se v něm doložené kilometry okresních i obecních komunikací i průtahy zemských a spolkových komunikací skrz města). Vyplácené příspěvky zohledňují rozdílné výdaje na běžný kilometr příslušného druhu silnice.
Okresy a města se statutem okresu takto získají za každý kilometr okresní silnice (mají-li její údržbu ve své působnosti) 3675 eur. Mohou však obdržet navíc ještě výškový příplatek za údržbu silnice. Ten se vypočítává podle průměrné nadmořské výšky daného územního samosprávného celku: Přesahuje-li průměrná nadmořská výška daného územního celku stanovený limit 291 metrů (saský zemský průměr), ÚSC inkasuje za každý další metr nadmořské výšky 1,50 eura na každý kilometr silnice. V případě průtahů dvoupruhových spolkových silnic městy s více než 80 tisíci obyvateli platí, že příslušné radnici jako vykonavatelce působnosti v oblasti stavby a údržby silnic náleží za každý kilometr takové silnice 10 455 eur. Město rovněž dostává příplatek zohledňující nadmořskou výšku komunikace, jak je popsáno výše.
U průtahů zemských nebo okresních silnic městem s více než 30 tisíci obyvateli náleží radnici za každý kilometr dvoupruhové jízdní dráhy 6255 eur. Obce a města se statutem okresu dostanou na každý kilometr místní komunikace 2355 eur a výškový příplatek 4 eura na kilometr této komunikace za každý metr její průměrné nadmořské výšky nad limitem 291 m n. m.
SNADNÝ VÝPOČET VE DVOU KROCÍCH
Uveďme příklad: Obec disponuje více než 100 km místních komunikací a má průměrnou nadmořskou výšku 400 m. Vyrovnání zatížení v oblasti stavby a údržby silnic se vypočte ve dvou krocích takto:
1. krok: 100 km x 2355 eur/km = 235 500 eur;
2. krok: 100 km x 4 eura/km x 109 (rozdíl mezi průměrnou nadmořskou výškou obce 400 m a saským zemským průměrem 291 m n. m.) = 43 600 eur.
Daná obec tedy z vyrovnání zvláštních zatížení v oblasti stavby a údržby silnic obdrží celkem 279 100 eur.
FRITZ SCHNABEL
Ministerstvo vnitra Svobodného státu Sasko
Obec Königswalde (2348 obyv.) na saské straně Krušných hor leží v nadmořské výšce 550 metrů. Na svém území má celkem 14 kilometrů místních komunikací.
FOTO: SAXON STATE OFFICE OF ENV., AGR. AND GEOLOGY
Ministerský rada Dr. Fritz Schnabel už déle spolupracuje s redakcí Moderní obce. Je odborníkem na regionální i evropský územní rozvoj a evropskou spolupráci.
FOTO: ARCHIV
