Středočeský kraj doplácí na to, že obklopuje hlavní město Prahu. Nejdříve jej zhyzdila živelná výstavba chat, v 90. letech satelitní městečka. Vyrostla nejen na okraji měst a obcí, ale i ve volné krajině. Nyní ale svitla naděje, že živelné výstavbě se postaví do cesty překážka.
Podle návrhu novely stavebního zákona, který schválila na konci března Poslanecká sněmovna, totiž už nebude možné bez platného územního plánu stavět ve volné krajině. Výjimkou budou již zasíťované pozemky, zemědělské stavby s obytnými místnostmi a budovy bezprostředně sousedící se stávající výstavbou. Na druhé straně však novela umožňuje stavět některé druhy staveb v nezastavěných částech obcí, které nemají územní plán, a to až do roku 2015. Stavět takto bude ale možné jen se souhlasem zastupitelstva obce.
MOŽNOSTI DOSUD CHYBĚLY
Krajský úřad Středočeského kraje omezení výstavby ve volné krajině vítá, protože až dosud měl možností, jak ji zakázat, velice málo. "O tom, zda někde vznikne satelitní městečko nebo ne, totiž rozhodují prakticky výlučně místní zastupitelstva, která jsou vesměs pod vlivem velkých developerů. Ti skoupili už na počátku 90. let lukrativní pozemky v okolí Prahy. Poté zašli za starosty příslušných obcí a žádali na nich změnu územních plánů, přičemž je přesvědčovali různým způsobem. Starosta pak už jen objednal změnu územně-plánovací dokumentace na příslušném pověřeném úřadě. Zpracovatelé územních plánů mohou změnu v dokumentaci sice odmítnout, ale v praxi to nedělají, protože by přišli o zakázku. Výsledkem je zcela nekontrolovaná zástavba," vysvětluje náměstek hejtmana Středočeského kraje Vilém Žák. Dodává, že zabránit zástavbě ve volné krajině bylo možné jen na základě zákona o ochraně přírody a krajiny.
Jaroslav Obermajer, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje, doplňuje, že krajský úřad má kompetenci se vyjadřovat pouze k záborům zemědělské půdy a ke stavbám, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, SEA. "Snažíme se postup živelné urbanizace zastavit, zpomalit. Ale nejvíce mohou udělat starostové. Oni jsou ale často rádi, když jim developeři přispějí na zanedbanou infrastrukturu, třeba na výstavbu kanalizace. Ve středních Čechách jsou malé obce, které nedosáhnou na evropské dotace. Jenže pak musí dát větší peníze na služby, když se obec zvětší, takže na tom stejně nevydělají. Nejdůležitější je proto výchova a školení starostů. Aby věděli, co se obci vyplatí, co ne," uzavírá Obermajer.
PŘÍKLAD JESENICE U PRAHY
Developeři se vesměs dosud málo starali o to, aby vedle domků či bytových domů byla vybudována i občanská vybavenost. Stavební zákon však dává zastupitelstvům větší možnost podmiňovat povolení výstavby vybudováním další navazující infrastruktury. Této možnosti využívá například Jesenice u Prahy, obec, která se kvůli mnoha developerským projektům za poslední léta změnila k nepoznání. To jí přineslo podle slov nynějšího starosty Zdeňka Pánka více negativ než pozitiv.
"Naši předchůdci sem chtěli přivést firmy, aby zde platily daně. To se ale za bývalé vlády změnilo. Nyní obce dostávají peníze jen na hlavu, ne podle sídla firem. A ne všichni stálí obyvatelé se u nás k trvalému pobytu přihlásili. Jesenice má oficiálně 5200 obyvatel, ve skutečnosti ale minimálně 6500. To je rozdíl 10 milionů korun, které od státu nedostaneme, ač bychom na ně měli mít nárok," vypočítává Pánek.
Jak dále starosta uvedl, obec sklízí dosti trpké plody rozhodnutí bývalého zastupitelstva. "Developeři skoupili soukromé pozemky a zastupitelé rozhodli, že se mohou všechny zastavět, dali to do územního plánu. Zbytek dokonal trh. Jesenice se stala noclehárnou, není to už venkov. Je to bohužel již neměnné, neboť územní plán už se dvakrát změnil. Naposledy rozhodlo o jeho změně bývalé zastupitelstvo den před komunálními volbami. Určilo, že se zde mohou stavět i polyfunkční bytové domy, což je největší zátěž pro obec. Vzniklo tak na malé ploše několik set bytů," říká poněkud trpce Pánek. Obec se snaží o změnu územního plánu alespoň na plochách, které ještě nejsou zastavěny, změnit jejich regulativy, aby se tam nemohly postavit bytové domy, ale jen rodinné domky. Také chce doplnit okolí domů zelení, namísto plánovaného golfového hřiště chce udělat park, dotvořit území podle principů urbanismu.
"Zatím jsme stále jen doháněli tempo výstavby nových bytů. Nejdříve se stavěly byty, pak teprve vybavenost. Přitom to mělo být naopak," konstatuje starosta Pánek a dodává, že nově příchozí obyvatelé jsou často poněkud zklamáni, protože developeři jim slibovali veškerou občanskou vybavenost, 10 minut do Prahy. "Ne všechny děti se ale dostanou hned do mateřské školy, do Prahy kvůli zácpám tak rychle nedojedete," vypočítá negativa, s nimiž se setkávají noví obyvatelé Jesenice.
BLÝSKÁ SE NA LEPŠÍ ČASY?
Nyní se ale podle Pánka přece jen začíná blýskat na lepší časy: "Zatímco dříve byla starost o vybudování potřebné občanské vybavenosti čistě věcí obce, nyní se snažíme klást si podmínky. Stavební zákon nám to umožňuje. Developer musí vedle bytů postavit i sportoviště, kurty, squash, občanskou vybavenost, jinak zaplatí pokutu 10 milionů. Konečně se v obci začínají uskutečňovat i jiné projekty než bytové, například domov pro seniory, který bude mít i místa pro sociálně slabší místní občany," libuje si Pánek s tím, že věří, že se ve spolupráci s developery podaří proměnit Jesenici z noclehárny ve skutečné centrum mikroregionu.
Připouští však, že jednání s investory jsou vleklá a náročná. "Přimět je k tomu, aby kromě domů a bytů vybudovali i něco jiného, třeba podzemní parkoviště, je velice náročné. Ale musíme s nimi jednat. Nic jiného nám nezbývá," uzavírá starosta Jesenice u Prahy Zdeněk Pánek.
ALENA ADÁMKOVÁ
